Trenérka plavání: Rodiče se chtějí dětí co nejdříve "zbavit"

ROZHOVOR – Říká se, že plavání je pro děti přirozenou aktivitou. Vždyť celých devět měsíců plavaly v plodové vodě. Jana Hochová, zakladatelka Baby Clubu Juklík, který se zaměřuje na plavání dětí a kojenců, plave s dětmi už několik let. Důležité ale je, jak sama říká, aby jim dělal pobyt ve vodě radost.

Kurzů plávání je spousta. Většina maminek se rozhoduje na základě dopravní dostupnosti a ceny kurzu. To by ale neměla být jediná kritéria. Na co ještě bychom měli při výběru kvalitního kursu myslet?

To, jak by měl vypadat dobře vedený kurz, rodič snadno nepozná. Měla by mu ale vyhovovat jeho atmosféra. Lekce by měly být vedené formou hry a prvky odpovídat psychomotorickému vývoji dítěte. Určitě není dobře, když se děti ve dvou letech drilově učí třeba kraulové nebo znakové nohy. S čím také nesouhlasím, ale na našem trhu se to objevuje, je nadměrné a tedy kojeneckému věku neodpovídající potápění, kterému se říká zátěžové.

O co jde?

Jana Hochová

Zátěžové potápění se vyvinulo v Rusku. Jde o metodu delfínkování, kdy rodič kojence v několika opakováních za sebou ponoří a vynoří z vody. Je to takový trénink v hypoxii, dítě se nestačí pořádně nadechnout. Příznivci metody tvrdí, že dětem to nevadí, protože nepláčou. Já tvrdím, že je to proto, že z nedostatečného nádechu jednoduše nemůžou. Důvodem proti je i fakt, že se trénuje jen s dětmi do jednoho roku, ty starší se už tomu brání.

Jakou metodu výuky tedy používáte vy?

Jedná se o prožitkovou výuku s plaveckou návazností. Nejdříve jde o to, aby měly děti z pobytu ve vodě radost a aby si na vodní prostředí zvykly. Prostřednictvím her, písniček a básniček se učí základní plavecké dovednosti, například dýchání do vody, orientaci, pády, splývání…. U této metody je důležité usměrnit přirozený pohyb dítěte ve vodě, jako je šlapání vody, hrabání. Na hrou získané dovednosti navazuje nácvik plavecké lokomoce. (kraulové, znakové nohy, později se přidávají i paže)

Kdy mohou rodiče své dítě do kurzu přihlásit?

Pokud organizace nabízí plavání kojenců ve vaničkách, mohou rodiče začít s dětmi plavat v těchto vanách od ukončeného druhého měsíce. Doma může dítě plavat ihned po zahojení pupíku.

Čtěte také: Plavání kojenců: Hazardujeme se zdravím dětí

Pokud tomu dobře rozumím, zprvu jde hlavně o to, aby si miminka na vodu zvykla. V jakém věku mohou děti začít se skutečným plaváním, jak je znají dospělí?

dítě, voda, plavání

Splývání, orientace ve vodě, pády a dýchání do vody, tedy základní plavecké dovednosti, se dítě začíná učit od 1,5 roku. S nácvikem kraulových a znakových nohou se začíná ve 2,5 letech a celou souhru zvládne dítě nejdříve v pěti letech. Jedná se o průměrný dětský věk a jeho motorický vývoj, jsou i výjimky, které to zvládnou dříve anebo naopak později. Kolem šestnáctého měsíce je možné začít s dětmi nacvičovat sebezáchranu po pádu do vody. Jedním z prvků je například nácvik zachycení okraje bazénu. Myslím, že jde o velmi praktickou záležitost v době, kdy má stále více rodin svůj soukromý bazén.

Napsali jsme: Klid, rytmus: Plavání!

Kojenci se ve vodě spíše vznášejí, než by v ní plavali. Co všechno jim tato aktivita přináší?

Polohováním dítěte ve vodě podporujeme jeho psychomotorický vývoj. Při dodržení určitých zásad se dítě otužuje a plavání tak příznivě ovlivňuje jeho zdraví. A společná činnost má samozřejmě dobrý vliv na psychiku matky a kojence. Kojenec ve vodě prožívá příjemné chvíle, protože vodní prostředí je mu přirozené, což je patrné z jeho výrazu. Zvlášť pro děti předčasně narozené anebo děti s některými odchylkami od přirozeného vývoje působí tato aktivita jako rehabilitace. I když to neplatí o všech odchylkách obecně.

Jak si ale mohou maminky zajistit, že nenaletí a kurz, který měl být pro zábavu, nezpůsobí dítěti nějaké potíže?

