Street food: Na ulici by měli vařit ti nejlepší

Street food je jídlo ulice – rychlé, dobré, levné. I u nás se objevují nadšenci, kteří ukazují, že pouliční občerstvení není jen mastný smažák. Je jich už tolik, že se jim budeme věnovat celý týden.

Street food je jídlo, které můžete koupit kdekoli ve veřejném prostoru, na trzích, na poutích, různých akcích, většinou u stánku, okýnka nebo z „food trucku“ – auta uzpůsobeného pro prodej jídla, vybaveného malou kuchyňkou a výdejním okýnkem.

Jídla, která se řadí mezi street food, jsou jednoduchá, rychle připravená, většinou jsou to tzv. „finger food“ – tedy jídla, která můžeme jíst rukou a jednoduše. Denně se na ulici najedí až dvě a půl miliardy lidí.

Galerie: Street food v Česku

Jean, skočte mi pro párek v rohlíku

Street food jako jídlo ulice má dlouhou tradici. První zmínky o něm jsou už ve starověkém Řecku a Římě. Při odkrytí Pompejí, zavalených lávou v roce 79 n. l., archeologové našli pozůstatky po pouličních prodejcích jídla, ekvivalent dnešních párkařů a klobásářů.

Ve starověkém Římě jídlo ulice vyhledávaly zejména chudé vrstvy obyvatel, jelikož jejich domy často neměly kuchyně. Street food pro ně tedy bylo jedinou možností, jak se najíst. Podobné případy jsou ve starověku zaznamenány i v Číně, kde se ovšem původní jídlo chudých pro svou originalitu a kvalitu rozšířilo i mezi bohaté vrstvy – tamní buržoazie vysílala své sluhy pro jídlo na ulici a nechávala si je donést ke konzumaci domů; tak už tehdy fungovala „donášková služba“.

Dnešní street food je ovlivněno několika faktory – jídlo ulice bylo historicky určené pro chudší vrstvy. Muselo být tedy levné. To znamená, že bylo připravováno z lokálních a sezónních surovin, které potom jednotliví prodejci v rámci konkurence různě dochucovali, šperkovali a zlepšovali, aby jejich produkt byl ten nejlepší. Na kvalitě produktů totiž stojí životaschopnost podniku – zejména v Asii, severní Africe a na Blízkém východě je konkurence v pouličním stravování obrovská – uživí se tedy skutečně jen ten nejlepší. Recepty na lokální jídla jsou v některých rodinách předávány z generace na generaci. V Evropě pestré jídlo ulice kvete zejména tam, kde je vysoký počet etnických skupin na jednom místě – nejčastěji ve velkých městech, s vysokým počtem menšin, imigrantů nebo „přistěhovalců“. Mekkou pouličního stravování jsou Londýn, Amsterdam a zejména Berlín.

Smažák street food? Díky, máme na víc

U nás street food momentálně zažívá největší boom. Tradičně mezi český street food patří klobásy na tácku, langoše, smažáky v housce apod. Což sice jsou jídla ulice, ale neodpovídají současnému trendu, který se v gastronomii a street food rozjíždí – jídlo z kvalitních surovin dělané poctivě.

První pouliční obrozenci u nás začali podnikat před pár lety. Jednou z prvních vlaštovek u nás byli pizzaři z Albrecht Street Food Circusu nebo burgraři z Yes Burgeru, kteří ale šli rovnou cestou pevného bistra; Kaiser Franz s burgrovými a sendvičovými variacemi a další. U nás na rozdíl od zahraničí převážná většina lidí podnikajících ve street food je odsud – z Čech, ačkoli vaří různé národnostní kuchyně – asijské jídlo, mexické speciality, americké hot dogy nebo burgery, italskou pizzu. I když zdá se, že i tohle se začíná pomalu měnit – mezi stánkaři je možné potkat Gruzínce, kteří dělají gruzínskou kuchyni, latinsko-americkou kuchyni od Antojos Latinos, kteří mluví se silným španělským přízvukem, vietnamské bagety Mr. Banh Mi od sympatických vietnamek.

Velký krok pro český street food bylo založení festivalu, který pravidelně stmeluje lidi, kteří street food dělají a kteří se o něj zajímají, a objevuje nové talenty mezi amatéry. Za unikátní akcí první svého druhu u nás stojí lidé ze Street Food Festivalu. Kolem „jídla na ulici“ se pohybují dva roky a díky nim se český street food velmi svižně začal formovat. V současné době je festivalů spousta a počet pouličních podnikatelů roste.

Na hraně mezi odpadem a vysokou gastronomií

Street food na jedné straně představují jídla, která jsou obecně nazývána „junk food“ – odpadové jídlo, mezi které zapadají pokrmy s nízkou výživovou hodnotou a vysokým podílem sacharidů a tuků. Do kategorie junk food se často řadí potraviny připravované na přesmaženém oleji u stánků nebo jídla připravovaná ve fast foodových řetězcích.

Junk food

  • „odpadové jídlo“, „jídlo – fuj“ nebo také „ošizené jídlo“ (z ang. cheat food)
  • pojem junk food je používaný od padesátých let minulého století, kdy byl termín použit v Ohiiských novinách ve zdravotnickém sloupku o potravinách, které jsou víc odpadem než jídlem (v originále – more junk than food)
  • junk food je obecně jídlo, které má nízký podíl bílkovin, vitamínů a minerálů – zato pořádnou dávku tuků a cukrů
  • mezi junk food se často řadí právě jídlo z fast foodů – jako jsou hamburgery, hot dogy, hranolky, pizza ap; a jídla připravovaná v nevyhovujících podmínkách z polotovarů
  • dále také různé dezerty, např. donuty, sladké tyčinky, brambůrky apod. a slazené perlivé nápoje
  • en.wikipedia.org/wiki/Junk_food

Současná street food scéna se však snaží jídla, která mezi „junk food“ běžně spadají, připravovat jinak – z kvalitních a čerstvých surovin, s myšlenkou a trochou lásky. Dělají většinou jídla, která můžete najít právě ve fast foodech nebo pouličních stáncích na Václaváku – hamburgery, pizzu, hranolky, párky v rohlíku, ale chtějí ukázat, že i tyhle potraviny ocejchované nálepkou nezdravé, mohou být zdravé a dobré.

 
2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 28. 9. 2015 13:41