Hlavní navigace

Sójový párek nebrat, radí vegetarián

Sdílet

Řadu let vedl jako šéfkuchař restaurace společnosti Country Life, vydal sedm knih. Proč mu jako ortodoxnímu vegetariánovi nevadí, že lidé v deset večer baští klobásu a zapíjejí ji pivem?

Protože dnes už se knihy za pár korun neprodávají, člověk dlouho přemýšlí, kterou do své knihovny pořídí. Musí oslovit reklamou, zvučným jménem autora nebo lákavými fotografiemi. Ani jedno z mého pohledu publikace 77 inspirací pro zdravý život nesplňuje. Papír je matný, obrázky ne zrovna lákavé, kniha je hustě protkaná produktovými tipy na potraviny a zcela nepochopitelně i ilustračními fotografiemi z fotobank. Když ale přivřete oči, zjistíte, že obsah vítězí nad formou. Psal ji totiž Roman Uhrin, který má za sebou již sedm publikací a dlouhou éru šéfkuchaře ve společnosti Country Life. Jaký je jeho životní styl, jak se dívá na stravování českého národa a o čem je jeho poslední kniha?

Jako vegetarián dochucoval jídlo čichem

„Před dvaceti lety, když jsem dostudoval kuchařinu a stal se vegetariánem, jsem začal pracovat v běžné restauraci. Abych ale jídla nemusel ochutnávat, musel jsem se naučit pokrmy dochucovat čichem,“ začíná vyprávění Roman Uhrin. Asi si dovedete představit, že taková práce vegetariána nemůže těšit, proto po roce a půl zavřel za běžnou kuchařinou dveře a začal vařit v několika vegetariánských restauracích.

Zkoušel a testoval nové chutě, nápady i suroviny, až jeho zkušenosti vydaly na první knihu. Začal pracovat jako šéfkuchař ve společnosti Country Life, přednášel v zahraničí, založil Kluby zdraví, kterých je dnes přes padesát po celé České republice, a začal psát další knihy. Inspiraci k novým receptům přitom vidí všude kolem sebe.

Je trendy jíst zdravě. A až se trendy změní?

Někdo je sběratelem kuchařek a nesnese experimentování, druhý jen ochutnává a zkouší obsah jídla poznat jen podle vlastních chuťových buněk, tak jako Roman Uhrin: „Inspiraci čerpám i v zahraničí, ale určitě se nikde neptám po receptech a přesných gramážích. Jídlo vidím, ochutnám a hned mě napadá, jak bych daná jídla udělal jinak a dost možná lépe,“ popisuje způsob, kterým přichází k novým receptům, jimiž plní své knihy. Ty sice nejsou pro každého, ale své čtenáře už si našly, to proto, že se i náš postoj k jídlu s postupem doby mění.

Podle Romana Uhrina je tu trend jíst zdravěji, ale bohužel to děláme zejména pro tu módnost, ne proto, že chceme být zdraví. „Možná jsou lidé vegetariány, protože jim je líto zvířat, ale sebe jim až tak moc líto není. Já osobně považuji zdraví za tu nejlepší pohnutku ke změnám v jídelníčku. Pokud je totiž ona pohnutka ke změnám kvůli zdraví, zůstane po celý život, pokud je jen módní trend, vítr ho odvane a přinese další. Člověk se pak může vychýlit do extrémů,“ varuje Roman Uhrin. Příběhy o tom, jak se dědeček živící se bůčkem a kořalkou dožil devadesáti, pak považuje za statisticky nevýznamné. Jde prý jen o jeden příběh. „To, že si někdo večer v deset sní třeba klobásu a zapije ji pivem, budiž, je to jeho věc, co mi vadí víc, je ten postoj k vlastním prohřeškům. Takové lidi často ani nezajímá, že jim takové stravování škodí,“ povzdychne si Roman Uhrin.

Sójový párek nebrat, radí vegetarián

Přitom jídlo a životní styl stojí z velké části za mnohými z tzv. civilizačních chorob. V té naturální podobě prý konzumujeme jen velmi málo obilovin, luštěnin, ořechů, semen, ovoce a zeleniny, zato si ve velkém dopřáváme mléčné produkty, sýry, máslo, jogurty, maso, uzeniny a hodně rafinovaných potravin. A ty Romana Uhrina asi tíží nejvíce, proto se ve svých kuchařkách snaží používat jen suroviny základní.

„V přírodě se běžně vyskytuje sója, ale už ne samostatná sójová bílkovina. Chci říct, že, když vytáhneme z původní suroviny jen některé složky, tak už zdaleka nemají ty vlastnosti, které mají v původní surovině. Pakliže spojíme sójovou bílkovinu s vaječnou a třeba pšeničnou bílkovinou, vzniknou tzv. sójové párky, které lidé kupují v domnění, že dělají něco pro své zdraví, protože sója je přece zdravá. Mix komplexů bílkovin je ale obvykle velmi zatíží, mohou trpět plynatostí a párky se jim budou špatně trávit. Tyto výrobky by určitě neměly být základními stavebními kameny zdravé výživy,“ říká Roman Uhrin. Ani v obchodech se „zdravými potravinami“ nemusíme nakoupit vrchol zdraví. Ideální je tedy prý koupit párek – když bez masa – ze sóji, a ne jen z její bílkoviny.

77 inspirací není kuchařka

Pokud chce člověk tímto způsobem pozměnit jídelníček, měl by se naučit rozlišovat mezi tím, co je opravdu zdravé, a tím, co je jen výplodem potravinářského průmyslu. Pokud nevíte, kde začít, podívejte se na souhrn poznatků Romana Uhrina ve zmíněné knize 77 inspirací pro zdravý život. Vysvětlí, jak se orientovat v současném informačním chaosu, kdy se k nám dostávají naprosto protichůdné informace. Přitom „zaručeně pravdivé.(Jednou je mléko zdravé, pak zas ne, sója je zabiják, pak to nejlepší pro zdraví…) „Není to žádný bulvár, vše je v knize podloženo vědeckými studiemi,“ doplňuje Roman Uhrin.

V knize ale není jen odborné čtivo, přečtete si, jací pomocníci vám v kuchyni usnadní práci, dozvíte se, jak rychle a ekonomicky zpracovávat potraviny přesně ve stylu: původní surovina je víc než její část. „V další části se věnuji tomu, jak lze předcházet ztrátám vitamínů a minerálních látek v potravě. Zaměřil jsem se i na ochucování jídel, radím, jak používat různé bylinky, jak se vyhnout nevhodným dochucovadlům i čím je nahradit,“ vypráví autor.

Zajímavou kapitolou je jistě i Inspirace pro přirozené hubnutí, která radí, jak jíst energeticky náročnější potravu, a přesto vážit méně. „Receptová část je poměrně široká, jde o sto čtyřicet receptů z rostlinných produktů. Věřím, že si všichni, kteří se do knihy začtou, najdou to své,“ dodává Roman Uhrin.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Redaktorka serveru Vitalia.cz se zaměřuje zejména na kvalitu potravin a kvalitu jejich prodeje. Věnuje se také zdravotní problematice.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).