Hlavní navigace

Trhlá vánočka věští nezdar

8. 12. 2014

Sdílet

 Autor: Isifa.cz
Chcete vědět, jak se peče poctivá vánočka? Nabízíme několik tradičních receptů, ale i „zaručených triků“. A navrch trochu čar a kouzel.

„Hospodáři štědrovku, kravám po výslužce; kohoutovi česneku, hrachu jeho družce…“ tak popisoval magickou atmosféru Štědrého dne Karel Jaromír Erben. Skutečné české Vánoce měly opravdu kouzelný nádech, vše, každá tradice i pokrm na svátečním stole, mělo svoji tajemnou symboliku. Stejně tak i štědrovka, dnes spíše známá jako vánočka.

Štědrovky, štědrovníky, húsce, calty, vánočky…

Petr Herynek, autor knihy České Vánoce, odhaduje, že se u nás vánočky pekly ještě dříve než v 16. století. „V záznamech ze 16. století jsou zmínky o pečivu z bílé mouky splétaném z několika pramenů. Nazývalo se štědrovky, štědrovníky, húsce, calty nebo vánočky. Nejspíše se však peklo ještě dříve.“ 

Vánočky symbolizovaly hojnost a hospodyně jich musela napéct tolik, aby jí vystačily pro všechny koledníky, kteří dům navštíví. I koledníci byli totiž posly štěstí, zdraví a bohaté úrody. Proto si je domácí museli hýčkat a za návštěvu, která do domácnosti přinesla tolik blahobytu do budoucích dní, obdarovali koledníky příslibem bohatství – vánočkou.

Hospodyně, skákejte do výšky, ať vám těsto vykyne!

Kdo vánočky o Vánocích pravidelně peče (a hlavně plete!), ví, že to není žádná legrace. Vánočka se obvykle „rozleze“, připálí, a když drží tvar, tak ještě hrozí, že bude suchá… Markéta Štěpánková, výrobní ředitelka pekárny Adélka, zmiňuje mnohé „triky“ dobových hospodyň, které měly zajistit, aby se vánočka opravdu povedla. „Hospodyně měla zadělávat v bílé zástěře a šátku, neměla při tom mluvit, při kynutí měla vyskakovat do výšky apod. Dalším zvykem bylo zapékání mince. Kdo ji při krájení najde, bude zdráv a dočká se bohatství. A naopak – připálená nebo ,,trhlá“ vánočka věštila nezdar. Tak si milé paní domu vypomáhaly tím, že těsto vkládaly do hliněné formy a v ní vánočku pekly. Někde dokonce bývalo zvykem, že si hospodyně vánočku sama doma upletla a pak ji donesla k pekaři upéct!“ 

Dokážeme si tedy představit těžký úděl hospodyně, která si musela alespoň jednu vánočku vyšetřit ještě na štědrovečerní stůl, aby i vlastní rodině popřála trochu bohatství. Vánočka se ale podávala jako poslední. Před ní se servírovaly oplatky s medem, luštěninové polévky, houbový kuba, muzika a další tradiční pokrmy. Vánočka podávaná s horkým čajem nebo punčem celou hostinu završila. Právo nakrojit tuto štědrovečerní krasavici jako první měl jen hospodář, a to z prostého důvodu – aby se v příštím roce urodilo obilí. Alespoň malý kousek vánočky měl dostat každý člen domácnosti, včetně dobytka.

Kouzelné vánočky

Tyto tradice se mohou zdát poměrně archaické, ale je třeba si uvědomit, že byl poměrně velký rozdíl mezi tím, jak se svátky slavily ve městech a na vesnicích. Ve větších městech vzkvétaly obchody, Vánoce začínaly být komerčním svátkem, naše prababičky vařily polévky na anglický způsob a chřest po francouzsku, pod stromečkem v bohatších rodinách se objevily dárky, které přepluly oceán.

Když si vzpomenu třeba na populární Četnické humoresky, možná mě jako první napadne, jak ta naše společnost je i po letech stejná, na druhou stranu byla i poměrně vzdálená. Od magického nadpřirozena, pověr a kouzel, které tehdejší společnost, zejména tu žijící na venkově a odkázanou na přírodní síly, nás dokázal odtáhnout až poválečný vývoj.

