Tea tree oil: má použití od akné po vši, ale pozor na neředěný

Na bradavice, při mykózách, proti zápachu z úst… olej z čajovníkového stromu má široké účinky nejen antibakteriální, ale i antivirové, protiplísňové, antiparazitární a protizánětlivé. Při vnitřním užití může být tea tree oil toxický.

Přestože moderní léčivé preparáty fungují, mnoho lidí se při snaze o uzdravení obrací k přírodě. Aby také ne. Léčivé účinky rostlin znali již naši předkové. Od dávných dob je využívali nejenom k jídlu, ale také jako pomocníky k odstranění různých tělesných neduhů. Dávné civilizace je dokázaly použít i pro léčení nemocí, kterých se v dnešní době dokážeme zbavit jen za pomoci chemie.

Byliny jsou důležitým, uzdravení podporujícím prostředkem například v tradiční čínské medicíně nebo ve staroindickém léčebném systému s názvem ájurvéda. Léčivé účinky rostlin známe ze spisů starověkých lékařů, dochovaly se nám recepty ze středověku od věhlasných alchymistů i obyčejných babek kořenářek. I dnes přebíráme poznatky minulých generací a k tomu, abychom podpořili uzdravení nemocných, využíváme darů přírody. Ty jsou mnohdy skutečně k nezaplacení. Jedním z takových malých přírodních zázraků je tea tree oil neboli olej z australského čajovníku.

Tea tree oil se získává lisováním z listů tzv. čajovníkového stromu - kajeputu střídavolistého
Autor: Wikipedia.org / Tangopaso, podle licence: Public domain

Tea tree oil se získává lisováním z listů tzv. čajovníkového stromu – kajeputu střídavolistého

Nehledejte v něm spojitost s čajem. Žádnou nenajdete. Jde o čirou nebo jemně nazlátlou olejovitou tekutinu s nezaměnitelnou, výraznou vůní, která připomíná například kafr nebo eukalyptus.

Olej z listů australského stromu

Tea tree oil se získává lisováním z listů stromu Melaleuca alternifolia neboli kajeputu střídavolistého. V našich podmínkách bychom ho hledali marně. Jeho původní domovinou jsou totiž mokřiny severovýchodního pobřeží Nového Jižního Walesu a jihovýchod Queenslandu v Austrálii. Zde dorůstá tento stále zelený strom i více než pětimetrové výšky a jeho šířka také vzbuzuje respekt. Často totiž přesahuje tři metry.

Na konci jara a počátkem léta ozdobí strom chomáčky bílých či lehce nažloutlých květů, které se shlukují do malých načechraných hrotovitých útvarů. Listy, ze kterých se získává vzácný olej, jsou lepkavé, vydávají vůni podobnou citrusovým plodům a jejich délka je zhruba mezi dvěma až pěti centimetry. Strom, nesoucí drobné pohárkovité ovoce, rozptýlené podél větví, má hluboko uložený kořenový systém. Ten z něj dělá prakticky nezdolnou rostlinu. Ostatně právě díky němu se nám strom, potažmo tea tree oil, zachoval až do dnešní doby.

Původně ho měl totiž čekat úplně jiný osud. Byl určen k likvidaci. Bílí kolonisté, kteří se v Austrálii usadili a obdělávali zde svá pole a potřebovali i pastviny pro dobytek, považovali čajovník za plevel, který je v jejich snahách omezoval – a popravdě, měli ho vážně plné zuby. Proto se ho snažili zbavit, seč jim síly stačily. Nebylo to vůbec jednoduché. Vlastně brzy poznali, že je to nemožné. Každý maličký kousíček kořene, který ponechali nepovšimnutý v půdě, vyrostl v nový keř. Asi bychom nechtěli slyšet, jak svou sysifovskou práci komentovali tehdejší osadníci, ale my můžeme stromu za jeho houževnatost být rozhodně vděční.

 

Jak listy dobyly svět

A proč se vlastně kajeputu střídavolistému hovorově říká „čajovník“? Pro vysvětlení existují hned dvě verze. První hledá původ názvu ve tvaru stromu, který připomíná písmeno T. Má jít prý o zkomolený název „T-tree“. Další verze je mnohem zajímavější a připisuje zásluhy na pojmenování stromu výpravě kapitána Jamese Cooka. Ten připlul se svou výpravou ke břehům Austrálie v roce 1770. Během průzkumu pevniny narazili muži na zvláštní stromy s vonícími listy. Napadlo je, aby si z nich připravili čaj. Těžko říct, jak si na něm pochutnali, ale listy s sebou vzali do Anglie k botanickému zkoumání.

Obrovskou zásluhu na znovuobjevení léčebných vlastností listů australského čajovníku má lékárník a ředitel Vládního muzea technologie a užitých věd v Sydney dr. Arthur R. Penfold. Během druhé dekády dvacátého století analyzuje lístky kajeputu střídavolistého a zkoumá jejich hojivé účinky. Kromě jiného přichází také na jejich další mimořádnou vlastnost. Silice z těchto listů je zhruba jedenáctkrát až třináctkrát silnější než v té době nejúčinnější desinfekční prostředek, kterým je kyselina karbolová neboli fenol. Změnil také způsob používání čajovníkových listů. Jako první člověk extrahoval čistý čajovníkový olej a ukončil tak používání drcených listů.

