Superkompenzační dieta není pro každého

Začneme pěkně odzadu. Superkompenzační dieta je určená především sportovcům, kterým se blíží termín sportovního klání. V oblibě ji mají například maratonci, vytrvalostní běžci, kteří na trati závodí s časem a hledají všechny způsoby, jak být alespoň o něco lepší než soupeři. Ať mají natrénováno jakkoliv, organismus dříve či později sáhne na svalový glykogen a sportovec se unaví.

Superkompenzační dieta má za úkol napumpovat naše tělo glycidy, aby nám energie při vytrvalostní soutěži vydržela co nejdéle.

Pokud si myslíte, že by mohlo být řešením nadlábnout se před závodem koblihami, tak to opravdu není správné rozhodnutí, navíc vám pak bude pravděpodobně při pohybu zle.

Druhou fázi diety si můžete opravdu užít

Princip diety by se dal shrnout takto: několikadenní omezení příjmu sacharidů za současného vytrvalostního tréninku vystřídané několikadenním zvyšováním příjmu cukrů při omezení tréninku. Nakonec den „volna“. Dietu lze tedy rozdělit do tří fází a sportovci ji zařazují týden před závodem.

1. Fáze: Žádný cukr

První tři dny diety nejsou příliš lákavé. Sportovec se snaží o vyčerpání všech zásob glykogenů ze svalů. To znamená, že omezí přísun sacharidů a zintenzivní trénink. Tělo pak bude lačné po jakémkoliv cukru, který mu sportovec dopřeje v následujících dnech.

Samozřejmě to neznamená, že vyhladovíme! Tuto fázi rovněž nazýváme bílkovino-tukovou, protože se zaměřujeme na příjem tohoto druhu potravin. Dopřáváme si tvaroh, sýry, kysanou smetanu, bílé jogurty, máslo, ryby, drůbež, libové maso, zeleninu, vejce. Připomeňme si také potraviny, ve kterých se nachází větší množství sacharidů a jsou tedy v tomto období nevhodné: pečivo, ovoce, těstoviny, rýže, džusy a sladkosti obecně.

2. Fáze: Sněz, co můžeš

S průběhem druhé fáze této diety má zkušenosti každý, kdo rád jí a pohybu zas tak moc neholduje. V následujících dvou až třech dnech se totiž chováme naprosto opačně a dovolíme si pokrmy, které by nutriční poradce bez mrknutí oka vyškrtal ze seznamu oblíbených jídel.

Dopřáváme si sladkosti bez tuku, těstoviny, rýži, ovoce, džemy, kompoty, ořechy, hrozinky, ale i ovesné vločky a cereální směsi. K těmto dietním hříchům ještě tlumíme trénink a užíváme si regeneraci.

Reakce „vyhladovělého“ organismu z předchozích dnů je zcela logická – snaží se načerpat z jídla veškeré glycidy. Je přímo lačný po sacharidech, protože ví, že bez nich nemůže fungovat. Při této fázi je důležité hodně pít. 

3. Fáze: Stabilizace

Den před sportovním výkonem by mělo dojít k určité stabilizaci. Jíme tedy jako obvykle s přihlédnutím k tomu, že například mastné bramboráky k večeři pravděpodobně nebudou ideální. „Strava by měla být pestrá a energeticky trochu snížená, aby se člověk necítil před závodem těžký. Den před sportovním výkonem by měla být strava spíše odlehčená,“ říká vytrvalostní běžkyně a běžecká trenérka společnosti BOOTCAMPS, Veronika Brychcínová.

Na závěr je nutné zdůraznit, že každý z nás má jiné předpoklady k tomu, kolik může mít ve svalech uloženého glykogenu. To znamená, na jak dlouhou dobu mu při vytrvalostním výkonu vydrží. Superkompenzační dieta sice může tento čas prodloužit, ale je velice individuální, jak na ni bude reagovat. „Někdo si superkompenzační dietu chválí a vkládá do ní naději v lepší výsledek, jinému nemusí udělat dobře,“ dodává Veronika Brychcínová. Podle zkušeností běžců záleží zejména na první fázi – čím zodpovědněji si sacharidy odepřete, tím větší bude mít dieta efekt.

Superkompenzační dieta je jednorázovou záležitostí. Doporučuje se maximálně třikrát do roka týden před závodem.  

Foto: Filip Singer, agentura SXC