Tajemství šikovnosti: Víte, proč neumíte tančit?

Autor: SXC

Proč se někteří lidé snadno naučí hrát na nějaký hudební nástroj nebo nové taneční kroky, a jiní se nenaučí nikdy nic? Příčina možná není v rukou ani v nohách, nýbrž v mozku.

Vždycky, když si musím vzít oblek, najdu v jeho náprsní kapse průkazku do tanečních. Podle razítek jsem chodil celkem pravidelně. Z dvanácti lekcí jsem šel „za taneční“ do hospody se spolužáky jen třikrát. Matně si vzpomínám, že mi tanec nijak zvlášť nešel, ale neměl jsem ani žádné velké potíže. Nejsložitější mi myslím připadala polka. Nejsem plesový typ, takže jsem už všechno zapomněl a byly to v mém případě vyhozené peníze – až na ten oblek, který mi po víc než deseti letech pořád sedí. Kdybych se, nedej Bože, na nějaký ples chystal, musel bych se naučit tančit znova.


Autor: SXC

Mám však naději. Když už jsem jednou tančit naučil, neměl bych mít potíže naučit se to ani podruhé. Schopnost učit se nějaké pohybové dovednosti, jako je tanec nebo třeba hra na hudební nástroj, by mohla souviset s dynamikou kyseliny gama-aminomáselné (GABA) v mém mozku, která je asi vrozená. Tvrdí to trojice vědkyní z Oxfordu, Charlotte J. Staggová, Velicie Bachtiarová a Heidi Johansenová-Bergová. Své pokusné osoby neučily tančit, ani na něco hrát. Učily je mačkat sekvenci tlačítek na speciální klávesnici.

Neurovědkyně vycházely ze dvou už známých poznatků. Věděly, že GABA souvisí s přizpůsobivostí motorické kůry, části mozku, která je do značné míry zodpovědná za učení se novým pohybům. Zároveň věděly, že hladina GABA v mozku se dá snížit pomocí jeho stimulace slabým stejnosměrným elektrickým proudem. Zkusily proto obojí skloubit. Kvůli možné souvislosti s tancem vzbudil jejich článek pozornost médií. Souvislost je však spíš mlhavá. To neznamená, že by jejich práce nebyla zajímavá. Naopak, mohla by mít i praktické využití při rehabilitaci lidí po mozkové mrtvici.

Pružná GABA, pružné tělo?

Kyselina gama-aminomáselná je jeden z mnoha přenašečů signálu mezi nervovými buňkami. Spojení dvou nervových buněk se říká synapse. Je to úzká štěrbina, ve které se výběžek jedné nervové buňky téměř dotýká těla nebo jiného výběžku druhé nervové buňky. Pokud na synapsi doputuje nervový vzruch, uvolní se do štěrbiny nervový přenašeč. Některé způsobují další šíření vzruchu, jiné ho naopak tlumí. GABA patří k těm druhým. Je důležitá ještě při řízení stálého napětí svalů, které nám umožňuje zachovat si vzpřímený postoj a rovnováhu.


Autor: cs.amspictures.com

Stimulace mozku elektrickým proudem se označuje zkratkou tDCS (transcranial direct current stimulation). V oxfordských laboratořích s ní mají bohaté zkušenosti. Například nedávno zjistili, že dráždění temenního mozkového laloku může zlepšit matematické schopnosti. Elektrická stimulace mozku je známá už z devatenáctého století. Teprve pokrok neurověd z poslední doby umožnil výzkumníkům vybrat oblasti, na které je vhodné se zaměřit. Výzkum mozku je ale nákladná záležitost, zvlášť pokud je potřeba používat zobrazovací metody odvozené od magnetické rezonance. Což často je.

Vysoká cena a pracnost způsobují, že se pokusů účastní malé počty lidí. Jejich výsledky se pak nedají příliš zobecňovat. Člověk musí být opatrný, chce-li je interpretovat. Je to i případ práce Charlotte Staggové a jejích spolupracovnic. Jejich pokusu se zúčastnilo dvanáct lidí. Vědkyně jim napřed pomocí funkční magnetické rezonance změřily koncentraci GABA v mozku. Pak je podrobily tDCS a měření zopakovaly. Získaly tak míru pružnosti GABA systému jejich mozků. Další den je pozvaly do tunelu znovu. Tentokrát dostali účastníci výzkumu za úkol naučit se jednoduchý prstoklad.

Jedinci, jejichž mozky se rychleji vyrovnaly s elektrickou stimulací, se učili lépe a rychleji. Ti, kteří měli už na začátku pokusu vyšší koncentraci GABA, se zase učili hůř a pomaleji. Pružnost GABA systému tedy vypadá jako dobrý kandidát na klíčový faktor, který ovlivňuje schopnost naučit se pohybovým dovednostem. Její hladina se mění i po mozkových mrtvicích. Při rehabilitaci pacientů s mrtvicemi se používá tDCS. Objev oxfordských badatelek by mohl vysvětlit, proč léčba zabírá.

Na místě je skepse

Pokud se vědcům podaří teorii potvrdit, mohly by na jejím základě hledat nejvýhodnější strategie rehabilitace pacientů po mozkové mrtvici. Aby se tak stalo, bude potřeba ještě mnoho dalších výzkumů. Charlotte Staggová a její dvě spolupracovnice používaly jen jeden typ motorického učení. Nikdo neví, jestli bude pružnost GABA systému souviset i s jinými úkoly, včetně zmiňovaného tance a hraní na hudební nástroje, které použily jako příklad. Pokus bude potřeba napřed zopakovat s větším množstvím účastníků a jiným typem motorického úkolu.

Ve vědě platí, že pokud něco zjistím jednou metodou, měl bych to ověřit jinou, pokud možno co nejméně podobnou té první, abych získal jistotu. GABA nemusí sama o sobě s učením pohybů vůbec souviset. Mohla by jen reagovat na nějakou jinou změnu, která je skutečnou příčinou.

Na základě faktu, že v době, kdy se prodá nejvíc svařeného vína, zemře na ulicích nejvíc bezdomovců, nemůžu vyvozovat, že víno bezdomovce zabíjí. Prodej vína i úmrtnost bezdomovců jen závisí na teplotě.

Zdroje:
Originální studie: dx.doi.org
Tisková zpráva na webu ScienceDaily: www.scienceda­ily.com