Test másel: Které je kvalitní za dobrou cenu?

Česká másla v testu nezklamala, různé nešvary se ale najdou. Výhodný nákup, tedy výrobek s dobrým poměrem ceny a kvality, představují podle dTestu dvě značky.

Průměrný Čech spotřebuje pět kilogramů másla ročně. Máslo je oblíbenou součástí české kuchyně a současné preference českých spotřebitelů ukazují znatelný návrat k tradici.

Máslo dokonce vede v popularitě. Více v článku: Nejoblíbenější mléčný výrobek v Česku? Máslo

Máslo obohacuje náš jídelníček už od středověku. Spotřebitelský časopis dTest poslal do laboratoře osmadvacet vzorků másel z českých obchodů. „Nechali jsme změřit obsah tuku a vody i výskyt nežádoucích látek, hodnotila se chuť i další senzorické kvality. Test nedopadl špatně, většina másel dostala velmi dobré nebo dobré hodnocení. Někteří výrobci však nedodržují povolený obsah vody, jiné výrobky zase vyvolávají dojem, že se jedná o máslo, i když tomu tak není. Např. Jihočeské AB svým tvarem i obalem máslo připomíná a kupující ho mezi másly v obchodech často nacházejí. O máslo se ale nejedná, mezi použitými surovinami je třeba palmový tuk,“ uvádí Hana Hoffmannová, vedoucí redakce časopisu dTest.

Galerie: Náhražky mléčných výrobků

Co je a co není máslo

Máslo je stlučená sladká nebo zakysaná smetana z kravského mléka. Když zkoumáte nabídku českých obchodů, můžete nabýt dojmu, že másel existuje celá řada. Není to však zcela pravda. Evropské nařízení č. 1308/2013 popisuje máslo poměrně striktně jako „výrobek s obsahem mléčného tuku nejméně 80 %, avšak méně než 90 %, s obsahem vody nejvýše 16 % a nejvyšším obsahem tukuprosté mléčné sušiny do 2 %“.

Pravidlem číslo jedna je, že máslo nesmí obsahovat nic než mléčný tuk z pravé smetany. Obecně platí, že tučnější máslo má větší šanci být kvalitnějším a chutnějším.

V obchodech je také možné najít másla se smetanovým zákysem. Ta česká vyhláška nezná. Podle evropské legislativy musí mít takový výrobek alespoň „75 % mléčného tuku a být vyroben výhradně z másla“, v tomto případě i z přidané smetany naočkované mlékárenskými kulturami. Více tipů k nákupu kvalitních potravin:

 

To nejlepší z českých regálů

„Za výhodný nákup, tedy výrobek s dobrým poměrem ceny a kvality, můžeme označit např. Dr. Halíř Máslo nebo Olma Olomoucké máslo,“ sděluje Hana Hoffmannová a dodává: „Naopak výrobkům Melina Rodinné máslo a Moravia Máslo Tradice z Vysočiny jsme snížili hodnocení. Nesplnily totiž zákonné požadavky na obsah vody a obsahovaly méně tuku, než bylo uvedeno na obalu.


Autor: dTest

Zkrášlování názvů

Velká část obalů uvádí různé přídomky a přívlastky. Mnohé z nich ale vycházejí spíše z marketingových aktivit výrobce než z legislativy.

Čerstvé máslo“ se podle české vyhlášky smí prodávat od data výroby jen dvacet dní.

Názvy „farmářské“ nebo „rodinné“ o máslu nevypovídají vůbec nic.

Vyhláška zná vedle čerstvého másla ještě pojem „stolní máslo“. To popisuje jako máslo skladované nejdéle dvacet čtyři měsíců od data výroby při teplotách –18 °C a nižších. Během této doby se vyskladňuje, nechává rozmrazit a prodává po dvacet dní spolu s vyznačeným datem výroby i použitelnosti. Na takový výrobek ale odborníci dTestu při výběru másel pro testování nenarazili.

Přečtěte si k tématu: Hledejte spojení „čerstvé máslo“, vyhnete se mraženému výrobku

Absence nežádoucích látek

Časopis dTest u másel také zjišťoval, zda másla neobsahují nežádoucí látky (polychlorované bifenyly, dioxiny a organochlorované pesticidy). Tyto škodliviny se vyskytují v našem životním prostředí, ukládají se v tuku živých organismů a mohou se spolu s potravou dostat až do toho lidského.

widgety

Více k tématu: Kde se bere chemie v potravinách? Nejde jen o hnojiva

Ani jeden testovaný vzorek ale žádnou z těchto látek neobsahoval.

Text pro server Vitalia.cz připravil spotřebitelský časopis dTest. Více informací z testu najdete na stránkách www.dtest.cz.