Test nealko piv: Obstojí i u náročného pivaře

Je to smutné, možná až trapné, ale občas se to může stát každému – řídíte auto, berete antibiotika nebo dokonce i sami cítíte, že je třeba na chvíli vysadit. Jak ale toto období přežít a přitom minimalizovat související duševní újmu? Pro pivaře může být řešením nealkoholické pivo.

Socialistické Pito nebylo chuťově nic extra, i když pořádně vychlazené se pít dalo. Ve 2. polovině 90. let se situace začala měnit. Objevily se nové technologie výroby a dobře pitelná značka Birell (ochranná známka byla původně švýcarská, technologie ale pak v ČR výrazně přizpůsobena) s cílem maximálně imitovat chuť běžného piva plzeňského typu. Poté se na tomto poli výrazněji angažoval pivovar Bernard hned s několika variantami, obě značky se začaly mnohde nabízet i čepované.

Dnes je ale nabídka mnohem pestřejší…

Pivaři se třeba ještě někdy ošklíbají, ale to je možná autosugesce. Rozhodně nealkoholické pivo se chuťově od svého vzoru vesměs odlišuje méně než nealkoholické víno (říká se) či nealko verze koktejlu (potvrzuji z vlastní zkušenosti).

Když si v restauraci dáte nealko pivo, je to společensky přijatelné prakticky v libovolné situaci, od pracovního oběda po setkání v nálevně na rohu. Ba co víc, jako na jednu stranu český národní nápoj („přece jenom pivo“), přitom však nikoliv nápoj alkoholický, se těší všeobecné podpoře. Český svaz pivovarů a sladoven, Policie ČR a Besip nedávno dokonce pořádaly akci (www.ceske-pivo.cz), při níž se řidičům nealkoholické pivo rozdávalo (tedy jen těm, kdo prošli dechovou zkouškou – nešlo o poučení ve stylu „kdybys pil tohle, příště pokutu nedostaneš“).

Před testem

Před pokusem o samotný test, respektive spíše přehled nealkoholických piv, několik poznámek:

  • Dále zahrneme a zkusíme porovnávat jen nealkoholická piva klasická, vynecháme nealkoholické radlery, různé „sládkovy limonády“, piva (polo)tmavá nebo s příchutí švestek či višní; jinak je sortiment opravdu široký, existují třeba i nealkopiva jako energy drink.
  • Cena nealkoholického piva bývá obvykle vyšší než u desítky téhož výrobce. Zatímco u radlerů se může zdát divné, že smícháním s limonádou se pivo zdraží, zde se skutečně často alkohol dodatečně odstraňuje. Technologií výroby nealkoholického piva existuje řada a je to celá zajímavá věda, podrobnosti zde ale pomiňme.
  • Opici si nealkoholickým pivem člověk opravdu neopatří, nicméně pivo není zdaleka jen alkohol. Působí na nás uklidňující látky z chmele (však jsou chmelové výtažky také součástí volně prodejných prostředků na spaní), pivo je nacpané antioxidanty (polyfenoly, flavonoidy…), proto má ostatně příznivý účinek na srdce a cévy, snižuje krevní tlak. Část příznivých účinků se dostaví i bez alkoholu, i když mnohdy je to záležitost synergie, podobně jako resveratrol v kapsli nemusí nahradit ten v červeném víně. Samozřejmě, stále jsou zde také kalorie, ať už přímo, nebo nepřímo – tím, že se podporuje chuť k jídlu. A komu nechutná pivo klasické, pochopitelně sotva ocení nealkoholické, alespoň ne v „imitujících“ verzích.

Co nebudeme hodnotit

Obsah alkoholu. Aby pivo mohlo být prohlášeno za nealkoholické, musí mít alkoholu do 0,5 % (objemových). Výrobci také deklarují právě „obsah do“. Mohli bychom měřit skutečný obsah alkoholu, ale skutečně nás zajímá, zda je to 0,4 nebo 0,45 %? Aby člověk nadýchal, musel by takových piv za hodinu vypít minimálně osm. Nějaké přísnější regule pro nealkoholické pivo platí v muslimských zemích, nám nemuslimům toto může být jedno – nehledě na to, že to už bychom museli řešit i kefír nebo jablečný mošt.

Kalorie. Ne všichni výrobci uvádějí. Některá piva obsahují umělá sladidla (i když asi spíš kvůli ceně než snížení kalorií), nejčastěji E 954 – sacharin. Ten může vadit nahořklou chutí, v pivu tento problém odpadá. Pro koho to hraje roli, může informace snadno najít na etiketách.

Vůni. K pivu většinou moc nečucháme, protože máme velkou žízeň a chuť. Navíc sám o sobě nemohu říct, že bych jemností čichu vynikal.

Dostupnost. Samozřejmě člověk pije to, co se dá nejsnáze koupit. Chutným nealko pivem byl jako první Radegast Birell (nebo si to všichni mysleli), na počátku tisíciletí měl více než polovinu trhu s nealkopivem, alespoň dle prodejů v supermarketech (dle dat Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského a agentury AC Nielsen). Birell je nejdostupnější i dnes a trochu na to hřeší, stejně jako na svou reputaci, poněkud vyšší cenou. Ve večerkách jde často o jediné dostupné nealkoholické pivo. V řetězcích je dnes ale nabídka mnohem bohatší.

