Umělá sladidla život neosladí

Autor: Photl.com

Některá z běžně používaných sladidel si můžeme dopřát bez obav, jiným je lépe se obloukem vyhnout. Která z nich jsou vlastně bezpečná?

Na trhu je množství umělých sladidel, která se běžně používají a přidávají do nejrůznějších výrobků pro diabetiky, nebo se také prodávají samostatně. Řada z nich se označuje jako přídatné látky, tedy známá a ne příliš oblíbená „éčka“. Jejich výhodou je vysoká sladivost srovnatelná nebo daleko převyšující sladivost sacharózy a nulová energetická hodnota. Některá z nich však chutnají poněkud hořce. U mnohých je i prokázán škodlivý vliv na zdraví člověka. Která sladidla tedy můžeme bezpečně používat a na která bychom si měli dávat pozor?

Sacharin dostal milost, přesto mu lidé nedůvěřují


Autor: Photl.com

Umělá sladidla se používají i do cukrovinek, žvýkaček nebo zubních past

Sacharin neboli E 954 patří mezi nejstarší sladidla. Byl objeven již koncem 19. století a stal se převratnou novinkou zejména pro diabetiky. Je asi třistakrát sladší než cukr, ale po požití zanechává hořkou pachuť v ústech. Od 70. let byl zakázán pro podezření ze vzniku zhoubného bujení, od roku 2000 byl pak znovu povolen jako přídatná látka v omezeném množství. V některých zemích je však jeho použití zcela zakázáno.

Jeho škodlivost nebyla prokázána, přesto se uvádí, že poškozuje sliznice, může způsobit rozvoj alergické reakce nebo rakovinné bujení, zejména v oblasti močových cest. Používá se do různých nápojů, žvýkaček, dezertů, zubních past a cukrovinek.

Přečtěte si: Umělá sladidla sice nemají kalorie, ale zato vyvolávají chuť na sladké

Znalci přehodnocují bezpečnost aspartamu

Aspartam (E 951) je hojně diskutovaným sladidlem. Jedná se o dipeptid kyseliny asparagové a fenylalaninu, proto se nedoporučuje osobám trpícím fenylketonurií. Je poměrně mladým a velmi používaným sladidlem, byl objeven v roce 1965. O jeho škodlivosti se však vedou dlouhosáhlé diskuze. Je zhruba dvěstěkrát sladší než cukr a používá se obdobně jako sacharin. Existuje také samostatně jako sladidlo pro diabetiky, často jej však můžeme objevit v nejrůznějších nápojích i pochutinách, zejména však potravinách, které se již dále tepelně neupravují. Není totiž odolný vůči vyšším teplotám.

Co se týká škodlivost aspartamu, uvádí se, že tato látka má nepříznivý vliv zejména na nervový systém. Zabíjí mozkové buňky, způsobuje bolesti hlavy, závratě, hyperaktivitu a poruchy chování u dětí, nespavost, nesoustředěnost, alergické reakce i rozvoj rakovinného bujení. Není vhodný ani pro těhotné a kojící ženy, ani pro malé děti. V ČR je povolený pouze v omezeném množství.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) má nyní k dispozici cca 600 dostupných studií na téma aspartam a znovu zkoumá jeho bezpečnost. Závěry by měly snad být známy již na podzim tohoto roku.

Acesulfam K. Je radno si s ním zahrávat?

Acesulfam K neboli E 950, běžná součást některých jogurtů, sirupů, žvýkaček a slazených nápojů, je dvěstěkrát sladší než cukr a podobně jako sacharin zanechává po požití nahořklou pachuť v ústech, která se často zahání přídavkem sukralózy. Je považován za škodlivou toxickou přísadu, ale jeho skutečný vliv na zdraví člověka nebyl dostatečně prozkoumán. Oficiální stanovisko hovoří o jeho bezpečnosti, rozhodně co se malých dávek týče.

Sukralóza se vyrábí z cukru, ale obsahuje chlór

Sukralóza by skutečně měla být bezpečnou přísadou. Vyrábí se přímo ze sacharózy a je až šestsetkrát sladší. Označuje se jako E 955. Její energetická hodnota není úplně nulová, ale glykemický index je poměrně nízký. Na rozdíl od aspartamu je sukralóza stabilní i při vysokých teplotách. Podle dostupných informací použití sukralózy v přiměřeném množství nezpůsobuje žádná zdravotní rizika a to i přesto, že obsahuje tři atomy chlóru.

Nejsou „éčka“ jako „éčka“. Chcete se v nich vyznat?

Xylitol snižuje riziko vzniku zubního kazu

Xylitol, označovaný jako E 967, patří mezi přírodní sladidla. Je obsažen v mnoha druzích ovoce, zeleniny, některých obilovin a hub. Vyrábí se z březového dřeva nebo z rostlinné hemicelulózy. Má obdobnou sladivost jako sacharóza, nízký glykemický index a příjemnou chladivou chuť. Propaguje se také jako sladidlo zabraňující vzniku zubního kazu. Je běžnou součástí bonbónů a žvýkaček. Jeho škodlivost nebyla prokázána, v ČR je povolen jako sladidlo s výjimkou používání jako přísada do dětské výživy. Ve větším množství má projímavé účinky, což musí být uvedeno na všech výrobcích, které jej obsahují.

Stévie sladká vyhrává na celé čáře

V listopadu 2011 schválila Evropská komise používání steviosidů k potravinářským účelům. Dnes již existuje řada nápojů a cukrovinek slazených stévií nebo se také prodává ve formě tablet s dávkovačem či prášku. Výtažky z listů sladké rostlinky si můžeme naprosto bez obav osladit život. Žádné škodlivé účinky nebyly prokázány.

Čtěte dále: Stévie: sladká tráva je třistakrát sladší než cukr

7 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 13. 3. 2015 7:58