Hlavní navigace

Transplantace stolice: Problém je sehnat dárce

Sdílet

 Autor: depositphotos.com
Fekální transplantace neboli transplantace stolice se u nás provedla už u více než tří stovek lidí. Jak probíhá a komu pomáhá?

Že se dnes transplantuje ledvina, kostní dřeň či kůže, to už asi nikoho z nás nepřekvapí. Že se ale i u nás transplantuje stolice, to už ví málokdo. Proč a jak se to dělá? Ptali jsme se specialisty Pavla Kohouta, vedoucího lékaře Centra výživy Thomayerovy nemocnice v Praze.

Ve střevech máme až půl kilogramu bakterií

Střeva jsou největším imunitním orgánem našeho organismu, najdeme v něm největší množství imunitních buněk. „Na kůži máme 1012 mikrobů, v dutině ústní 1010, v nose 108 a ve střevech je jich 1014. Což je asi dvě stě dvacet gramů bakterií, i když někdo může mít i půl kilogramu. Stokrát více genetické informace než my, mají naše bakterie. Jsme člověk, nebo součást obalu na bakterie? Myslíme my, nebo nás ovlivňují naše bakterie v tom, co děláme?“ filosofuje Pavel Kohout. To proto, že střevní mikrobiom a jeho složení se spojuje s autismem, s ADHD, ale i s obezitou. Jste nemocní? Mohou za to vaše střeva. Střeva jsou místo, kde byste měli začít hledat původce svých potíží.

Zdá se vám to cesta nepříjemná, zavánějící? Vězte, že kdyby i lékaři byli takové citlivky, nikdy by nepřišli na to, že díky našim střevním bakteriím se nám sráží krev, neboť produkují více než polovinu vitaminu K, který je k tomu potřebný. Produkují také vitaminy řady B, různé aminokyseliny a krátké kyseliny.

Mikrobiom je jako otisk prstů

Říká se, že co člověk, to jiný mikrobiom, je to vlastně jakýsi druhý otisk prstů. Ne že by se soubor našich mikroorganismů a jejich genů neměnil, ale má určité specifické rysy, které se vytvoří kolem druhého roku věku a vytrvají do dospělosti. „U lidí, kteří mají problémy se zažíváním, je mikrobiom poměrně stabilní, hodně variabilní je však u lidí se syndromem dráždivého tračníku,“ upozorňuje Pavel Kohout.

Potíže budete mít, pokud se potkáte s klostridiovou infekcí. V současnosti je bakterie Clostridium difficile nejčastějším původcem nemocničních střevních infekcí. „Bakterie je ohromně odolná, ani běžné desinfekční prostředky na bázi kyseliny octové na ni nepůsobily, proto se na ni dnes užívá speciální dezinfekce. Kvůli zamezení šíření je například v nemocnicích nařízen speciální režim umývání rukou,“ říká Pavel Kohout. Sterilizovány by měly být i všechny přístroje, které se u pacienta používají.

Clostridium se i tak poměrně hodně rozšiřuje, ale nejen u nás, jinde v západní Evropě je dle lékaře situace mnohem horší. „Pokud má člověk první ataku klostridiové infekce, přeléčí se antibiotiky; pokud se jedná o druhou či další, ukazuje se, že takovému pacientovi pomůže obnovení jeho střevního mikrobiomu pomocí fekální transplantace,“ vysvětluje Pavel Kohout.

Stolice se transplantuje jen při jediné diagnóze

Již ve čtvrtém století byla ve staré Číně transplantace stolice známá jako konzumace „žluté polévky“, v Evropě se obnovila v roce 1958, kdy se podávala homogenizovaná stolice od zdravého dárce. V současné době existuje jen jediná indikace, a to je právě prevence recidivy klostridiové infekce, ty ostatní jsou výzkumné a nemohou se provádět. Uvažuje se o Crohnově chorobě a ulcerózní kolitidě, ale zatím to není povolená léčba, protože nebyla prokázána její účinnost.

Zatímco po antibiotické léčbě u klostridiové infekce máte prakticky vynulovanou vlastní střevní mikroflóru, tak u těchto idiopatických střevních zánětů dojde ke změně střevní mikroflóry a je třeba specifického složení bakterií, aby zánět dále neprobíhal. Zde se léčba bude muset posunout směrem k dárcům, kteří budou mít potřebné složení mikrobiomu. My tak daleko ale zatím nejsme. Ve Spojených státech ale existuje tzv. open biom, kde jsou lékaři schopni do dvaceti čtyř hodin dát pacientovi tablety nebo substrát mražené stolice od dárců,“ popisuje zahraniční praxi Pavel Kohout a seznamuje nás i s vlastní aktivitou: „V České republice jsme se s kolegou snažili vytvořit databázi provedených transplantací stolic, v současné době je jich kolem tři sta padesáti. Tato data bychom rádi publikovali, neboť jsou to čísla, ve srovnání se světem, hodně vysoká.“

Jak probíhá transplantace stolice? Skrz nos

Protože se jedná o poměrně choulostivou záležitost, bývá největším problémem sehnat vhodného dárce. Většinou se jedná o zdravého člena rodiny, který je nejdříve vyšetřen na HIV, salmonelózu a je u něj provedeno základní kultivační vyšetření stolice, základní biochemie a vyšetření krevního obrazu. Pokud jsou výsledky dobré, je domluven termín transplantace. „Již večer před samotným zákrokem může dárce nastoupit do nemocnice s tím, že ráno poskytne stolici k dárcovství. Potřeba je alespoň padesát gramů stolice, která se homogenizuje obvykle solným roztokem a naředí se na množství asi tří set mililitrů,“ popisuje lékař.

Homogenizovaná stolice od dárce se pak pomocí sondy (hadičkou zavedenou nosem až do tenkého střeva) nebo gastroskopu zavádí do nemocného pacienta. Cílem je znovu osídlit trávicí systém zdravým mikrobiomem, což se zatím vždy podařilo a pacient se uzdravil. Dodnes prý nebyly zaznamenány žádné negativní účinky fekální transplantace. Až na jednu, která se údajně stala i předmětem soudní pře v Americe – jde o přenos obezity. „Je otázkou, na kolik se tak skutečně děje. Pokud totiž někomu přeléčíte klostridiovou infekci a do těla mu následně vpravíte jakoukoliv stolici, tak musí přibrat. Do té doby byl totiž v dlouhotrvající infekci,“ vysvětluje lékař. Transplantaci obvykle stačí podstoupit jednou či dvakrát.

Odborná spolupráce

Doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D.

Gastroenterolog a nutricionista působí jako vedoucí lékař Centra výživy Thomayerovy nemocnice v Praze (Centrum spojuje aktivity klinik a oddělení v Thomayerově nemocnici, která se zabývají stavem výživy pacientů a poskytováním nutriční péče) a je pověřen řízením interního oddělení. Zabývá se především idiopatickými střevními záněty a celiakií, ovlivněním střevní mikroflóry probiotiky a dále léčebnou výživou, včetně domácí umělé výživy a metod její aplikace. Vede poradnu na bezlepek.cz.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Redaktorka serveru Vitalia.cz se zaměřuje zejména na kvalitu potravin a kvalitu jejich prodeje. Věnuje se také zdravotní problematice.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).