I dnes pečeme na Vánoce vánočky, ale už spíše ze zvyku a hlavně – kvůli chuti. Tady je několik receptů na dobrou vánočku:

Vánočka

12 dkg másla, 8 dkg cukru, 3 žloutky, sůl, citr. kůra, tluč. vanilka, 2 ½ dkg droždí, ¼ l sladké smetany, 50 dkg hladké i krupičkové mouky, 5 dkg hrozinek, 5 dkg citronády, 4 dkg mandlí, 1 vejce na potření, 1 dkg mandlí na posypání, 1 ½ dkg másla na pomazání papíru

V míse si umícháme máslo do pěny, načež přidáme tlučený cukr, žloutky, sůl, citronovou strouhanou kůru, tlučenou vanilku a vše mícháme 20 minut.
Do umíchaného těstíčka přilijeme vykynutý kvásek připravený z droždí, málo cukru, části mouky a vlahé smetany, načež přidáme ostatní smetanu a mouku, vypracujeme tuhé těsto (nejdříve v míse, pak na vále), do něhož přidáme očištěné hrozinky, nakrájenou citronádu, loupané, drobně nakrájené mandle a dáme kynouti na vlahé místo v míse ubrouskem přikryté 1 hodinu.
Vykynuté těsto rozdělíme na vále na 8 stejných dílů a vyválíme z nich stejné válečky. Nejprve zapleteme čtyři dohromady, položíme je na pomaštěný papír na plechu, pak upleteme tři, položíme je na prvé a poslední rozdělíme na 2 díly, které stočíme a položíme je na povrch a vánočku dáme kynouti.
Vykynutou potřeme vajíčkem a necháme malou chvíli oschnouti, načež ji ještě jednou potřeme vajíčkem, posypeme loupanými, sekanými mandlemi a dáme péci nejdříve do dobře vytopené trouby, a když začíná na povrchu červenat, oheň zmírníme, vánočku přikryjeme papírem a dopečeme ji zvolna v mírné troubě. Pečeme ji v celku hodinu. Z téhož těsta můžeme připraviti i velikonoční bochánek.

Levná vánočka

40 dkg krupičkové mouky, sůl, 7 dkg cukru, strouhanou citronovou kůru, 2 dkg droždí, ¼ l mléka, 6 dkg másla, 6 dkg hrozinek, 4 dkg mandlí, 1 ½ dkg másla na papír, 1 vejce na potření

Do prosáté krupičkové mouky dáme sůl, tlučený cukr, strouh. citronovou kůru, vykynutý kvásek připravený z droždí, málo cukru, mouky a vlahého mléka. Pak přidáme podle potřeby vlahé mléko a rozpuštěné máslo, zaděláme tuhé těsto bez žloutků, přimícháme očištěné hrozinky a loup. sekané mandle a dáme vykynouti. Poté upravíme vánočku jako v předešlém předpise.

Kuchařské předpisy – Marie Janků-Sandtnerová, 1936 – 10. vydání

Vánočka

Do mísy se dá ¾ kg mouky; rozehřeje se 20 dkg másla, dá se do něho 5 žloutků, dobře se rozkloktají, vlijí se do mouky, přidá se sůl, z ½ citronu kůra, cukr, 4 dkg zkynutých kvasnic a mléka tolik, aby bylo tuhé těsto, které se potom na vále rukama propracuje, aniž by se na vál lepilo, a až se na těstě dělají puchýře.
Zkynuté těsto se na vále vyklopí, přidají se do něho mandle a hrozinky, rozdělí se na díly a plete se vánočka, která se nechá na chladnějším místě vzkynouti. Než se dá do trouby, pomaže se rozkloktaným vejcem a posype mandlemi.

Česká kuchyně – Olga Růžena Rozmarová, 1938

Jak peče vánočky jedna z nejznámějších českých food blogerek se podíváme již brzy v jednom z dalších dílů vánočního seriálu.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Studentka Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni. Jako redaktorka pracovala pro portál Nazeleno.cz a TopSrovnani.cz. Zajímá ji zdravý životní styl, problematika zdraví a vyvážené stravy, fitness.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).