Statistik o promořenosti parazity je málo

Autor: Isifa.cz

Zjistit, jak na tom jsou Češi co do promořenosti parazity, je téměř nemožné. V oficiálních statistikách se totiž sledují jen některé nákazy. A to hlavně ty, které si přivezeme z ciziny.

V nemocnici na Bulovce si s tím případem nevěděli rady: mladí manželé se vrátili ze svatební cesty z Afriky, kde se koupali v romantické sladkovodní tůni. Rovnou z letadla je převáželi do nemocnice a selhání jater se už zabránit nepovedlo. Parazit améba, která žije právě ve sladkovodní vodě a pronikla jejich kůží do těla, játra v podstatě „provrtala“.

Aktuálně k tématu: Můžou za všechno červi v našem těle?

ROZHOVOR – „Chci naučit český národ odčervovat se pravidelně, stát tak ušetří miliardy,“ plánuje Hana Bláhová. Zabývá se vlivem parazitů na zdraví: „Jejich spektrum se stále rozšiřuje.“ 

Případy amébózy patří těch několik málo parazitárních infekcí, které Státní zdravotní ústav sleduje. Z údajů v systému EPIDAT, kde se tato statistická hlášení od lékařů a z klinik shromažďují, vyplývá, že loni u nás onemocnělo šest lidí, předloni třikrát tolik. O moc vyšší však čísla nejsou ani v uplynulých deseti letech. Zkrátka případů amébózy, která je většinou nechtěným suvenýrem z dovolené, není víc než deset až dvacet do roka, a to většinou přivezených.

Takto vypadá vlasovec, nebo nákaza filárií. Parazit dosahuje i délky jednoho metru a rychle se množí.
Autor: Isifa.cz

Takto vypadá vlasovec, neboli nákaza filárií. Parazit dosahuje i délky jednoho metru a rychle se množí

Dalším sledovaným parazitem je nebezpečná toxoplazmóza, přenosná z koček a zvířat. V Praze je podle zdravotního ústavu nakažený každý třetí člověk, ve zbytku republiky je jich okolo 40 procent. Ovšem okolní státy jako Německo či Rakousko hlásí 50–60 procent infikovaných obyvatel.

Statistiky ukazují, že její výskyt se v posledních deseti letech u nás čtyřikrát snížil – loni se nakazilo jen 180 lidí. Nákaza je nebezpečná především pro těhotné – napadené ženy nemohou donosit dítě. Snížil se i výskyt svrabu, a to za stejné období na polovinu. Také guardióza, nákaza parazitem, který způsobuje těžké průjmy, se snížila pětkrát za posledních deset let.

O moc víc nákaz velkými parazity oficiální statistiky nesledují. Nikdo tak například neví, kolik lidí v Česku se nakazilo nebo žije s vlasovcem (filárie, viz foto). Někdy to přiznají lékaři po pátém pivu, že když operují břicho, tak se s parazity dlouhými desítky centimetrů občas setkají. Statistiku však nevede nikdo. Totéž se týká roupů.

Přečtěte si také: Toxoplasma – co všechno nám provede parazit             

Nakažených lidí však zřejmě bude mnohem víc, než kolik jich sledují oficiální data a kolik se objeví ve statistikách. Z práce Libuše Kolářové z Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy plyne, že třeba ohniska filariózy jsou i v Egyptě či v Maroku, kam jezdí tisíce Čechů. A k nákaze stačí obyčejné bodnutí komárem.

Roupy měla většina dětí a mají je i dospělí

Oficiálně se nemoc jmenuje enterobióza a nákaza roupy není nijak vzácná: trpí jimi dvacet až padesát procent obyvatel Česka. V podstatě jen málo dětí ze školky neprošlo nákazou roupy. Jde ovšem o odhady lékařů vycházející ze zahraničních studií, u nás nic takového neproběhlo.

Něco podobného se týká i škrkavek. Tedy nemoci, jíž se oficiálně říká toxokaróza. Podle rakouské studie je larvami škrkavek nakažen každý třicátý člověk. Ohroženou skupinu představují hlavně malé děti. Vlivem larvální toxokarózy ročně oslepne až 200 lidí, 30 000 má astma a u 15 tisíc propukne epilepsie. Bohužel – u řady lidí probíhá nákaza bezpříznakově, takže se nedá vysledovat, kolik skutečně nakažených lidí je.

Parazitů hostíme zřejmě víc, než tušíme

Oficiální údaje tedy říkají, že promořenost parazity je v Česku nízká. Když se však porovnávají data z okolních zemí, kde se čas od času dělají cílené studie na promořenost populace, vyplývá z nich, že realita bude jiná: promořenost parazity v sousedních státech zasahuje až polovinu obyvatel. Každý druhý tedy má nějakého parazita.

Ve sledování parazitických nákaz u Čechů se však blýská na lepší časy. Například docent Ladislav Machala z Fakultní nemocnice na Bulovce právě teď zkoumá, jak moc člověka ovlivňuje nákaza toxoplazmózou, o níž nevíme – tedy která proběhne bez příznaků. Jeho práce skončí v roce 2014.

3 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 24. 3. 2012 18:02