Švestkování - a tenhle znáte?

Švestky jsem mívala ke svačině na první školní dny. Na to, v kombinaci s nějakým tím namazaným chlebem, pravda, nevzpomínám příliš ráda, ale jinak taková švestka právě ze stromu utržená mi moc chutná. Zejména pak v pozdním podzimu, kdy jich pár, už trošku svraštělých, na stromě zůstane. A čím jsem starší, tím víc přicházím na chuť švestkovému experimentování.

Modré krásky jsou nejen dobré, ale také zdravé – obsahují hodně vitamínu C a také vitamínů skupiny B, dále železo, draslík, vápník a zinek. Pozor, také obsahují velmi malé množství síry, takže kdo je na tuto látku alergický, měl by se větší konzumaci švestek raději vyhnout. V minulosti byly švestky velmi ceněny právě pro vysoký obsah téměř všech důležitých živin, a tak se pečlivě upravovaly tak, aby vydržely celou zimu. Není divu.

Švestky netradičně

Třeba smažené… je to naprosto jednoduché. Švestky (můžou být i lehce nedozrálé, ale se zralými je to taky dobrot, a co teprve se sušenými!) jednoduše odpeckujete a obalíte v hustém palačinkovém těstě. A pak osmažíte, ideálně ve friťáku nebo v kastrolu na vyšší vrstvě oleje, aby plavaly. Podobně jako koblihy. Je to úžasné, křehké a jemné…

Výborné jsou také švestky smažené ve slanině – jednotlivé kousky zabalíme do plátku anglické slaniny, zajistíme párátkem a osmažíme.

Švestková povidla se dají klasicky vařit v hrnci… anebo péct v pekáči. Je vám to divné? Recept je to jednoduchý a oblíbený, vyzkoušejte!

Pečená povidla

Vypeckované švestky (nejlépe už přemrzlé, hodně zralé, takové, ve kterých je vysoký obsah cukru) naskládáme do pekáče, jednu na druhou. Pečeme na 200 °C asi hodinu a půl a mezitím asi třikrát promícháme. Poté teplotu zmírníme na zhruba 50–100 °C a dopékáme několik dalších hodin až do požadované hustoty. Poté vlijeme do skleniček a zavíčkujeme. Pro jistotu můžeme zasterilizovat, ale není to nezbytně nutné, horká povidla si skleničku vysterilizují sama, nebo ji můžeme vypláchnout rumem, to je taky dobrá desinfekce.

Obyčejná marmeláda nebo džem

No jasně, proč ne. Máte doma ještě od léta nevyužitý želírovací přípravek? Neváhejte a podle návodu připravte džem nebo marmeládu ze švestek.

Nemusíte je dlouze vařit, dlouze sladit a vytvářet pravá povidla, i švestková marmeláda je velmi chutná. Stačí plody rozmixovat nebo rozkrájet (podle toho, jakou chcete konzistenci) a směle do práce. Na čerstvém chlebu bude chutnat báječně. Nebo na lívanečku posypaném skořicí.

Mimochodem, skořice a švestky se spolu dobře snoubí. A tak můžete zkusit třeba tento fofr moučník:

Švestky se šlehačkou a skořicí

Příprava je jednoduchá. K mléčné kávě je to úžasné… Ovšem nepřejezte se.

Vypeckované švestky posypeme hnědým cukrem. Naložíme je na mističky, posypeme skořicí a poklademe kopečky pravé dobré bílé šlehačky. Ozdobíme ruličkou skořice (mlsouni mohou přidat strouhanou čokoládu) a vlastně kdo chce, může si přidat třeba cukrářský piškot nebo obyčejný piškot nebo ruličku trubičky a „moučník“ je hotov.

Jak se suší švestky

Sušení je další oblíbenou formou uchování švestek na zimu. A jak známo, jsou velmi zdravé. Koncentrované vitamíny, vápník a švestková chuť potěší v zimě nejen v čaji, ale také jen tak, třeba u televize k zakousnutí. Švestky se nejlépe suší v domácí sušičce nebo v troubě na velmi mírnou teplotu, třeba přes noc.

Jako bonus nádherně provoní kuchyň. Opět k tomu potřebujeme švestky nejlépe přemrzlé, takové, které mají špičku u stopky už zaschlou a svraštělou.