Trojnásobná doba sklizně a nejsladší jahody

Autor: Nina Havlová

Jahody s vysokou cukernatostí a odrůdy volené tak, aby byly čerstvé v prodeji mnohem déle, než je u nás zvykem. Jahodárna Vraňany odhaluje skryté rezervy tuzemského ovocnářství.

Prodloužení doby sklizně jahod na trojnásobek u nás obvyklého stavu, vzkříšení téměř již zapomenuté tuzemské specifické odrůdy jahod, vyšší kvalita produkce vůči zahraniční konkurenci a především nezávislost na nadnárodních maloobchodních sítích – to je jen částečný výčet úspěchů, kterými se může pyšnit Jahodová farma ve Vraňanech na Mělnicku.

Jednička na trhu

Firma, kterou vybudovali bratři Milan a Radek Hanč, je v současné době jedničkou na našem trhu v produkci jahod, to ale zdaleka není to nejdůležitější. Mnohem podstatnější je zvolený podnikatelský přístup, který stojí na neustálém rozšiřování aktivit metodou „step by step“, on-line inspiraci u špičkových producentů a šlechtitelů jahod z EU a nezbytné osvětě vůči spotřebitelské veřejnosti.

Výsledkem jsou benefity, o nichž nemá většina spotřebitelů, ale ani tuzemských producentů ani tušení, přestože jsou i pro ně dosažitelné.

Sledujte cukernatost, dělá ty nejsladší jahody

Například chuť. Sloganem farmy je spojení „Vaše nejsladší jahody“, a není to jen marketingová fráze. Cukernatost vraňanských jahod je totiž několikanásobně vyšší než u jahod z dovozu, tedy zejména z Německa a Polska. Obsah cukru v jahodách je přitom třeba v Holandsku jedním z důležitých parametrů kvality a i podle toho se odvíjí jejich cena. U nás to ovšem nikoho nezajímá, nikdo tento parametr nekontroluje a pro spotřebitele je prostě jahoda jako jahoda.

Obsah přírodních cukrů, ale i období sklizně je samozřejmě dáno příslušnou odrůdou jahod. Letitým problémem naší země je bohužel příliš krátká doba sklizně, která trvá zhruba měsíc, což je dáno klimatickými podmínkami v ČR. To otevírá nebývalý prostor pro dovoz jahod ze zahraničí prakticky po celé období roku. Ve Vraňanech ale pěstují celkem deset odrůd jahod, od raných až po pozdní, což je mnohem náročnější než produkovat jednu či dvě odrůdy, jak je v tuzemsku zvykem.

Výsledkem pečlivého výběru odrůd postupně dozrávajících v průběhu sklizně je stav, kdy se ve Vraňanech sklízí již v současné době jahody po dobu dvou a půl měsíce. Cílovou metou farmy je přitom nabídnout českému spotřebiteli české jahody téměř po celý rok, od začátku dubna až do Vánoc. Záměru je již vlastně přizpůsobena vlastní prodejna jahod, která má běžně otevřeno denně od osmi do osmnácti hodin včetně nedělí a svátků a v období sklizně denně od sedmi do dvaceti. Tak trochu to připomíná vietnamské prodejny potravin s výrazně delší otevírací dobou, než je v našem maloobchodu běžné. Opět je to hlavně o pracovitosti, která je (obdobně jako u zmíněných Vietnamců) vlastní oběma rodinám bratří Hančů, tedy i jejich manželkám.

Zachráněná česká Karmen

O rozvoj jahodářství se ovšem Vraňanští starají i jinak – na tuzemský trh například znovu uvedli původní českou odrůdu jahod „Karmen“. Ta téměř vymizela proto, že je náročná na pěstování i posklizňové nakládání (je příliš „měkká“), takže pro průmyslovou produkci nebyla příliš vhodná. Ve skutečnosti jde ale o odrůdu s vysokým obsahem cukru a tmavočervenou barvou (viz foto), která je senzoricky velmi atraktivní – a navíc je něco jako genový fond tuzemského jahodářství.

Právě Karmen spolu s dalšími odrůdami jahod (Honeoye, Rumba, Darselekt a Sonáta) představují suroviny pro výrobu přírodních jahodových moštů, které je možné řízeně (farma k tomu připravuje předvánoční akci) degustovat obdobně, jako se to děje při degustaci vín. To je zcela nový prvek v tuzemském jahodářství, který vytváří široké spektrum možných chuťových i barevných kombinací v nabídce a nákupu jahodových moštů „s příběhem“ a hlavně podle individuální chuti zákazníka.

Problém s řetězci?

Prodej sazenic různých odrůd jahod, produkce dalších druhů ovoce a zeleniny, vlastní prodejna, prodloužení produkčního období sklizně či zpracování ovoce do finálních potravinářských produktů (mošty) zároveň znamená v současné době stoprocentní nezávislost farmy na velko a maloobchodu. Jahodárna Vraňany tudíž neřeší obvyklý problém našich pěstitelů v cenových sporech zejména s nadnárodními řetězci.

Dokonce je tomu skoro naopak, především holandské sítě stojí o vraňanskou produkci a jsou ochotné akceptovat obchodní podmínky firmy. Nepochybně je to i tím, že právě v Holandsku je tato jahodárna známá, protože s pěstiteli a šlechtiteli v Holandsku spolupracuje na vývoji nových odrůd a optimalizaci pěstebních podmínek. Je to ale jistě také tím, že Vraňany nabízejí kvalitu, možná nejvyšší ve středoevropském regionu. Což je nepochybně recept, jak výrazně vylepšit pozici tuzemských producentů zemědělských surovin a potravin vůči maloobchodu.

Přesto ani zkušenost Jahodárny Vraňany není vlastně pozitivní. Problém s dodávkami kvalitních produktů přitom, zdá se, není v „horních patrech“ zahraničních vlastníků příslušných řetězců. Je o několik pater níže, tedy u konkrétních českých nákupčích pro maloobchodní sítě. Právě oni jsou těmi, kteří rozhodují o zařazení toho kterého produktu do nabídky maloobchodu. A jak potvrzují skoro všichni dodavatelé do maloobchodních sítí, je díky fatální neznalosti benefitů nebo negativ nabízené produkce jediným faktorem pro rozhodování takových nákupčích cena. Jinými slovy – řetězce na těchto pozicích velmi často zaměstnávají naprosto nezodpovědné – české – pracovníky, i když výjimky se jako vždy najdou. Tak či tak je zcela jistě docela důležitou, nijak ale příliš nezmiňovanou otázkou, personální a motivační politika řetězců, která je často zásadním faktorem při odbytu kvalitních českých potravin v maloobchodu.