Strašák GMO z Evropy pomalu mizí

Autor: Isifa.cz

Těžko hledat shodu, zda je to dobře nebo špatně. Legislativu týkající se geneticky modifikovaných organismů čekají změny a to ještě letos. Jaký postoj ke GMO mají kandidáti do Sněmovny?

Nejen v tuzemské, ale i evropské legislativě týkající se regulace produkce geneticky modifikovaných organismů (GMO) se připravují změny, a to víceméně ve prospěch GMO. Stále početnější část evropské populace totiž mění k biotechnologiím, do nichž GMO spadají, svůj přístup. Ve hře je samozřejmě i byznys, celý svět kromě Evropy „jede“ zejména na pěstování geneticky modifikovaných rostlin, čímž se dostávají evropští farmáři a sedláci pod konkurenční tlak, v němž tahají za kratší konec. Produkty biotechnologií mají mimo jiné doložitelně vyšší hektarový výnos, nezatěžují tolik jako konvenční zemědělská produkce životní prostředí, neboť snižují jeho chemické zatížení, a navzdory opačným tvrzením mají takto vyprodukované zemědělské komodity lepší nutriční vlastnosti pro výrobu potravin.


Autor: Isifa.cz

GMO má mnoho hlasitých odpůrců

Ortodoxní odpůrci GMO samozřejmě existují a budou existovat dál. Možná i proto, že pojem „modifikované“ zní uměle, nepřirozeně, rizikově. Také pojem „gen“ je cosi, co si našinec umí obtížně představit. Vzhledem k tomu ale, že se tento pojem nejčastěji užívá ve spojení s biotechnologiemi, vyvolává to dojem, jakoby geny obsahovaly jen potraviny GMO. Což ale není pravda. Geny jsou součástí všeho, tedy i jakékoli stravy, včetně non – GMO potravin. Teze, podle které pozměněné geny deformují genom člověka, je tak mimo mísu – pokud by tomu tak bylo, měli by notoričtí pijáci piva vlastnosti chmele nebo ječmene a vegetariáni vlastnosti salátu.

GMO legislativu čekají změny

Ve skutečnosti jsou biotechnologie velmi urychleným a člověkem řízeným procesem šlechtění. Navíc nadstandardně kontrolovaným a ověřovaným v praxi v takzvaných polních pokusech. A ještě navíc regulovaný prostřednictvím zákonů. V podmínkách ČR jde o zákon 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, který je navzdory tomu, že má ČR v rámci EU pověst země s liberálnějším přístupem ke GMO, přísnější než legislativa Unie. I proto má být uvedený zákon v tomto roce novelizován s cílem snížit stávající byrokracii především pro laboratorní použití GMO. To by mělo usnadnit například genetický a lékařský výzkum nebo inovace ve farmaceutickém průmyslu a při výrobě speciálních chemikálií.

Regulace týkající se komerčního pěstování GM plodin a jejich uvádění na trh se zatím zřejmě měnit nebudou, tuto oblast řeší přímo aplikovatelná nařízení Evropské unie (nařízení EU č. 1829/2003 o GM potravinách a krmivech, a nařízení 1830/2003). Produkce GMO každopádně podléhá registraci a povinnosti vytvoření ochranných pásem kolem GMO tak, aby nebyly okolní konvenční plodiny kontaminovány pylem modifikovaných plodin.  

Na pravidla pro potraviny a krmiva si ještě počkáme

Velká diskuse ovšem čeká celou EU – a to je také důležité pro spotřebitele – v oblasti označování potravin a krmiv produkovaných v systému GMO. Podle současně legislativy platné i u nás se mohou příměsi schválených GMO v potravinách a krmivech vyskytovat do hodnoty 0,9 procenta, aniž by se takové potraviny nebo krmiva musela označovat jako GMO (nařízení 1829/2003 o GM potravinách a krmivech). Pro příměsi GMO v krmivech, neschválené pro uvedení do oběhu v EU, ale schválené mimo Evropu, u nichž jsou k dispozici referenční vzorky, je podle nařízení Komise (EU) č. 619/2011 stanovena hranice 0,1 procenta pro spolehlivost detekce. Stopová množství GMO se tedy v krmivech mohou náhodně vyskytnout. Pro potraviny takové řešení zatím není, přestože EU slíbila jeho předložení do poloviny letošního roku. Že to bude politicko-lobbistický oříšek, je nasnadě, proto také EU stále váhá.

