Syndrom počítačového vidění: stačí dvě hodiny u monitoru denně

Pracujete denně u počítače? Stačí dvě až tři hodiny a hrozí vám syndrom počítačového vidění. Mezi projevy patří podráždění očí, snížení schopnosti zaostřit i dvojité vidění. Oční projevy doprovází celková únava organismu, často také bolesti krční páteře nebo hlavy.

Počítače používáme stále více a někteří na nich trávíme celé hodiny a dny. Jenomže všeho moc škodí a při dlouhodobé práci na počítači se objevují zdravotní problémy. Relativně nový pojem je syndrom počítačového vidění. „Podle publikovaných studií se týká až devadesáti procent lidí, kteří tráví více než dvě až tři hodiny denně před obrazovkou počítače,“ říká Jana Mikšovská z Oční kliniky DuoVize.

Jana Mikšovská, zástupkyně primářky Oční kliniky DuoVize

Co je to syndrom počítačového vidění?

Computer Vision Syndrome – syndrom počítačového vidění je relativně nový oční syndrom, který vzniká při dlouhodobém namáhání očí při práci na počítači. Při dlouhodobém zaostřování na obrazovku dochází k nadměrnému a nepřirozenému napětí nitroočního ciliárního svalu, který umožňuje zaostření očí na potřebnou vzdálenost. Zároveň jsou namáhány i okohybné svaly, které udržují jednoduché binokulární vidění očí, tak aby nedocházelo k rozdvojení sledovaného obrazu. Při upřeném sledování počítačové obrazovky se snižuje frekvence mrkání a povrch oka má tendenci více osychat.

Jak člověk pozná, že trpí tímto syndromem?

Mezi nejčastější projevy patří podráždění očí – pálení, slzení, ale také naopak pocit suchých očí, pocit pásku v očích a únava očí. Důsledkem nepřirozeného namáhání očí může dojít ke snížení schopnosti zaostřit a obraz se po určité době začne zamlžovat a rozostřovat. Někdy je možné dvojité vidění. Oční projevy doprovází i celková únava organismu, často i bolesti krční páteře anebo hlavy. Po přerušení práce s počítačem a změně pohledové vzdálenosti dochází k rychlému odeznění většiny těchto potíží.

Hovoříme o syndromu počítačového vidění. Ale co takové telefony, televize či tablety? 

Další elektronická zařízení, jako jsou telefony či tablety mohou vyvolat při delším používání stejné potíže, jako vyvolává práce s počítačem. V běžném životě ale používáme tato zařízení kratší dobu a ke zmiňovaným obtížím nedochází. Televizní obrazovky jsou sledovány z výrazně větší vzdálenosti, než je vzdálenost počítačového monitoru. Čočka oka na větší vzdálenosti nemusí zaostřovat a také nedochází ke snížené frekvenci mrkání. Oči tedy při sledování televize nejsou tak zatížené a namáhané jako při práci s počítačem a nevyvolávají – či pouze zřídka – syndrom počítačového vidění.

Spousta lidí v dnešní době vykonává kancelářskou práci a u počítače sedí osm hodin denně. Co byste jim doporučila?

Unaveným očím pomohou takzvané umělé slzy, které doporučuji mít po ruce v kanceláři a v případě potřeby s nimi oko zvlhčit. Dále je vhodné dodržovat pravidlo 20–20–20, tedy po dvaceti minutách práce na počítači se na dvacet vteřin dívat na předmět vzdálený dvacet stop (asi šest metrů). A pokud má někdo dioptrickou vadu, je důležité používat správné korekční pomůcky. Špatně korigovaná dioptrická vada může totiž působit astenopické obtíže (astenopie = slabozrakost, chabozrakost, nezřetelné vidění, pozn. red.) spojené s bolestí hlavy, únavou očí a zarudnutím očí. Proto doporučujeme nosit brýlovou korekci, která tuto refrakční vadu koriguje zvláště při náročné práci u počítače. A pro všechny platí, že vzdálenost monitoru počítače by měla být přibližně šedesát centimetrů od očí a monitor počítače bychom měli sledovat pod úhlem patnácti až dvaceti stupňů.

