Proč se solí, když to škodí? Je to laciné

V Praze se chodníky nesmí solit už od loňska. V ostatních městech se ale sůl používá nadále, ačkoli škodí nejen vašim botám, ale i psům, stromům a může zničit zdroje pitné vody.

Pokuta 30 tisíc korun hrozí každému, kdo v Praze použije na úklid zasněženého chodníku sůl nebo popel. Podle magistrátní vyhlášky je solení zakázané už od minulé zimy, i když metropole její dodržování nijak nekontroluje. Pokud chodníky solila firma, mohl by jí magistrát napařit pokutu o řád vyšší – až 200 tisíc korun. Praha se tak přidala k řadě evropských metropolí, které solení chodníků zakázaly, protože škodí jak lidem, tak především zvířatům a zeleni. Ale nejen jim.

Sůl koroduje sloupy a auta


Autor: SXC

V Pardubicích, kde vyhláška o zákazu solení chodníků neplatí, přesolené ulice doslova ohrožují lidské životy. Ne proto, že by směsi chloridu sodného nebo vápenatého byly natolik silné, aby mohly lidem uškodit přímo, ale výrazně se podílejí na korozi sloupů veřejného osvětlení. Jenom do letošního srpna se tak v tomto krajském městě zřítilo deset několikatunových lamp. Jedna naprosto zdemolovala zaparkované auto, a jenom zázrakem žádný z padajících sloupů nezasáhl procházející lidi.

„Dříve nám spadl tak jeden sloup za dva roky,“ říká ředitelka Služeb města Pardubic Lea Tomková. Nyní to už jsou desítky. Na vině sice nemusí být jenom solení, hlavním faktorem je stáří lamp, jejich životnost ale výrazně snižuje právě solení chodníků a močení psů. Obojí má společného jmenovatele: sůl. Pokud k tomu připočteme fakt, že nejen v Pardubicích je většina pouličních lamp starší třiceti let, přičemž jejich normální životnost je o deset let nižší, zimní solení chodníků jim opravdu nepomáhá.

Přečtěte si: Proč je kalamita dobrá?

I když si na namrzlém chodníku můžete zlomit nohu, sněhová kalamita má něco do sebe…

Zničení podrážky a „bílé“ boty

Ostatně, o negativním vlivu zimního posypu chodníků se osobně přesvědčil snad každý z nás na svých botách. Nejde jen o podrážky, které sůl postupně rozežírá, ale i bílý povlak, který na botách zanechává slaná břečka a jde se ho jen těžko zbavit. Mnoho výrobců obuvi dokonce varuje před používáním bot na posoleném podloží a odmítá přijmout solí poškozené boty k reklamaci.

Jestliže sůl škodí kovovým předmětům nebo botám (negativní vliv má i na automobily a kola, způsobuje jejich rychlejší korozi), jak na tom pak musí být živá příroda? Mezi největší kritiky solení chodníků patří každoročně chovatelé psů. U lidí odnese agresivní vliv solného posypu podrážka, u psů žádná vnější ochrana tlapek neexistuje. Tedy pokud nepatříte mezi ty fajnovky, které svým psům v zimě obouvají speciální boty (ale většina psů je stejně odmítá, nehledě na to, že v nich vypadají jako pitomci).

Fórum: Sůl na botách

Jak očistit boty ušpiněné od soli?

Rozhodně byste je neměli čistit ještě mokré. Nejprve je nechte vyschnout, ale ne u radiátoru nebo jiného zdroje sálajícího tepla. Tím byste je jenom nevratně poškodili. Zasolené boty nejprve vycpěte novinami a nechte je den či dva postupně vysychat.

Na suchých botách se objevuje bílý slaný povlak, který je třeba odstranit vlhkým hadříkem (ne mokrým hadrem jako při klasickém umývání bot). Pokud nestačí klasický vlhký hadřík, použijte flanelový a přitlačte. Rozhodně ale nepoužívejte větší množství vody, tím se pouze slaný povlak naředí a znovu se napustí do již uschlé boty. Celý proces byste potom museli pracně znovu opakovat.

Jakmile je bota zbavená soli, je třeba ji důkladně nakrémovat nebo naimpregnovat.

Nejvíc trpí psi. Jak jim pomoci?


Autor: SXC

Psi na zasolených chodnících opravdu trpí. Sůl jim rozežírá kůži, často až do masa, a neskutečně štípe. Otevřené rány se potom mohou zanítit a takového psa jen těžko zbavujete infekce, protože ho prostě musíte venčit. Do rány se tedy neustále dostávají nečistoty. Kůže na tlapkách bývá kvůli soli vysušená, praská a vznikají mokvavé ekzémy. Zkuste si jen představit, že se denně koupete ve slané vodě, aniž byste se potom osprchovali ve sladké. Vždyť na letní dovolené stačí, když vylezete z moře a zapomenete na sprchu: trvá to jen chvíli a celé tělo vás neuvěřitelně svědí.

