Úrazů na horách přibývá, umíte pomoci?

Celý den na sjezdovce a pak do chalupy k teplým kamnům. Takhle může vypadat naše idylická představa pobytu na horách. Ne vždycky ale všechno probíhá tak radostně. Stačí jen malá chvíle nepozornosti a o těžký úraz je postaráno. Pomůže nám někdo, až se budeme válet s bolestí v závěji?

Jistě jste to už všechno slyšeli, ale všechno marné. Každoročně přibývá vážných úrazů lyžařů a snowboardistů, z nichž někteří nerespektují doporučení a bezpečné zásady při těchto sportech. To se často podepisuje na nárůstu úrazovosti v posledních několika letech. Podle samotných záchranářů se ve statistikách často promítají právě zranění hlavy, páteře a zlomeniny, k nimž dochází přímo na sjezdovkách.

S nárůstem počtu lyžařů roste i počet úrazů,“ vysvětluje přibývající počet úrazů na lyžařských svazích oblastní náčelník Horské služby v Beskydech RADIM PAVLICA. Jen za období od prosince 2008 do konce března loňského roku ošetřili záchranáři Horské služby více jak sedm tisíc zraněných. Mezi úrazy nechyběly dokonce ani stavy těžkého bezvědomí. V průměru pak v zimním období zasahují horští záchranáři každý den více než pětačtyřicetkrát!

Čtete téma: Lyžování bez helmy vám může způsobit smrt

Bez helmy ani ránu

hory

S nejčastějšími úrazy, s kterými se horští záchranáři setkávají, jsou hlavně zranění hlavy a podezření na poranění páteře. Je to způsobeno i tím, že lyžaři nepoužívají během sportu ochranné přilby, a o to většímu riziku se vystavují. Navíc je již dlouhá léta dokázáno, že použitím přilby lze předejít až 85 procentům těžkých úrazů. Při pádu lyžaře nebo snowboardisty nepoužívajícího ochrannou přilbu a chrániče totiž často dochází k vážným a někdy i život ohrožujícím poraněním.

Pomalu naopak ubývá některých typů zlomenin, především na dolních končetinách. Bohužel je v žebříčku nejčetnějších úrazů nahrazují právě poranění hlavy, páteře nebo pánve, řezné rány a zhmožděniny. Podle záchranářů je to i tím, že lyžaři si pořizují čím dál modernější vybavení, které umožňuje rychlejší jízdu na svahu. Ta se někdy pohybuje až kolem 100 km v hodině. Pád na namrzlý sníh ve vysoké rychlosti – navíc často bez ochranné přilby – může pro člověka znamenat i frakturu lebky nebo vážné poranění hlavy.

Vzhledem k různým aktivitám je spektrum úrazů velice široké. Mezi nejčastější zranění tak patří: úrazy kolene – různý stupeň poškození, zlomeniny dolních končetin, řezné rány od  hran lyží a snowboardů po celém těle, úrazy horních končetin – klíční kosti, zápěstí a předloktí. Nechybí úrazy hrudníku a břicha po srážkách a pádech. Často také ošetřujeme úrazy hlavy,“ upřesňuje Radim Pavlica.

Anketa

Uměli byste poskytnout první pomoc při úrazu na horách?

Hlavně rychle

Horští záchranáři donekonečna a bohužel marně opakují, že mnoho úrazů vzniká nepozorností nebo přeceněním vlastních sil, často pak i nedodržením základních zásad bezpečného pobytu a pohybu v horách a při sportu. Přesto je stále více těch, kteří na jejich varování nedbají a hazardují nejen s vlastním zdravím a často i životem. Přitom by stačilo tak málo a pobyt na horách by mohl proběhnout nejen příjemně, ale i bez újmy na zdraví.

Stane-li se úraz na horách, je poskytnutí první pomoci zraněnému často komplikované; jak kvůli nepřehlednosti terénu, tak i obtížné dostupnosti. V těchto případech pomůže Horská služba, která má k dispozici moderní techniku, s jejíž pomocí se dostane i do těch nejnepřístupnějších míst. Je proto důležité, aby zraněný neprodleně telefonicky přivolal pomoc a záchranářům správně označil místo, kde se úraz stal. Pokud by zraněný byl ve vážném stavu, pak by se o přivolání pomoci měli postarat ti, kteří se stanou náhodnými svědky jeho úrazu. Navíc by mu právě oni měli poskytnout první pomoc až do okamžiku, než na místo dorazí záchranáři.

Hledáte kam na lyže? Vyberte si v databázi sjezdovek.

Co mám proboha dělat?

