Stejný výrobek, jiná chuť - prý to tak chceme

Autor: Isifa.cz

Češi mají odlišné chutě než jiné národy. Výrobci potvrzují, že se lišíme třeba ve výběru kečupů a dresinků, ale i zmrzlin či čokolád. Ovšem na jahodovém jogurtu se v Evropě shodneme.

Máte rádi mléčnou čokoládu, kupujete si klasický jemný kečup a sáhnete vždy po jogurtu s jahodovou příchutí? Pokud to není pravda, pak nejste typickým Čechem či Moravanem. Podle výrobců totiž preferujeme chutě právě těchto produktů.

Na oblibě či odmítání určitých chutí se podepisují zvyklosti, ať už rodinné či lokální. V různých zemích, klimatických pásmech a rozličných kulturách se navzájem liší. Vědí to i výrobci potravin, a proto svoje produkty přizpůsobují chuťovým preferencím té či oné země.

Jak potvrzuje Martina Janebová z UNILEVER ČR, „málokterý náš potravinářský výrobek se prodává po celém světě.“ Například „česká“ gulášová polévka je více pastovitá než v Polsku či Maďarsku. V těchto zemích jsou velmi oblíbené ovocné polévky, které u nás nenajdete. V Británii jsou másla a margaríny na trhu s vyšším obsahem soli, v jiných zemích se prodávají zcela nesolené. Český spotřebitel konzumuje daleko více tatarskou omáčku, zatímco u sousedů dávají přednost majonéze. „U zmrzlin lze také najít zajímavý příklad týkající se rozdílné chuti,“ vysvětluje Martina Janebová. „Vanilková příchuť není v Česku stejná jako v zahraničí. Nejen rozdílnou chuť, ale i barvu vyžadují jednotlivé národy. Některé chtějí barvu bílou, jinde prosazují smetanovou, další nažloutlou. Někdo tvrdí, že správná chuť vanilky je silně vanilínová, Francouzi požadují „bourbon vanilla“, Němci upřednostňují vanilku mandlové chuti. České zmrzliny jsou sladké méně, Řekové sladké milují.“ Naopak naprosto shodnou chuť a složení najdete všude v Evropě u nanuků Magnum a u některých zmrzlin Algida.

Vede mléčná čokoláda

Martin Walter, ředitel vnějších vztahů společnosti Nestlé Česko k našim čokoládovým chuťovým preferencím říká: „V tuzemsku i nadále převažuje obliba mléčné čokolády před hořkou, přibližně v poměru 2:1 ve prospěch mléčné. A to i přesto, že v poslední době postupně roste i obliba hořkých čokolád s vyšším podílem kakaa. Mléčná čokoláda je ovšem vzhledem k našemu chuťovému profilu méně sladká, to znamená ´kakaovější´ oproti zahraničním mléčným čokoládám ´alpského typu´.“ Švýcarský typ mléčné čokolády bývá hodně sladký, protože pro její výrobu používají Švýcaři také kondenzované mléko a přidávají i kousky medu.

Pokud jde o přísady v čokoládě, i nadále v Česku vítězí podle slov Martina Waltera především lískové oříšky, mandle, burské oříšky a v neposlední řadě jsou „stálicí“ v tuzemské oblibě i pistáciové příchuti.

„O oblíbených základních chutích svědčí například i základ portfolia tyčinek DELI, kde se již dvacet let drží stabilně čtyři nejoblíbenější varianty: čokoládová, oříšková, rozinková a pistáciová,“ dodává Martin Walter.

Chuťové preference spotřebitelů se samozřejmě vyvíjejí a občas se zvedne i „módní vlna“, třeba zvýšený zájem o bílou čokoládu či různé příchuti. Ty jsou obvykle uvedené na trh v limitované edici, na níž je možné i vyzkoušet, nakolik se ta či ona příchuť u spotřebitelů „uchytí“. Pokud o ni spotřebitelé projeví zvýšený zájem, může se stát trvalou součástí portfolia. Tímto způsobem se rozšířila například řada studentské pečeti o příchuť „hořká s višněmi“ a „mléčná s višněmi“.