Lze říci, že někdo je tímto syndromem ohrožen více? Samozřejmě vycházíme z toho, že se jedná o lidi, kteří pracují u počítače. Ale mám na mysli např. z hlediska věku, pohlaví a podobně. 

Syndromem počítačového vidění jsou více ohroženi lidé, kteří mají nekvalitní slzný film, jenž nedokáže dostatečně hydratovat oční povrch. Tito lidé častěji a ve větší míře mohou pociťovat oční nepohodu při práci s počítačem. Častěji se v tomto ohledu jedná o ženy, u kterých bývá, zejména ve vyšším věku, narušena kvalita slzného filmu. Druhou skupinou jsou lidé, kteří mají nekorigovanou oční vadu, jež se při práci s počítačem snaží usilovně doostřit. Tento problém se týká obou pohlaví a nezáleží na věku.

Jaký názor máte na vyzařování elektromagnetického záření, tzv. blue light? Hodně se toto téma diskutuje…

Blue light je světlo o vlnové délce 415 – 445 nm, které emitují (vyzařují, vysílají, pozn. red.) obrazovky televize, displeje mobilních telefonů a podobně. Vliv tohoto světla je především na produkci melatoninu – spánkového hormonu. Nedostatek melatoninu narušuje cirkadiální rytmus a vyvolává zejména poruchy spánku. Je zvažována i souvislost mezi blue light a vznikem šedého zákalu čočky anebo degenerativních změn sítnice. Tato souvislost ovšem nebyla klinickými studiemi zatím ověřena.

Melatonin je někdy označován jako spánkový hormon. Z mozku se ve správném množství uvolňuje za tmy. Rušivou okolností je světlo lampičky, obrazovky monitoru, svítící kontrolky na domácí elektronice, světlo při nedokonalém zatemnění. Melatonin dává organizmu signál pro zahájení, průběh a trvání spánku. Je považován za nejlepší lék při nespavosti.

Můžete uvést nějaký případ z praxe, „perličku“, týkající se této problematiky? 

Před několika lety přišel pán se zhoršeným viděním zejména při práci s počítačem. Tento pacient dlouhodobě a bez jakýchkoliv potíží používal kontaktní čočky. Po přeměření jeho dioptrické vady jsem nezjistila žádný oční problém. Ale pacient trval na tom, že se mu vidění výrazně zhoršilo. Tak jsem ho požádala, aby mi ukázal své kontaktní čočky. Kontaktní čočky byly správně, jen pacient si zaměnil čočky stranově a na pravém oku nosil čočku pro levé oko a obráceně (Pravá a levá, rub a líc. Jak si neplést kontaktní čočky?). Problém se zhoršeným viděním se rychle vyřešil, pacient poté žádal pouze jednu věc: „Neříkejte to, prosím, manželce!“

MUDr. Jana Mikšovská

zástupkyně primářky, laserový chirurg

Vystudovala 1. lékařskou fakultu UK v Praze. Působila jako oftalmolog v oční klinice Lexum a zároveň na oční klinice VFN Karlovo náměstí v Praze. V Oční klinice DuoVize působí jako odborná oční lékařka od září 2010. Je specialistkou na léčbu refrakčních vad a šedého zákalu. Refrakční chirurgii se věnuje od roku 1995 a během své praxe provedla více jak 3500 laserových operací. V oblasti oční mikrochirurgie se specializuje na laserovou léčbu dioptrických vad femtosekundovým laserem a excimerovým laserem všemi metodami. Pravidelně se aktivně účastní odborných oftalmologických kongresů a seminářů. Je členkou ČLK, ČOS, ČSRKCH, ČVRS.

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 8. 6. 2016 9:11