Statek u Pipků: Dýní přežila tak polovina

Letos ručně nasázeli čtyřicet tisíc sazenic dýní, ale suché léto přežila jen polovina z nich. Bude tento rok bez českých dýní od Pipků, zřejmě největšího producenta dýní v České republice?

Dýně začali pěstovat před šesti lety. A to přímo na Vysočině, kde jim půda ani podnebí příliš nepřeje. Přesto dnes Statek u Pipků patří k našim největším a nejznámějším dýňovým producentům. Co všechno pěstují, kolik tisíc sazeniček letos ručně nasázeli a jaká bude úroda? Prozradila nám Jarka Pipková.

Proč jste se rozhodli pro pěstování dýní, když žijete v oblasti, která dýním příliš nesvědčí?

Manžel pracoval ve Švýcarsku, kde je běžné dýně pěstovat a pořádat různé dýňové slavnosti a dýňobraní. Tam se mu to natolik zalíbilo, že mi po návratu navrhnul, abychom vyzkoušeli pěstování dýní i u nás. První rok byl vyloženě zkušební, začínali jsme na čtvrtině hektaru, ale protože se nám zadařilo a dýní se urodilo opravdu hodně, tak jsme se rozhodli v pěstování pokračovat. A na příští rok jsme dýně vysadili na ještě větší výměře. Letos sázíme na sedmi hektarech.

Kolik se dá na takové ploše vysadit sazenic?

Letos jsme sázeli dýní přes čtyřicet tisíc, ale jelikož byl letošní rok extrémní, co se sucha týče, tak přestože jsme sázeli více než obvykle, tak máme dýní méně, než jsme zvyklí. Řekla bych, že přežilo tak padesát procent toho, co jsme zasázeli.

Co se s těmi sazenicemi stalo?

Některé druhy třeba vůbec nenasadily na květ, další zas mají menší plody. Patrné je to třeba u klasických halloweenských dýní, ty jsou letos mnohem menší než ty loňské. Nejvíc sucho ale odnesly asi dýně hokkaido, kde je celkový výnos o dost nižší.

Jak se vůbec daří dýním na Vysočině, tedy nějakých pět set metrů nad mořem… není na ně trochu zima?

Přesně tak, jsme zhruba pět set metrů nad mořem, je tu trochu chladněji a ani půda tu není tak úrodná jako třeba na Moravě. Takže si musíme vybírat druhy dýní, kterým se tu bude dařit a které nám také dozrají. Všechny druhy tu bohužel nevypěstujeme, a když už některé vyrostou, tak je jich málo.

Jarka Pipková s rodinou
Autor: Dýňový svět

Jarka Pipková s rodinou

Které to jsou?

Jde hlavně o ty teplomilné, třeba máslové dýně, kterých máme každoročně hrozně málo. Ale rok co rok hledáme a zkoušíme sázet nové odrůdy, které by nám tu mohly dozrát. Nevzdáváme se.

Podle čeho vybíráte, které dýně pěstovat?

My jsme od začátku věděli, že chceme pěstovat dýně různých druhů, tvarů, velikostí, barev a upotřebení. Chtěli jsme mít prostě co nejširší nabídku.

Které druhy šly nejvíce na odbyt, když jste s dýněmi začínali?

Lidé v roce 2009, kdy jsme s pěstováním začínali, chtěli hlavně velkoplodé dýně, protože byli zvyklí si je doma kompotovat. Potom začali zkoušet hokkaido, takže přišel boom s oranžovými dýněmi. Ale lidé, kteří k nám jezdí každoročně, už si vybírají i jiné druhy. Oblíbili si třeba dýni šedou, žaludovou nebo špagetovou.

Čím si takovou oblíbenost dýně hokkaido vysvětlujete?

Já ji mám třeba oblíbenou pro její snadnou úpravu – nemusí se loupat. Ale možná ji mají lidé rádi i proto, že je konzistencí nejvíce podobná naší bramboře…

Co všechno vlastně mohu s dýněmi v kuchyni udělat?

Nejčastěji si lidé připravují asi polévku, ale dýně se dají zapékat, smažit, plnit na sladko, připravit z nich omáčku. Špagetové nebo žaludové dýně třeba plním mletým masem a připravuji na slano. Dělám z nich všechno možné, používám jednoduché recepty, podle kterých mám jídlo rychle hotové. Pokud se chcete inspirovat našimi oblíbenými recepty, tak se podívejte k nám na web, kde máme takových receptů opravdu hodně (dynovysvet.cz/recepty-vareni-z-dyne).

Jak o dýně pečujete? Kolikrát tak vezmete jednu dýni do ruky, než ji prodáte?

Počkejte, to spočítáme. Nejdříve sázíme semínka, o která se staráme tak měsíc a půl, než vyrostou v sazeničku. Pak je hezky ručně zasadíme na pole, následně celé léto plečkujeme, abychom dýně uchránili před plevelem, a pak už stříháme plody, svážíme, každou dýni zvlášť omýváme, pak uskladníme, a teprve potom prodáváme. Možná tak sedmkrát.

Teď už máte všechnu tu lopotu za sebou nebo vás ta nejtěžší část ještě čeká?

Za námi je jen ta pěstební část, sklizeň je teprve před námi.

A po sklizni odpočinek…?

Kdepak, již několik let pořádáme po celý říjen akci nazvanou Dýňový svět. Během ní prodáváme dýně, pořádáme workshopy, ukazujeme různé dekorace z dýní, děti si pohrají ve Slámohradu i s našimi zvířátky. Takže vás všechny zveme, otevřeno máme každý všední den od čtrnácti hodin do osmnácti, o víkendech pak od devíti do osmnácti hodin.

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 30. 10. 2015 9:13