Sonnentor: bylina bez rodnéno listu jim do čaje nesmí

Už po sedmé se otevřely brány výrobního závodu bylinného specialisty z Čejkovic a my jsme byli u toho. Víme, odkud pocházejí bylinky, proč se do nich před balením fouká i kolik sáčků čaje se vyrobí za jednu minutu.

Letos se už po sedmé konaly na jižní Moravě Čejkovické bylinkové slavnosti. Tisíce lidí se proplétaly mezi improvizovanými parkovišti podél nekonečných vinic, aby opět spatřily zázemí bylinkářské společnosti Sonnentor, která nejen na český trh dodává čaje, koření, ale i zelenou kávu. Jak to uvnitř závodu vypadá a kolik sáčků čaje vyrobí zdejší stroje za jednu minutu? Dívali jsme se, fotili a povídali si s Tomášem Mitáčkem, spolumajitelem zdejší bylinkové továrny na radost.

Na jižní Moravě se nedaří jen vínu, ale i čajům

Společnost Sonnentor založil v roce 1988 Johannes Gutmann v Rakousku. Když se pak po čtyřech letech fungování náhodně setkal s Tomášem Mitáčkem, který cestoval po biofarmách v Rakousku a Švýcarsku, nabídl mu, jestli by se nechtěl spolu s ním zabývat ekologickým zemědělstvím se specializací na pěstování léčivých rostlin v Česku. Slovo dalo slovo a tak to už přes dvacet let ve vinařské oblasti voní nejen po vínu, ale hlavně po bylinkách.

Ve svých začátcích měl Sonnentor tři zaměstnance, dnes jich má jen v Česku sto pět a své produkty vyváží do padesáti zemí po celém světě. Zatímco před dvaceti osmi lety měli jen hrstku pěstitelů, kteří jim dodávali bylinky v biokvalitě, dnes jich mají dvě stě padesát. Přičemž pouhých dvacet pět je z Česka. „Je to nejspíše věcí přirozeného vývoje společnosti. Ta naše se ještě úplně nevyrovnala s destrukcí krajiny i mezilidských vztahů po druhé světové válce a těsně po ní. Obecně je u nás evropsky netypický průmyslový způsob obdělávání krajiny. Z toho pak zákonitě plyne i menší počet malých, samostatně hospodařících zemědělců, ze kterých se nejvíce rekrutují naši pěstitelé. A jsme zpět u toho, proč máme u nás relativně málo pěstitelů,“ vysvětluje Tomáš Mitáček. Jejich výběr navíc nejčastěji probíhá na základě sympatií a důvěryhodnosti. Velmi důležitým signálem je pro Čejkovické nadšení pro věc a enviromentálně odpovědné chování, na němž si velmi zakládají. Však ještě budete koukat, co například dělají s takovým bylinným prachem, který z bylin vyfoukají.

Byliny se vykupují jen v suchém stavu

Výběr ideálního parťáka, to už je polovina úspěchu. Pěstitelé bylin totiž své voňavé bohatství dodávají do Čejkovic už usušené, bylinky jsou tak jen krůček od finále, kterým jsou zdejší čaje a bylinné směsi. „K našemu nákupu nezbytně patří důsledná přejímka zboží, která počítá se všemi eventuálními riziky a musí je relevantně vyhodnotit, než se dodané zboží převezme do skladu a pak následně do výroby. Je to ucelený a promyšlený systém kroků, který neustále vylepšujeme a také je to neustálý kontakt a práce s našimi pěstiteli,“ vysvětluje Tomáš Mitáček. Přejímka plesnivých, špatně usušených nebo jinak kontaminovaných bylin je tak zcela nereálná. Osmdesát procent možných problémů jsou prý schopni vyhodnotit fyzickou kontrolou, o zbytek se postarají v laboratoři, kam byliny míří po přejímce.

Po kontrole senzorické, makrobiologické a kontrole na pesticidy dostanou přijaté byliny tzv. rodný list, který mimo jiné obsahuje informace o pěstiteli, o odebraném množství a datu příjmu na sklad. Na rodném listu je i číslo šarže, to samé, které pak najdete na čajové krabičce. Dohledatelnost použitých bylin je tak možná od krabičky až na pole.

Co s bylinným prachem? Vyrobíme peletky

Byliny, které prošly přijímacím řízením, jsou odveleny k fukaru, který vzduchem odděluje lehčí části bylinek (lístečky) od těžších (stonků). Po roztřídění míří bylinky na řezačku, která je nařeže na potřebnou velikost. Budou-li součástí sypaných směsí, prakticky se neřežou, jestli budou uvnitř pyramidálních čajů, řežou se na menší kousky, pokud skončí v čajových sáčcích, řežou se úplně na drobno.

Aby následný čaj zůstal krásně čirý, musí se bylinky před samotným balením ještě odprášit. A protože prachu – odpadu není málo, rozhodla se jej firma Sonnentor dále zpracovávat, využívá ho k peletování. Výslednými peletkami pak v Čejkovicích přes zimu topí. Část bylinného odpadu je dodávána ke zkrmení kravám, kterým se přidává do krmiva.

Po nezbytných úpravách se bylinky už rovnou balí nebo putují do míchacího stroje, kde se různé druhy bylinek promíchávají. Tak či tak jejich cesta vždy skončí ve výrobní části závodu. Za sklem pozorujeme sedm strojů, které slouží k výrobě porcovaných čajů – ať už jednokomorových nebo dvoukomorových a jeden stroj vyrábějící pyramidální čaje. U stroje sedí jedna zaměstnankyně, která jen do stroje přisypává již namíchané směsi čaje a následně odebírá přesně odvážené a v celofánu zabalené papírové krabičky s čajem. Ukládá je do krabic, v nichž zamíří do obchodů.

Za minutu se tu vyrobí pět krabiček s čajem

Výroba čajového sáčku až po zabalení tak probíhá zcela automaticky na uzavřené lince. Je to vlastně chrlič krabiček s čajem. Z jedné strany do něj nasypete bylinnou směs a z druhé strany z něj vypadne zabalená krabička s čajem. Dokonalá souhra všech pacek, podavačů, kotoučů a pásů je dechberoucí, a navíc ta všudypřítomná vůně bylin… „Naše stroje pracují v rychlostech sto až dvě stě čajových sáčků za minutu, v závislosti na typu baleného čaje. Za minutu tedy zabalíme nejméně pět krabiček čaje o dvaceti sáčcích,“ dodává přesná čísla Tomáš Mitáček.

Ročně se zde zpracuje asi tři sta tun bylinek v biokvalitě. Zpracovává se tu na sto padesát čajových směsí a dvě stě padesát bylinných nebo kořeněných směsí. Zdejší výrobky míří jak na tuzemský trh, tak na trhy bezmála padesátky zemí světa. Docela nově se tu také praží a balí 100% káva Arabica, která je z přímého obchodu, kdy bio pěstitel z Nikaraguy připravuje kávu jen pro firmu Sonnentor.

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 10. 10. 2016 17:17