V Austrálii se čajovníkový strom pěstuje na rozlehlých plantážích
Autor: Wikipedia.org / John Moss, podle licence: Public domain

V Austrálii se dnes čajovníkový strom pěstuje na rozlehlých plantážích

Během dalších výzkumů se postupně přicházelo na další skvělé účinky oleje z australského čajovníku. Zprávy o nich se ještě před druhou světovou válkou rozlétly po celém světě. Traduje se, že během válečných let se pak stal tea tree oil součástí osobního balíčku první pomoci australských vojáků a našli byste ho i v lékárničkách mnoha australských domácností. Zájem o něj začal klesat v souvislosti s objevem antibiotik. Poptávka po tomto přírodním antiseptiku opět vzrostla v sedmdesátých letech minulého století s renesancí zájmu o přírodní produkty. Tea tree oil je totiž vynikajícím prostředkem na řadu zdravotních problémů.

Kdy pomáhá tea tree oil

Dnes už se olej nezískává z divoce rostoucích stromů. V Austrálii se čajovníkový strom pěstuje na rozlehlých plantážích. Jako přírodní léčivo má skutečně široké využití.

Může být s úspěchem použit jako desinfekce při nejrůznějších poraněních, hojí odřeniny, mokvající a hnisající rány nebo popáleniny. Zklidní a desinfikuje místo, kde vás bodl hmyz. Ten svým typickým zápachem rovněž odpuzuje, takže zároveň slouží jako přírodní repelent. Velmi účinně zabraňuje rozšíření infekce při vytahování klíštěte. Tea tree oil je hojně využíván při kožních problémech, ulevuje při svědivých ekzémech, akné, plísních a pomáhá zklidnit pokožku po nadměrném slunění. Dokáže si poradit s infekcemi v dutině ústní, léčí záněty dásní, afty, jeho použití se doporučuje při zápachu z úst a vhodné je kloktání rozředěného roztoku při zánětech mandlí. Ženy oceňují jeho účinky při léčbě vaginálních mykóz.

Pozor na neředěný tea tree oil, varuje odbornice

K čemu doporučují olej z čajovníku lékárníci? Jak jej využít a je tea tree oil skutečně tak silný, co se týká antibakteriálních účinků, jak je uváděno v literatuře? „Čajovníkový olej vykazuje účinky nejen antibakteriální, ale i antivirové, protiplísňové, antiparazitární a protizánětlivé,“ vysvětluje lékárnice e-shopu www.lekarna.cz Pavla Horáková.

Na jaké zdravotní problémy se olej z australského čajovníku, tea tree oil, nejčastěji doporučuje?

Nejčastěji doporučujeme tea tree oil na problémy pokožky – akné, afty, opary, bradavice – a jako prevenci při výskytu vší. Vhodný je i na odřeniny, drobné rány a štípance. Hojně se také využívá jako součást produktů pro intimní hygienu. V období chřipek a nachlazení ho využívám ve formě aromaterapie k dezinfekci dýchacích cest a místností. Oblast jeho využití je velmi široká.

Pokud není používán v čisté formě, ale je součástí například mycích gelů, mastí, kloktadel apod., není tím snížena jeho účinnost?

Jelikož se na čistý tea tree olej mohou u citlivějších jedinců objevit nežádoucí reakce, používá se jeho zředěná forma. I ve zředěné formě si zachovává své antiseptické a dezinfekční vlastnosti. Většinou se používá tří až pětiprocentní koncentrace. V této koncentraci je účinný proti běžným typům plísní, choroboplodných zárodků, svrabu nebo vším. Při použití na sliznice a větší plochy kůže bych volila zředěnější formu. Lokálně (opar, akné, odřeniny, štípance atd.) může být použit čistý stoprocentní čajovníkový olej.

Uvádí se, že prakticky neexistuje možnost vzniku alergií. Je to skutečně tak?

Hlavní účinnou látkou je terpinen-4-ol, který je zodpovědný za silné antiseptické účinky. V oleji jsou však přítomné i látky, které mohou způsobit alergické podráždění kůže. Za tyto účinky je zodpovědný hlavně cineol. Proto by měl být tea tree olej u citlivějších jedinců a na velké plochy podáván ve zředěnější formě. Uvádí se, že v populaci je cca 0,4 % lidí alergických na tea tree. Během své praxe jsem se zatím s alergií na tea tree nesetkala.

Vnitřní užití čistého oleje například v čaji se nedoporučuje. Nezměnilo se v tomto ohledu něco?

Toto doporučení platí stále. Při vnitřním užití může být tea tree olej toxický.

Kde použít tea tree oil

  • poranění – desinfekce, hojení odřenin, mokvajících a hnisajících ran a popálenin
  • na štípance i k odpuzování hmyzu
  • vytahování klíštěte
  • prevence a pomoc při výskytu vší
  • kožní problémy – při svědivých ekzémech, akné, opary, plísně, bradavice, po nadměrném slunění
  • infekce v dutině ústní – při zánětech dásní, aftech, zápachu z úst, zánětech mandlí
  • při vaginálních mykóze
  • aromaterapie k dezinfekci dýchacích cest a místností