„Vždycky jsem se bála, jestli bych dovedla správně zareagovat,“ popisuje svoje obavy Alena, „doufala jsem, že se k žádné nehodě prostě nepřipletu.“ Při lyžování v Krkonoších však byla svědkem pádu dítěte. „V tu chvíli najednou nebyl čas na přemýšlení. Rychle jsem zjistila, jestli je při vědomí, křikem jsem přivolala další lidi, jeden z nich zavolal záchranku a jiný jel honem dolů informovat vlekaře. Mezitím dorazili i jeho rodiče, kteří byli kousek výš na svahu s mladším sourozencem.“ S pomocí dalších lyžařů hlídali, aby se místu, kde zraněný kluk ležel, vyhnuli ostatní. „Horská služba dorazila brzy, mezitím jsme se snažili uklidňovat jak dítě, tak jeho rodinu. Naštěstí to nebylo nic vážného, zřejmě poraněná nebo zlomená noha, kterou jsme provizorně zafixovali.“

Pokud jsme svědky zranění lyžaře, pak je důležité zachovat chladnou hlavu a nepropadat panice. Postupně a systematicky je potřeba nejprve zajistit bezpečnost jak zraněného tak ostatních lidí pohybujících se v okolí. Křičte, volejte, mávejte oblečením. O úrazu by se co nejrychleji měla dozvědět obsluha vleku, která může varovat ostatní lyžaře, přivolat Horskou službu a případně zastavit provoz na sjezdovce.

Jak poskytnout první pomoc

V minutách mezi povoláním odborné pomoci a jejím příjezdem, jde o čas. Není-li to nezbytně nutné, se zraněným nehýbeme, ani jej neodtahujeme mimo sjezdovku! Mohli bychom mu způsobit další zranění, případně i poškodit páteř – pokud by byla postižena. Je důležité zraněného zběžně prohlédnout a zjistit, jaká má zranění a také jejich rozsah. Všímáme si hlavně toho, jestli zraněný lyžař dýchá a silně nekrvácí nebo není v bezvědomí. Také nezapomínáme zkontrolovat hybnost na všech jeho končetinách.

hory

Na zlomeniny nás upozorní často právě bolestivá reakce na pohmat. Má-li podezření na zlomenou končetinu, znehybněte ji. Ruku můžeme zavěsit do šátku nebo třeba šály. Dolní končetinu opět pomocí například šátků nebo šály přivážeme k druhé noze a to na dvou místech, u kotníků a nad kolenem.

Krváceníse snažíme zastavit přímým stlačením krvácející rány nebo přiložením nějakého krytí, poslouží cokoli máme po ruce, kapesník, šála.

Pokud je zraněný v bezvědomí (nereaguje na oslovení, silné zatřesení, ani na bolestivé stimuly, například štípnutí prsty), ponecháme jej ležet v té poloze, v níž jsme ho nalezli a stále kontrolujeme jeho životní funkce (dech, pulz).

widgety

Jestliže nedýchá, pak je nutné okamžitě zahájit umělé dýchání; co nejméně ale hýbeme s jeho hlavou, především se vyvarujeme záklonu hlavy pro možné podezření na poranění páteře. Pokud by došlo k vymizení pulzu nebo projevů života, pak je třeba okamžitě zahájit resuscitaci.

Víte, jak na to? Uměli byste poskytnout první pomoc při zlomenině nebo bezvědomí? Věděli byste si rady při úrazu hlavy? Více se dozvíte v našem speciálu Zásady první pomoci.

 Zásady bezpečnosti v horách:

  1. Vždy pečlivě naplánujte trasu túry a vybavení na ni (nezapomeňte na léky). Túru plánujte podle fyzické a psychické kondice nejslabšího ze skupiny.
  2. S předstihem si zjistěte co nejvíce informací o předpovědi počasí a o sněhové a lavinové situaci.
  3. Před odchodem předejte informace o trase a předpokládané době návratu. Tempo na túře zvolte podle nejslabšího ze skupiny.
  4. Musíte umět správně používat mapu a znát druhy značení turistických cest specifická pro jednotlivá pohoří.
  5. Seznamte se s typy výstražných tabulí a jejich významem.
  6. Nepohybujte se mimo značené cesty a sjezdovky.
  7. Mějte sebou kvalitně vybavenou lékárničku opatřenou termoizolační fólií, která ochrání zraněného před prochladnutím. Každý, kdo navštíví hory, by měl v případě potřeby umět poskytnout první pomoc sobě i ostatním.
  8. Nezapomeňte si poznamenat kontakty na místní Horskou službu (naleznete je na stránkách Horské služby), nebo můžete použít tísňovou linku Zdravotnické záchranné služby 155. Důležité je mít u sebe vždy nabitý a zapnutý mobilní telefon.
  9. Informujte se o zásadách chování pro případ zbloudění, pádu laviny, nebo zřícení v exponovaném terénu (naleznete je na stránkách Horské služby).
  10. Nikdy nepodceňujte hory a nevystavujte nezodpovědným chováním do nebezpečí sebe ani ostatní.
  11. Při lyžování nebo snowboardingu používejte ochranné pomůcky (přilby a chrániče) a dbejte na to, abyste svým chováním neohrožovali druhé.

Čtěte téma: Stůj! Sněžná policie! aneb Pravidla sjezdařského provozu

Ilustrační foto: časopis Horská služba a agentura SXC