Hlavní navigace

Tohle je bižuterie s těžkými kovy. Jak se jí vyhnout

9. 12. 2016

Sdílet

 Autor: ČIŽP
Olovo, kadmium, nikl. Levná bižuterie může být danajským vánočním dárkem. Mnohdy obsahuje nebezpečné látky v obrovské koncentraci, která představuje zdravotní rizika. Jak ji můžete odhalit?

Přestože se téma klamání spotřebitele a vliv na zdraví člověka nejčastěji spojuje s konzumací nekvalitních nebo nevhodných potravin, mohou mít na náš organismus ještě negativnější vliv produkty stojící obvykle stranou pozornosti médií, kontrolních orgánů i spotřebitelů samotných.

Jde mimo jiné o kosmetické přípravky, ale také o rizikovou bižuterii, která je zejména v období před Vánoci často vyhledávaným a kupovaným dárkem. Jak ale zjistili při kontrolách bižuterie inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP), může takový dárek představovat pro příjemce doslova danajský dar.

Bižuterie tisícinásobně překračuje povolené limity těžkých kovů

Zhruba dvacet procent bižuterie prodávané na tuzemském trhu má totiž fatálně nadlimitní obsah těžkých kovů, přičemž jde o tisícinásobné překročení legislativou povolených limitů. Taková koncentrace především u bižuterie, která se nosí v kontaktu s lidskou pokožkou, už samozřejmě představuje zdravotní rizika.

Možné nebezpečí je obecně známé zejména u olova, především v případě dětí do tří let věku, u nichž může mít vážné a nevratné negativní účinky na nervovou soustavu. Další z těžkých kovů – nikl – je zase významný alergen způsobující při kontaktu s pokožkou kožní reakce, a to již při obsahu kolem tří procent ve složení bižuterních výrobků. Možná nejnebezpečnější, také proto, že se často využívá, je kadmium ovlivňující DNA a způsobující mutace plodu, navíc je kadmium považováno za prokazatelný karcinogen.

Při zmiňovaných kontrolách bižuterie nalezli přitom inspektoři ČIŽP u náušnic ve tvaru sovy překročení povolené koncentrace kadmia 9100× (náušnice obsahovaly 91 % kadmia), u dalšího výrobku (náramku) nalezli 1518× překročený povolený obsah olova, z jedné části kontrolovaných náušnic se zase podstatně rychleji, než je přípustné, uvolňoval nikl, konkrétně 324×.

Přípustné limity těžkých kovů u šperků, náhrdelníků, prstenů, náušnic nebo třeba hodinek stanovuje Evropské nařízení REACH. Podle tohoto nařízení může být v těchto předmětech obsaženo olovo v maximální koncentraci 0,05 %, kadmium v maximální koncentraci 0,01 % a rychlost uvolňování niklu nesmí překročit 0,5 μg/cm2/týden.

Jak se kontroluje bižuterie a jak se vyhnout riziku

Operativní kontrolu (nejen) bižuterních výrobků umožňuje ČIŽP rentgenový spektrometr. V tomto případě jde o spektrometr Delta Premium, který umí doslova za několik vteřin zjistit složení prověřovaného výrobku a přenést tyto údaje například na displej počítače, což pracovníci inspekce v praxi demonstrovali.

Uvedený přístroj je poměrně drahý – lze jej pořídit za ceny kolem 700 000 korun, přesto si jej údajně již některé prodejny šperků a bižuterie pořídily a spotřebitel má tak v těchto případech možnost namístě si ověřit, z čeho se kupovaný předmět skládá. Prodejci si přístroje na detekci složení prodávaných šperků a bižuterie pořizují také ve vlastním zájmu – aby si sami prověřili, jaké zboží vlastně nakupují.

Riziková je podle inspektorů především produkce z východoasijských zemí, která se mimo jiné prodává prostřednictvím zahraničních e-shopů. Naopak nejméně rizikových výrobků zjistili inspektoři při kontrolách u velkých společností disponující širokou distribuční sítí v rámci EU. Nadlimitní obsah těžkých kovů pak nebyl vůbec zjištěn u bižuterie vyrobené z nerezové oceli.

Při nákupech bižuterie a obecně veškerých šperků by měli spotřebitelé vyžadovat ve vlastním zájmu atesty výrobků, ty skutečně kvalitní je obvykle mají. V některých případech je také možné, jak již bylo řečeno, prověřit výrobek přímo na místě. Výrobky je také možné podrobit individuálnímu atestu v akreditované laboratoři, ten však vyjde na 800 až 1000 korun. Pokud si již někdo zakoupil některý z rizikových bižuterních výrobků, jejichž seznam je v galerii, měl by jej vrátit prodejci, od kterého jej koupil. Všechny tyto výrobky přitom již měli prodejci či distributoři povinně stáhnout z trhu.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Agrární analytik, novinář na volné noze se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).