Jak tedy psům pomoci, aby jim sůl neubližovala? Pokud se nemůžete posoleným chodníkům vyhnout, pořiďte si speciální hustý krém, který psovi před venčením i po něm vmasírujte do tlapek. Po návratu domů, ještě před použitím krému, tlapky pořádně omyjte a očistěte. Ideální však je najít takovou trasu, kde bývají chodníky posolené co nejméně nebo vůbec. A pokud máte tu možnost a čas, venčete psa mimo město, kde sůl nehrozí (samozřejmě jej nevoďte po silnici, které bývají chemicky ošetřené prakticky všude, včetně solení).

Čtěte dále: Psí lejna ohrožují nejen vaše boty

Taky už jste do něj šlápli? A taky jste v tu chvíli dostali zlost na souseda, který venčí svého mazlíčka zásadně bez pytlíku? 

Fatální důsledky pro zeleň

Solení ulic a chodníků dává pořádně zabrat také stromům a zeleni obecně. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti provedl před pěti lety šetření, z něhož vyplynulo, že nejčastějším důvodem úhynu stromů byl vliv nadměrného solení vozovek. Rozpuštěný sníh stéká z krajnice do podrostu, kde dlouhodobě negativně působí na vše živé. „Příznaky jsou – postupné zasychání listů od okrajů k řapíku, jejich odumírání a opadávání, časté rašení nových listů, jejich opětovná nekrotizace a předčasný opad. To může probíhat na celém stromě, nebo jen na nejpostiženější straně koruny,“ popisují Mojmír Vlašín a Petr Ledvina z ekologického hnutí Veronica.

Postižené větve nebo celé části koruny stromů postupně usychají, až zcela odumřou. Odstranit sůl z půdy přitom není nijak jednoduché. Jakmile se dostane ke kořenům, ukládá se postupně v listech či pupenech a likviduje je. Málokteré druhy stromů dokáží být vůči tak agresivní sloučenině odolné. Ve městech to bývají především akáty, zatímco jehličnanům sůl opravdu škodí. Ale co hůř: solná břečka se často dostane i do zdrojů pitné vody, což je velký problém. Chlorid sodný je v určitých koncentracích pro člověka jedovatý.

Solením si otravujeme vodu

Sůl škodí také městským kanalizacím, poškozuje totiž biologickou část čističky odpadu. Zkrátka, dříve či později se solení chodníků projeví na tolika místech, že se opravdu vyplatí používat jiné způsoby úpravy zasněžených chodníků, především štěrk a písek (písek ovšem zanáší kanalizaci). Proč se tedy chodníky solí i nadále v tak velké míře a sůl zakazuje používat pouze Praha? Na to je jednoduchá odpověď. Sůl je v podstatě nejlevnějším a nejrychlejším prostředkem, jak se zbavit napadaného a udusaného sněhu.

Solný posyp rozpouští sníh a led až do mínus sedmi stupňů. Štěrk je možné používat do jakéhokoli mrazu, ale sněhovou pokrývku neodstraní – pouze ji „zdrsní“, takže po ní lidé mohou v klidu projít, aniž by uklouzli. Jakmile ale sníh roztaje, na chodnících zůstane vrstva štěrku, kterou je třeba pracně odstranit. Zkrátka, solí si všichni, co mají na starosti údržbu ulic a chodníků, usnadňují práci, aniž by brali ohled na sebe, ostatní i životní prostředí. Ne jinak tomu je ale i v jiných evropských zemích.

Přečtěte si: Sníh jsem nejedl aneb Chce nás otrávit Pentagon?

„Žlutý nejez,“ zní první „dobrá“ rada. A jinak? Můžeme jíst sníh?

Proč se stále solí? Je to nejlevnější

„Analýza národních zpráv z 19 evropských států v roce 2001 došla k závěru, že naprosto jednoznačně nejvíce používaným posypovým rozmrazovacím materiálem je chlorid sodný, tedy tzv. kuchyňská sůl. Německé a švýcarské pokusy zcela opustit praxi solení ukázaly, že tento postup není v současné době v plném rozsahu nahraditelný. Testované alternativní látky byly buď příliš drahé, nebo jejich účinek nebyl dostatečný,“ konstatuje Wikipedie. Jediným efektivním opatřením bylo používání solankového roztoku místo sypané soli.

Chlorid vápenatý, který by se dal použít místo klasické soli, má sice podobné účinky, ale podle průzkumů, které proběhly ve Švédsku, narušuje pro změnu betonové konstrukce. V úvahu připadá snad ještě chlorid hořečnatý, ale ten je mnohem dražší než klasická sůl… Přesto se k Praze, která solení chodníků v zimě zakázala, postupně přidávají i další česká a moravská města. Hodně k tomu přispívá sama veřejnost, která radnice bombarduje dotazy a žádostmi, aby přecházely na ekologičtější způsob údržby cest. K jedné takové iniciativě se můžete připojit i vy na Facebooku: Stop solení chodníků!

30 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 1. 11. 2012 15:08