Uděláme cokoli - pro pár šupů nebo nákup zdarma

Autor: Isifa.cz

FEJETON – Štěstí sedlo na vola, řekli si asi zaměstnanci hypermarketu, když jsme odmítli nabízenou skvělou výhru. Vám by stál plný nákupní vozík za to dělat ze sebe veřejně kašpara?

Princip je jednoduchý: Za prvé – za váš nemalý nákup vás obchod zařadí do losování v soutěži.

Jak se to stane? Jste nepozorní, z nákupu utahaní (anebo si víc než letáčku všímáte předností slečny, která vám ho nabízí; ano, do soutěže se omylem přihlásil manžel). Myslíte si, že kývete na soutěž o vystavenou kuchařku, která by se vám fakt hodila; proč ne.

A pak u vás takhle v sobotu zazvoní telefon: „Gratulujeme! Vyhrál jste v naší soutěži…“ a už to chrlí podrobnosti. „Jaký vozík? Jaký běh po prodejně?“ nechápete. Naštěstí internet ví všechno a tak už máme po chvíli googlení jasno. „Ne, děkujeme, opravdu nemáme zájem. Ne, děkujeme, opravdu nechceme váš plný vozík. Ne, opravdu to není škoda. Ne, opravdu si to nerozmyslíme.“ Nashle, uf.

Princip je jednoduchý: Za druhé – dostanete prázdný nákupní vozík a máte minutu na to, naházet do něj co nejvíc zboží; to je vaše výhra.

Neodolám a jdu se podívat, o co jsme přišli. Zkrátka – o hodně. O zběsilý běh obchodem, salámy létající do vozíku i všude okolo ve snaze urvat jich co nejvíc, o záběry upoceného obličeje a detaily faldů, jak se třesou v rytmu klusu mezi regály, to vše zavěšené na internet, otištěné v reklamních tiskovinách, ideálně vysílané v televizi; o pokřikování pořadatelky, která běží celou dobu za vámi a vtipně povzbuzuje a o nechápavé pohledy cizích lidí i vašich sousedů – no nazdar!, kteří tu zrovna nakupují. A taky jsme samozřejmě přišli o ten vozík žrádla.

Princip je jednoduchý: Za třetí – uděláme z vás blbce, budeme z toho mít pěknou promo akci; ale vám to vůbec vadit nebude, budete přece mít svůj plný vozík.

Stokilová paní, kterou jsem taky viděla běžet, byl-li to tedy běh, měla kromě plného vozíku navíc ještě skoro infarkt. A její více než stokilový manžel jí v cíli vynadal; nestihla přihodit basu piv.

Do spoďárů!

Na celou věc jsem si vzpomněla při čtení titulku: Pražský obchod rozdával oblečení zdarma, ženy bojovaly hlava nehlava.

Otvírání obchodu, tentokrát v Londýně
Autor: Isifa.cz / Julian Makey / Rex Features

Otvírání obchodu, tentokrát v Londýně

Obchod ovšem nerozdával oblečení zdarma jen tak. Šanci dostalo prvních sto lidí, kteří byli ochotní se před prodejnou svléknout do spodního prádla. Výsledek – na chodníku se tlačily stovky polonahých, převážně mladých žen i mužů. Někteří čekali na otevření už od deseti večer předchozího dne. „Je to dobrá recese,“ řekla televizi jedna z v prádle čekajících. Po otevření se to všechno rvalo dovnitř. Slečny, které měly štěstí a probojovaly se do obchodu mezi prvními, horečně zkoušely oblečení přímo u pultů bez ohledu na přítomné kamery a fotoaparáty médií. Ne na všechny se dostalo.

Podobná akce prý již proběhla v New Yorku, Amsterdamu, Londýně a Madridu, ale „Češi předčili všechna naše očekávání,“ řekla spokojeně pořadatelka.

Na zteč! Hlava nehlava, krev nekrev

Ztrapnění během prodejní akce je méně krvavou variantou bitek, které se pravidelně odehrávají před branami nově otvíraných obchodních center. Za slib levných banánů nebo vidinu korejské mikrovlnky za poloviční cenu se k útoku hodiny i dny předem houfují svatí bojovníci. Vrata chrámu se otevírají a dějí se zázraky – chromí chodí, přímo běží, mlátí se to hlava nehlava a rve o prvních x kusů v akci.

A není to jen naše specialita, jen namátkou z titulků:

  • Při otevírání londýnského obchodu Ikea tekla krev
  • Slovenští důchodci vzali Lidl útokem
  • Dav ušlapal tři lidi při otevření Ikey v Saúdské Arábii
  • V bulharské Sofii otevřeli nový Lidl, dav vzal obchod útokem
  • Nájezd lidí na nové Tesco musela brzdit policie
  • Otevření Prioru: Chomutováci málem vyvrátili dveře
  • V supermarketu proběhly šílené dostihy o kuřecí stehna

a tak dále a tak dále…

Vyměním důstojnost za slevu

Tady stačí nabídnout slevu a lid se porve sám a dobrovolně. To hlavy, které plánují úchylné soutěže, jako tu s vozíčky a spodním prádlem, jsou sofistikovanější. Nebo jim to snad připadá jako zábava? Chléb a hry, možná.

Jaká je motivace pořadatelů podobných akcí? Proč nevyhlásí soutěž při zachování důstojnosti zákazníka? Jako poděkování za vaše nákupy vás zařadíme do soutěže. Pokud budete vylosováni, můžete si vybrat zboží v hodnotě dejme tomu tisíc korun, v klidu, bez funění a trapnosti. Ale jděte, proč by to dělali? Takhle je pozornost médií zaručena, a všichni ti nebožáci, kteří se svlékají na chodníku nebo funí s vozíkem po prodejně, si odnesou odměnu zanedbatelné ceny v porovnání s reklamou, kterou tím dané firmě udělají.

To si na ten nákup za dva tisíce, což byla zhruba kořist „vozíkářů“, raději vydělám; a když ne, tak si ho odpustím. Ptám se několika známých, jestli vážně nejsem vůl, jestli by oni šli do „vozíkové“ soutěže. Všichni tvrdí, že ne. Asi mám divné známé, zaplať pánbu za ně.

Kolik tedy stojí naše důstojnost? "Lidé si mohli odnést jednu spodní část oblečení a jeden vršek,“ řekla pořadatelka svlékací prodejní akce. Tak asi tolik. Nebo hromadu salámu.

28 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 18. 7. 2011 15:55