Testovaná nealko piva

Do následujícího zcela subjektivního testu byla zahrnuta tato piva (každé koupeno jen jednou, tj. rozhodně nejde o kompletní nabídku příslušného supermarketu) – viz GALERIE.

Billa
  • Zlatopramen N/A plechovka – 16,90 Kč
  • Platan nealko – 8,90 Kč
  • Staropramen nealkoholický – 10,90 Kč (akce, běžná cena 14,90 Kč)
Tesco
  • Lobkowicz – 12,90 Kč
  • Vozka Svijany – 9,90 Kč
  • Nealko Tesco (vyrábí Primátor) – 6,90 Kč
  • Budvar nealko 11,50 Kč
  • Bernard Free (klasická světlá verze) 14,50 Kč
Lidl
  • Argus nealko plechovka – 7,90 Kč
  • Argus nealko lahev 6,90 Kč
Norma
  • Postřižiny Střízlík 4,90 Kč (akce, běžná cena 6,90 Kč)
  • Birell 11,90 Kč (akce, běžná cena 12,90 Kč, jinde bývá dražší)
Albert
  • Bertold – 5,50 Kč
  • Samson Pito – 9,90 Kč (Samsonu patří příslušná značka, se socialistickým Pitem to nemá společného nic)

Test nealko piv: Výsledek je překvapivě dobrý

Piva byla konzumována vychlazená, ale ne přechlazená – tak se samozřejmě zamaskují i větší chuťové vady. Výsledek byl překvapivě dobrý. Žádná značka nebudila odpor, obecně se ani nedá říct, že by levnější piva byla horší než dražší. Subjektivně mám pocit, že se značky od sebe chutí lišily méně než třeba u desítek. Pitelnost byla dobrá, piva nebyla přesycena oxidem uhličitým, tedy žádné následné škytání; i když to může být zase dáno tím, že přece jen zde člověk do sebe obvykle rychle nenalije pět půllitrů.

Podívejme se, jak dopadají hodnocení nealkoholických piv, kde se účastní více lidí; samozřejmě by mělo jít o slepé pokusy, kdy degustátoři nevědí, co pijí, což v mém případě splněno nebylo.

Pivo roku 2014, kategorie nealkoholických piv

Český svaz pivovarů a sladoven / Výzkumný ústav pivovarský a sladařský
(hodnotí odborná degustační komise)

  1. Zlatopramen N/A
  2. Radegast Birell
  3. Litovel Free

Podrobnosti: www.ceske-pivo.cz

Žebříček TV Nova

pro TN.cz hodnotí známé osobnosti

  1. Samson Pito
  2. Radegast Birell
  3. Lobkovicz nealko

Podrobnosti: tn.nova.cz

Test iDNES

  • Platan Nealko
  • Bernard s čistou hlavou jantar free
  • Budweiser Budvar nealko

(oproti původnímu žebříčku vynecháno Birell Radegast polotmavé, tj. mimo naši kategorii, a nealko Clausthaler vyrobený v Německu; ten mají v Tesku spolu s nealkoholickou Stellou Artois, obě nealko piva třetinka za 15,90 Kč)

Podrobnosti: idnes.cz

Naprosto různá pořadí na čele žebříčků svědčí o tom, že kategorie nemá jednoznačné favority, a s tímto závěrem se ztotožňuji. Jako osobní vítěz mi vyšel Platan nealko, druhý pak Staropramen nealkoholický (což může být dáno tím, že mi chutná i Staropramen desítka, spíše nakyslá než hořká). Příliš mi nesedl Budvar nealko, to ale zase proto, že má nejvýraznější všeprostupující hořkost, tj. pro jiné totéž může být zase předností.

Kupující se mohou spořivě řídit dle ceny, protože i levné značky jsou chutné. Zcela bez vad mi přišla „supermarketová“ značka (privátní), kterou Primátor vyrábí pro Tesco, a stejně tak ušel Bertold z Albertu i Postřižiny z Normy. Nejhorší známku by dostal Argus, ale i to by byla stále slušná lepší trojka. Zde bylo pivo prázdné, navíc jsem měl dojem, že plechovka je tu horší než láhev, nicméně stále bez pachutí. (Tím nechci značku Argus shazovat jako celek – nabízí třeba nejlevnější a přitom stále chutnou lahvovou pšenici a v plechovce dobrý nefiltrovaný ležák s 5,7 % alkoholu.)

Shrnuto, závěry jsou sice subjektivní a samozřejmě roli může hrát to, že jsem nealkoholická piva neporovnával s těmi klasickými, výsledky jsou však nad očekávání dobré. A když si uvědomíte diametrálně rozdílná pořadí jednotlivých značek v jiných testech, pak lze asi říct, že příslušná technologie je na českém trhu již velmi dobře zvládnuta.

6 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 1. 8. 2016 21:43