Byznys kolem tréninku mozku roste. Funguje to?

Vývoj cvičebních programů je teprve v počátcích. Vědecké studie ověřující účinnost metod často dopadají v jejich neprospěch. Jde o obchod s deštěm, nebo má procvičování mozku smysl?

V minulé části seriálu Buďte chytřejší! jsem zmínil koncept neuroplasticity – představy, že lidský mozek je daleko přizpůsobivější, než si vědci mysleli většinu dvacátého století. Částečně na něm staví i prudce rostoucí byznys nabízející nejrůznější programy určené k trénování mozku. Mozek se podle autorů většiny z nich dá trénovat podobně jako svaly v posilovně. Je to možné? Je účinnost programů podložena nějakými objektivními důkazy?

Pokračování seriálu Buďte chytřejší!, v němž se zabýváme inteligencí a programy určenými k procvičování mozku. Předchozí díly:

Jak se pozná inteligentní člověk?
Kočka má 9 životů, člověk 8 inteligencí
IQ je dědičné, ale mozek můžete ovlivnit

Nečekejte příliš

Odpověď na první otázku zní podle toho, co jsem se dočetl, že alespoň zčásti ano, pokud člověk neočekává příliš mnoho.

"Trénink mozku mi pomáhá cítit se stále mladá a svěží," říká Nicole Kidman (a účinkuje v reklamě na Brain Training)

„Trénink mozku mi pomáhá cítit se stále mladá a svěží,“ říká Nicole Kidman (a účinkuje v reklamě na Brain Training)

Odpověď na druhou otázku zní, jak který. Mnohé jsou inspirovány vědou, ale podpora seriózně naměřenými daty jim chybí. To ovšem nebrání přidruženému průmyslu, aby kvetl. Podle serveru New York Times stoupl zisk společností nabízejících programy určené k procvičování mozku od roku 2005 do roku 2007 ze čtyř milionů dolarů na osmdesát. Jsou-li výrobci programů jen obchodníci s deštěm, nemůže je nikdo prohlásit za obchodníky špatné.

Co lidi na trénování mozku přitahuje?

Možná je to ješitnost, posedlost mládím a snaha zabránit stárnutí. Nemusí to být ale jen to. Procvičování mozku může být zábavné. Mnoho lidí má zálibu v křížovkách čí hlavolamech a rádi svou mysl zaměstnávají. Navíc se stále zvyšuje podíl volného času, který je třeba nějak vyplnit. Spousta lidí tráví hodiny bezcílným zíráním do monitoru počítače a surfováním po internetu. Ostatně, už samotná skutečnost, že čtete tenhle článek, z vás dělá jedny z nich. Proč tedy nezkusit nějakou hru na trénování mozku?

Sedí srovnání s posilovnou?

Klíčový problém mozkového tréninku, o jehož řešení panují dosud spory, je přenos dovedností. Vraťme se ke srovnání s posilovnou. Jestliže budete pětkrát týdně hodinu denně zvedat činky, narostou vám svaly a budete moci zvedat i jiné těžké předměty. U mozkových cvičení to zatím není jisté. Budete-li trénovat jakýkoliv úkol, časem se v něm zlepšíte. Smyslem tréninku mozku by ale nemělo být zlepšení v jednom specifickém úkolu, nýbrž vylepšení kognitivní schopnosti, na kterou je zaměřen. Dosud není jisté, jestli je takový trénink možný.

Aby bylo možné zjistit, jestli cvičení funguje, je potřeba srovnat skupinu cvičících lidí s necvičící kontrolou. Často se používá i srovnání se skupinou lidí hrajících počítačové hry, jelikož u nich se rovněž předpokládá vliv na duševní schopnosti. K posouzení zlepšení se používají standardní psychologické tes­ty.

Funguje to, nebo ne?

Firma Nintendo prodává do svých herních konzolí hru Brain Training. Jejím autorem je japonský neurovědec Ryuta Kawashima. Francouzský psycholog Alain Lieury se pokusil zjistit, jestli program funguje. Rozdělil desetileté děti do čtyř skupin. Dvě hrály zkoumanou hru, jedna luštila hádanky na papíře a poslední chodila normálně do školy. Na začátku a na konci pokusu vědci rozdali dětem množství testů duševních schopností. Trénink mozku schopnosti dětí nevylepšil.

V testech matematických schopností byly děti, které hrály hru, lepší o devatenáct procent. Děti s hádankami na papíře ale dopadly úplně stejně. Děti, které jen chodily do školy, se zlepšily obdobně – o osmnáct procent. V testech paměti se děti s papírovými hádankami zlepšily o sedmnáct procent. Děti, které hrály mozek posilující hru, se o třetinu zhoršily. V testech logiky dopadly papírové hry i tréninkový program stejně, okolo deseti procent. Skupina dětí chodících jen tak do školy se však zlepšila dvojnásobně. Program nefungoval.

Na druhé straně američtí výzkumníci, kteří porovnávali několik různých mozkových cvičení, našli zlepšení krátkodobé paměti a pozornosti. Poměrně dost je známo například o účinnosti programu Cogmed, který by měl sloužit k vylepšování pracovní paměti. Ke stejnému účelu slouží i cvičení, které v roce 2008 popsala původem švýcarská psycholožka Susanne Jäggi. Jeho vliv na kapacitu pracovní paměti už se podařilo prokázat ve třech studiích.

Psychiatrické kliniky, včetně českých, začínají doporučovat mozková cvičení svým pacientům, protože duševní onemocnění často znamenají zhoršení kognitivních schopností. Na tréninku tedy asi něco je, jen je zatím teprve v plenkách. Uvidíme, co přinese další vývoj.

Zdroje:
http://techno­logy.timesonli­ne.co.uk/tol/new­s/tech_and_web/gad­gets_and_gamin­g/article5587314­.http://en.wi­kipedia.org
http://scottsda­le.brainadvan­tage.com/PDF/IM­PACT-Study2009.pdf