V současné době je na trhu mnoho klubů, které nabízejí tuto aktivitu. Jedním z kritérií pro výběr tak může být členství v Alianci přátel plavání kojenců a malých dětí. Není to sice povinnost, ale kdo to myslí s plaváním vážně, má přece zájem se dále vzdělávat. A právě toto si Aliance klade za cíl.

Podle čeho můžeme poznat, že bazén splňuje všechna kritéria pro plavání kojenců, nebo že kurz vede vyškolený profesionál?

plavání kojenců

Všechna kritéria bazénu laik nepozná. Neposoudí, jak rychlá jsou čerpadla a jak rychle se mění voda v bazénu. Na co se ale může zaměřit, je vybavení centra – zda lze dítě při sprchování nebo oblékání bezpečně odložit, jestli ho může maminka v klidu nakojit, zda může strávit nějaký čas ve vhodných prostorech, než vyrazí ven. A důležitá je i klimatizace. Ta hlídá, aby dítě nenastydlo.

Jak je to s instruktory?

Odbornou úroveň poznají rodiče podle toho, že má centrum proškolené instruktory u akreditovaného pracoviště.

Může být varující také podezřele nízká cena kurzu?

Cena opravdu asi nerozhoduje. Závisí na tom, jestli si organizace sežene sponzory, nebo to všechno musí táhnout sama. Kurzy, které probíhají na veřejných bazénech, jsou určitě lacinější, ale plavání s malými dětmi v takovýchto bazénech nedoporučuji.

Proč?

Optimální teplota pro plavání kojenců je 30 stupňů Celsia, což veřejné bazény prostě nemají. Při nižší teplotě se děti nesoustředí na plavání, ale na to, že je jim zima. Prochládají a plavání jim není příjemné. Rodiče sice argumentují tím, že s nimi byli u moře, které bylo mnohem chladnější, a děti byly spokojené. Neuvědomují si ale, že teplota vzduchu byla podstatně vyšší, než je vzduch okolo bazénů.

Nepřehlédněte: Naučte se konečně správně plavat

Mluvíte s maminkami i o rizicích plavání s kojenci? Například o faktu, že je někteří pediatři do jednoho roku nedoporučují kvůli riziku rozvoje astmatu u predisponova­ných děti?

Jana Hochová

Rizika plavání u zdravých dětí nevidím. Vždy záleží na přístupu pediatra k této aktivitě. Každou chvíli je totiž jiný důvod, proč by takto malé děti neměly plavat. V minulosti to například byly častější záněty středního ucha, teď je to zrovna rozvoj astmatu. Uvidíme, co to bude za rok. Je to stejné jako s výživou. U zdravých dětí nevidím riziko a plavání doporučuji.

Na riziko astmatu upozornil výzkum amerických pediatrů. Američtí rodiče mají přitom plavání kojenců ve velké oblibě.

V Americe se s dětmi plave úplně jinak. Já bych výsledky amerického výzkumu u nás tak úplně nezohledňovala. A s tímto tvrzením jsem se tady nikdy nesetkala. Naopak, Fakultní nemocnice Na Bulovce měla s plaváním astmatických dětí dobré zkušenosti. Byla to jedna z mála sportovních aktivit, které mohly děti bez problémů dělat.

Existují i jiné možnosti plavání nežli plavecké kurzy?

Vedle plaveckého klubu jsme založili cestovní kancelář, ve které pro rodiny s dětmi pořádáme zájezdy po republice i do zahraničí. Mimo jiné nabízíme i plavání dětí s rodiči, a tak mohou plavat i ty rodiny, které nemají možnost s dítětem navštěvovat kurzy pravidelně. Sportovní aktivity nabízíme také dospělým. Zatímco sportují nebo relaxují, hlídáme děti v dětském klubu.

S dětmi plavete už od devadesátých let. Jak se změnil přístup a nároky maminek?

V současnosti kladou rodiče důraz na výkon dětí. Chtějí od nich dovednosti, které ještě nemohou zvládnout. U nás zastáváme výuku plavání dětí s rodiči. V poslední době se ale rodiče chtějí dítěte co nejdříve „zbavit“. Tlačí nás k tomu, aby děti chodily do bazénu samy co nejdříve, chtějí, aby už ve čtyřech letech začaly plavat samy. Pro lektorku je ale náročné, jestliže má vést sama osm malých dětí. Voda je poměrně hluboká a děti tak mohou získat špatné plavecké návyky. Ráda bych rodičům doporučila, aby si užívali společné chvilky. Než se nadějí, budou děti opravdu samostatné a nebudou ony chtít je. Tak ať nikam nespěchají.

TIP: Speciál: Čtyři způsoby správného plavání