Navíc volby do Evropského parlamentu mohou právě tuto otázku zpolitizovat. Ani stávající označování krmiv ale nevyhovuje. V praxi totiž nelze zajistit stoprocentní oddělování GMO krmiv od non-GMO krmiv, přitom obchod s modifikovanými surovinami, zejména sójou, neustále roste. EU je navíc významným dovozcem sóji, kterou nutně potřebuje k výrobě krmných směsí pro hospodářská zvířata. Nyní přitom platí pro příměsi GMO, které nejsou schválené pro uvádění do oběhu v EU v potravinách a osivech (což je celá řada odrůd GMO plodin potřebných pro výrobu krmných směsí) nulová tolerance, podle níž je povinnost při zjištění jakéhokoliv výskytu takového GMO produkt stáhnout z trhu, a v případě, kdy je osivo již vyseto, tak se musí porost zlikvidovat. Osivářský průmysl i samotní farmáři přitom požadují stanovení nějakého prahového limitu pro přítomnost příměsí GMO v osivu. Potřebují totiž technické řešení, protože nulová tolerance není funkční.

Co si o GMO myslí strany aktuálně kandidující v předčasných parlamentních volbách?

Která strana je nejblíže vašemu názoru na GMO a další potravinářská a zdravotní témata, zjistíte v naší volební kalkulačce.

Vyzkoušejte VOLEBNÍ KALKULAČKU pro zdraví a potraviny:


Autor: Vitalia.cz

Neopověděly tyto strany: Aktiv nezávislých občanů, Romská demokratická strana a Suverenita – strana zdravého rozumu

Měl by stát omezovat výrobu potravin z geneticky modifikovaných organismů?

Hnutí ANO: Ano. GMO už dnes podléhá velmi přísné regulaci ze strany EU. V české republice se GMO potraviny téměř nevyrábí, pěstuje se pouze zanedbatelné množství GMO kukuřice, vzhledem k tomu, že osivo je dražší než běžné, tak je zemědělci téměř nevyužívají. Nebráníme se dalšímu výzkumu, ale regulace je tady samozřejmě nutná.

Česká pirátská strana: Ano. Geneticky modifikované organizmy mohou mít značně nežádoucí vliv na životní prostředí (vytlačení původních rostlin) a nepředvídatelný vliv na zdraví obyvatel. Proto je dle našeho názoru na místě, aby stát jejich využívání reguloval. Navíc se obáváme, že kvůli patentové politice společností, jako je Monsanto, nám bude hrozit, že farmáři nebudou schopni pěstovat obilí bez toho, aby museli platit licenční poplatky. To je pro nás velké riziko.

Hnutí Úsvit Přímé demokracie: Možná ano, možná ne, ale to je otázkou velké diskuze, jelikož například v USA se zatím neprojevily žádné negativní důsledky – a ke genetickým mutacím v přírodě dochází každou vteřinu. Ale pakliže tento problém bude občany skutečně pálit, tak je to na referendum.

KSČM: U této otázky není stanovisko KSČM zcela jednoznačné. Na jedné straně jsou geneticky modifikované plodiny odolné vůči škůdcům, schopné růst i v těžkých životních podmínkách, na straně druhé patří otázka geneticky modifikovaných potravin k tématům, která jsou opakovaně probírána z různých pohledů ve veřejných diskusích. Objevují se argumenty ve prospěch jejich využívání, stejně jako varovné hlasy nebádající k nejvyšší opatrnosti vůči novému lidskému experimentu. 

Občané 2011: Ano, protože to jde proti přírodě a navíc není 100% jistota, že třeba za deset, patnáct let se nebudou projevovat nějaké komplikace.

Strana soukromníků České republiky:  Ano. Nejsou dostatečné informace ani pro, ani proti. Nevíme, které nemoci nebo problémy právě genetickou úpravou vznikly nebo se rozšiřují.

Strana zelených: Ano. Komerční pěstování geneticky modifikovaných plodin považujeme za příliš velké riziko pro rozmanitost a stabilitu přírodního ekosystému. Navíc se nevyplácí a mnoho agrárně vyspělých zemí (např. Maďarsko) se ho zřeklo i z ekonomických důvodů.
Pěstování těchto plodin přináší nárůst používání pesticidů a možnou kontaminací ohrožuje ekologické zemědělství. Budeme usilovat také o zavedení povinného označování výrobků, které pocházejí od zvířat krmených geneticky modifikovanými plodinami.

Volte Pravý Blok www.cibulka.net: Ano. Určitě, protože geneticky modifikované potraviny nesou zdravotní a reprodukční rizika.

Zemanovci: Ano. V současnosti nejsou známa úplně všechna možná rizika, a proto je vhodné produkci a spotřebu těchto potravin regulovat.

Pozn: Ostatní strany odpověděly poze ano / ne / nevíme bez dalšího komentáře.

Plocha GMO ve světě za 17 let zvýšila stonásobně

V současné době se může na trh EU oficiálně uvádět celkem 49 druhů geneticky modifikovaných komodit a krmiv. Stav ke dni 22. 7. 2013 byl přitom následující: 27× kukuřice, 8× bavlník, 7× sója, 3× řepka olejka, 1× řepa, 1× brambor, 1× bakterie a 1× kvasinka. Ve schvalovacím procesu jsou také GM rostliny odolné vůči suchu či s upraveným obsahem nenasycených a nasycených mastných kyselin, příznivějších pro výživu člověka. K přímé zemědělské produkci v EU jsou nicméně schváleny jen dvě plodiny – od roku 1998 GMO kukuřice MON810 odolná vůči zavíječi kukuřičnému a od roku 2010 GMO brambora Amflora s upraveným poměrem obsahu amylózy a amylopektinu ve škrobu. Ani jedna z nich tedy není určena k přímé spotřebě člověkem.

