Strouhanka se nevyrábí ze starých rohlíků

Autor: penam.cz

Víte, kdy se prodá nejvíce strouhanky? Když rostou houby. V Penamu k její výrobě vyčlenili jednu obrovskou halu, ve které strouhanka vzniká od základu. Tedy od kynutí těsta po pečení až ke strouhání.

Výroba strouhanky tvoří jednu třetinu výroby českobudějovického Penamu, měsíčně jí tu jen pro Českou republiku vyrobí sto osmdesát tun. Má svou vlastní halu, kde se krom strouhanky vyrábí souběžně už jen kostky do knedlíků. Těch si odsud výrobci odeberou asi dvacet tun měsíčně. Jak se taková strouhanka vyrobí? Ze starých neprodaných rohlíků z obchodů tedy určitě ne. Je to velmi zajímavý proces, do něhož lidská ruka zasáhne jen tehdy, když dojde k poruše nebo když balí už hotovou strouhanku do přepravky.

Strouhanka se tu vyrábí už skoro šedesát let

Strouhanka a kostky do knedlíků se tu vyrábějí na jednoúčelové lince, která má původ už v roce 1959, tedy v samém začátku zdejší výroby. Jak říká ředitel závodu, jde pravděpodobně o jedinou linku svého druhu v České republice. „Nejme samozřejmě jediní, kdo vyrábí strouhanku, ale takhle automatickou linku s vlastní halou, kterou obslouží prakticky jen dva lidé, nemají nikde,“ hrdě hlásá prvenství ředitel závodu Radek Paulík.

Vyrobí tu dvě stě padesát kilogramů strouhanky či kostek do knedlíků za hodinu, čili šest tun denně, sto osmdesát tun měsíčně, dva tisíce sto šedesát tun ročně. „Ročně tu však strouhanky prodáme přes tři tisíce tun,“ říká Radek Paulík. Lavíruje vám tu asi tisíc tun? Českobudějovickým ne, na těch zbývajících tisíc kilogramů si totiž ještě vyrobí rohlíky bez tuku, tzv. krudony, a třetí složku dodají další pekárny Penamu. Trošku jste se ztratili? Inu, ona se totiž strouhanka z Penamu vyrábí smícháním tří druhů strouhanky: z krudonů, z nekonečného pásu lemy a koupené strouhanky z jiné Penamské pekárny.

Strouhanka, strouhanka, strouhanka

Čtyřikrát ročně v hale probíhá deratizace a dezinsekce, jde o jediné hodiny, kdy je tu klid. Jinak jsou tady stroje v zápřahu tři měsíce nepřetržitě nonstop. Procházíme halou, která je určitě ze dvou třetin tvořená zásobami strouhanky. Když mineme čtyři sta tun již hotové strouhanky, ocitneme se před pětadvacetitunovými sily, z nichž se do díží dávkuje mouka, a za pomoci droždí, soli a vody hnětač uhněte těsto. Nikde ani noha, vše je plně automatizované, i přesun těsta pod strop haly, kde je největší teplo a kde těsto zraje. Nakynuté těsto se automaticky spustí do lisů, které z něj začnou vytvářet nepřetržitý kontinuální pás těsta, tzv. lemu, která se táhne prakticky po celé délce budovy. Jen kynárna je dlouhá tři krát dvacet dva metrů.

Po dalším nakynutí se pás lemy posouvá pod bodáky, které ji propíchají, aby se při následném pečení nenafoukla. Na začátku je tedy těsto, po dobrých čtyřiceti metrech už stojíme na konci pásu, kde se tvrdá upečená lema rozřeže na centimetrové proužky, které se sekají na jednotlivé – centimetr na centimetr velké – kostičky. Ty jsou meziproduktem při výrobě strouhanky. (Část z nich je i produktem finálním, neboť se prodávají výrobcům knedlíků k zapracování do těst.)

Těsto – lema – kostička – strouhanka

Kostičky, jejichž cesta bude zpečetěna v balíčku strouhanky, jsou rozemlety a spolu s dalšími dvěma druhy strouhanky jsou míchány ve finální produkt. Spodní vrstvu na páse tvoří strouhanka dovezená z jiné pekárny, říká se jí měsíční prach, protože je velmi jemná a dává strouhance vyšší objemovou hmotnost. Prostřední vrstvou je strouhanka z lemy, která je hrubá a tmavší, a vrchní vrstvu, kterou na páse vidíme, je strouhanka z krudonů – rohlíků bez tuku, které se pečou ve vedlejší hale a suší v sušárně přímo zde ve výrobně strouhanky.

„Každá strouhanka má jiné vlastnosti, namícháním tří druhů dosáhneme parametrů, které potřebujeme. Čili že půl kilogramový sáček bude plný. Kdybychom dělali strouhanku jen z krudonů, tak se do sáčku strouhanka ani nevejde, kdyby byla jen z lemy, bude příliš hrubá,“ vysvětluje důvody složitosti výroby ředitel jihočeského Penamu.

Takto namíchaná strouhanka se zabalí a s pomocí pracovníků uloží do přepravek. Je to vlastně jediné místo, kde jsme viděli zásah lidské ruky. Strouhanka se tu prakticky vyrábí úplně sama.

Jak začnou houby růst, rostou i tržby

Málokdo už dneska asi doma suší rohlíky, takže se strouhanky prodává čím dál víc. „Vždycky poznáme, když začnou růst houby nebo kdy je dobrý květák. A významné, co se prodeje týče, jsou i Vánoce, na ty se dokonce musíme připravovat v průběhu celého roku. Jen v prosinci totiž prodáme i přes pět set tun strouhanky. Třeba vloni jsme během tří prosincových dnů museli vyexpedovat dvě stě dvacet čtyři tun strouhanky, to je deset plných kamionů. Ale klidně bychom asi mohli prodat víc, jenže my už jsme teď na maximu svých možností, další objednávky nebereme,“ trochu lituje Radek Paulík.

13 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 30. 8. 2016 12:09