Chutě čokoládových cukrovinek jsou v zahraničí opravdu rozmanité a v některých aspektech se liší od převažujících chutí v tuzemsku. V Británii bývají často oblíbenými příchutěmi u čokoládových výrobků karamel, pomeranče nebo peppermint (máta), ve Spojených státech častěji než v jiných zemích narazíte u čokoládových cukrovinek na kombinaci s arašídovým máslem, spotřebitelé v Maďarsku zase mají v oblibě i příchuti ananasu či kávy.

Nové chutě se pochopitelně interně i externě testují včetně takzvaných slepých (anonymních) testů. Nová chuť by měla být alespoň v šedesáti procentech úspěšná vůči čtyřiceti procentům srovnávaného výrobku.

Kečupový konzervatismus

Jakým chutím dávají přednost Češi, pokud jde o kečupy, dresinky, omáčky a jaké upřednostňují chutě v jiných evropských zemích? Podle obchodního ředitele SPAK Foods Petra Hučky jsou čeští konzumenti velmi konzervativní. Požadují pouze klasický jemný kečup a pouze v třetinovém množství ostrou variantu. Vůbec se zde neprodávají ochucené kečupy. „Například v Německu a Rakousku jsou suverénně nejprodávanější Curry a Schaschlik kečupy,“ říká Petr Hučka. U dresinků podle něho pak čeští konzumenti preferují příchuti asociující zdravou racionální stravu (bylinkový, jogurtový). U omáček jsou nejpreferovanější různé varianty na protlakovém základu jako jsou ďábelská, mexická, barbecue či sladko-kyselá.

A co by nám určitě nechutnalo? „Pravděpodobně by český zákazník neakceptoval typické anglické příchuti, třeba s mátou peprnou či fíky,“ myslí si Petr Hučka. I ve SPAKu jsou výrobky před uvedením na trh mnohokrát ochutnávány a testovány odborníky i náhodnými konzumenty.

Jahodový jogurt vede

Chuťové receptory se začínají vyvíjet už v plodu po několika týdnech, v poslední třetině těhotenství jsou již zcela funkční. Po narození kojenec „saje chutě“ spolu s mateřským mlékem. Jaké jsou, závisí na tom, co máma jí. Nakolik ovlivní do budoucna naše chutě, s jistotou zatím nikdo nedokáže říct.

Vlastní chuť přijímáme jazykem, prostřednictvím asi deseti tisíci chuťových receptorů, které jsou rozmístěny vzadu, po stranách a na špičce jazyka, na patře a v hrdle. Buňky uvnitř receptorů rozeznávají různé chutě: sladkou, kyselou, slanou a hořkou a dnes i chuť umami, která se skrývá pod éčkem 621, a nabízí ji glutamát sodný. A právě „chuťové vlastnosti výrobku jsou tím nejdůležitějším faktorem pro opakovaný nákup, důležitá je i konzistence výrobku,“ říká Miloš Štafen, ředitel kvality a vnějších vztahů firmy Danone. Podle firemního průzkumu pokud jde o jogurty v různých evropských zemích, je nejoblíbenější evropskou příchutí jahoda, u nás je ale její odstup od dalších příchutí nejvýraznější. V České republice, Německu, Francii, Španělsku i Polsku zaujala první místo. Další příčky na žebříčku „popularity“ se už liší. Zatímco u nás skončila na druhém místě borůvka a na třetím meruňka, v Německu druhou příčku obsadila broskev – passion fruit a třetí višeň. Shodné preference má Španělsko i Polsko. U Francouzů obsadila druhé místo meruňka a o třetí se dělí višeň s ananasem.

Proč se lidé rozplývají nad totožným jogurtem, který si koupí ve Francii a ne v ČR?

„I když mají výrobky Danone v různých zemích stejnou příchuť, neznamená to, že mají i stejné složení. Jednotlivé země se liší svými chuťovými preferencemi, například zákazníci v zemích jižní Evropy preferují u ovocných jogurtů sladší chuť a tekutější konzistenci. Danone vyrábí jogurty dle požadavků a zvyklostí zákazníků dané země, a proto se mohou lišit jogurty se stejnou příchutí. Naopak jsou země, v nichž jsou požadavky zákazníků velmi podobné. Jako příklad můžeme uvést shodné preference v České republice, Rakousku, Bavorsku a na Slovensku,“ dodává Miloš Štafen.

33 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 9. 8. 2016 18:46