To se zřejmě v budoucnosti změní. Podle mezinárodní organizace pro zemědělské biotechnologie (The International Service for the Acquisition of Agri-biotech Applications – ISAAA) předčily v loňském roce poprvé rozvojové země vyspělý svět v pěstování GMO plodin a celková rozloha ploch, na kterých se takové plodiny produkovaly, meziročně vzrostla o šest procent na celkových 170,3 milionu hektarů. Od roku 1996 se tak plocha GMO ve světě zvýšila stonásobně.  Podle letošních statistik amerického ministerstva zemědělství (USDA) dnes tvoří z celkové produkce sóji upravené odrůdy 93 procent, kukuřice 85 procent a bavlníku 82 procent. V ČR přitom plochy jediné pěstované komodity, kukuřice MON810, letos klesly o 480 hektarů na celkových 2 570 hektarů, obdobný vývoj je i v Evropě. GMO brambora Amflora se již u nás v současné době nepěstuje.

Je ale na diskusi, zdali jde o správný trend, neboť signály z celého světa hovoří o opačném postupu. Liberalizaci zákonů týkající se pěstování GMO letos ohlásilo i jinak celkem konzervativní Rusko, na spolupráci při vývoji GMO cassavy se – také letos – dohodli vietnamští a japonští vědci. Modifikovaná odrůda má mít přitom nejen vyšší výnosy, ale má zároveň napomáhat „redukovat erozi nebo vyčerpání půdy v oblastech jejího pěstování“. Podporu GMO také vyhlásila na konferenci „Genetické inženýrství pro lepší život“, konané ve dnech 25. a 26. května 2013 v Guiyang City, Čínská asociace pro vědu a techniku (CAST).  

Svoboda výběru

Modifikované plodiny – a to je opět informace, která v Evropě ani u nás moc nezaznívá, mají totiž i spíše příznivý vliv na životní prostředí. Nejde přitom jen o nižší spotřebu chemických přípravků na likvidaci škůdců GMO plodin, které jsou proti nim díky biotechnologii odolnější. Vietnamsko-japonský příklad je dalším důkazem, ostatně i z pokusů u nás je známo, že například GMO huseníček dokáže dekontaminovat oblasti s chemickou zátěží tím, že do sebe absorbuje nebezpečné látky z půdy. Podle ISAAA, i když jde jistě částečně o lobbistickou organizaci, ušetřily za posledních 15 let GMO plodiny nejen 473 000 tun pesticidů, ale například v roce 2011 snížily emise oxidu uhličitého o 23 milionů tun, což odpovídá ročním emisím více než deseti milionů automobilů. Podle článku publikovaného nedávno studenty z University of California v časopisu Animal Frontiers zase modifikované plodiny snižují tvorbu skleníkových plynů z chovu hovězího dobytka. A tak dále.

O něčem také svědčí vývoj postojů ke GMO v sousedním Německu, které je asi nejznámějším příkladem (snad kromě Rakouska) odporu vůči pěstování modifikovaných plodin v Evropě. Velmi čerstvý (ze srpna 2013) výzkum agentury Dimap totiž konstatoval, že zejména mladá generace v Německu je víc přístupná zemědělským biotechnologiím, než je všeobecné mínění. Podle výsledků výzkumu jsou lidé mezi 18 až 29 lety liberálnější k biotechnologickému pokroku v zemědělství, než ostatní věkové skupiny. Podpora GMO mezi mladými činí 33 procent, proti je 65 procent – tedy stále většina. Na druhou stranu ale většina dotazovaných (54 procent) je pro svobodu farmářů vybrat si, zdali chtějí GMO pěstovat nebo ne, zbylých 46 pro proti svobodě výběru. V celé německé populaci je přitom proti svobodě výběru 62 procent lidí.

Právě svoboda výběru při pěstování, ale zejména při následné konzumaci potravin vyrobených ze surovin GMO bude podle všeho rozhodujícím faktorem při produkci modifikovaných plodin i v Evropě. To platí sice teoreticky i nyní, většina spotřebitelů má ale v sobě vzhledem k tomu, že v minulosti nebyly v dostatečné míře publikovány přínosy biotechnologií nejen v oblasti potravin, zakódován vůči GMO odpor. Zatím u nás potraviny s komponenty GMO prakticky nejsou. Ale asi – podle již mnohaletého vývoje ve světě – budou. Kolik jich bude, záleží už v současné době na nás samotných.

Čtěte dále: EU chce regulovat osiva, přírodu i zahrádkáře

41 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 9. 6. 2016 11:55