Hlavní navigace

Sója a rakovina

23. 5. 2016

Sdílet

 Autor: Shutterstock.com
Sója zaznamenává v poslední době vrcholy i pády. Ještě před pár lety módní potravina se dnes netěší zrovna dobré pověsti. Za co mohou i nemohou v ní obsažené fytoestrogeny?

Není tak těžké si vzpomenout na dobu, kdy byla ještě sója v módě. Sójové mléko místo kravského, sójové „maso“ v omáčkách všeho druhu, tofu, tempeh a další sójové potraviny zaplavily naše spíže i regály obchodů se zdravou výživou. Po pár letech ale přišlo vystřízlivění a my se dnes můžeme dočíst, že sója až tak zdravá není. Že obsahuje „něco jako estrogeny“ a působí rakovinotvorně. Takové PR rozhodně žádné potravině neprospívá. Co je na tom ale pravdy? Zeptala jsem se na názor Ivana Macha, prezidenta Aliance výživových poradců ČR.

Fytoestrogeny v sóje svým složením připomínají estrogeny

Sója obsahuje fytoestrogeny, které se podobají skutečným pohlavním hormonům estrogenům. Chceme se „cpát“ zbytečně hormony? Asi taková je přirozená reakce běžného konzumenta. Co na to ale říká odborník?

Ivan Mach mi potvrdil, že fytoestrogeny jsou skutečně látky rostlinného původu, které se svým chemickým složením estrogenům podobají. Je ale důvod se jich bát?

Sóju nelze doporučit pacientkám po rakovině prsu nebo děložního čípku

Ing. Mach to s „hormony“ v sóje nevidí až tak černobíle. Pro některé osoby je sója stále považována za zdraví prospěšnou. „Fytoestrogeny mají většinou antioxidační povahu, takže se jejich konzumace, ať už v potravinách, nápojích, nebo v tzv. doplňcích stravy, doporučuje zdravým jedincům a zejména sportovcům k utlumení tzv. oxidačního stresu, provázeného zvýšeným uvolňováním volných radikálů,“ říká.

Potraviny s obsahem fytoestrogenů, tedy sójové produkty, nelze však doporučit pacientům po rakovině prsu nebo děložního čípku, popřípadě těm, u kterých hrozí geneticky významné riziko těchto onemocnění. Jaký je důvod? „Tyto druhy rakoviny (ale i další) se totiž v estrogenním prostředí dobře rozvíjejí a po tzv. vyléčení se tak opět vrací,“ upozorňuje Ivan Mach.

Přečtěte si: Brněnští vědci už vědí, proč se někomu rakovina vrací

Není přitom rozdíl v tom, zda fytoestrogeny dodáváme našemu tělu ze sójového masa, tofu, tempehu nebo jiných forem sóji. Ač je obsah fytoestrogenů v jednotlivých potravinách různý, k tomu, aby působily v organizmu, stačí i jejich nepatrné množství.

„Estrogennější“ povaha našeho jídelníčku se na našem zdraví může podepsat

Sója se ale s postupem let zabydlela v naší společnosti, a proto ji najdeme i jinde než tam, kde ji očekáváme. Ptám se proto – může častá konzumace sóji ovlivnit vývoj dítěte, které v „sójové“ době vyrůstalo a vyrůstá? Vždyť estrogen může způsobit rychlejší nástup puberty a další změny. Ing. Mach k tomuto tématu říká, že důkazy o takovém působení zatím nejsou. „Ale ví se, že většina hospodářských zvířat v ČR, chovaných na maso a mléko, je krmena sójovými granulemi (většinou brazilského původu a navíc GMO) a fytoestrogenní povaha krmiva se promítá i do složení masa. Je pravděpodobné, že stále ´estrogennější´ povaha potravinového koše se může promítat do zdravotního stavu dětí i dospělých,“ podotýká a odkazuje na publikaci Antiestrogenic Diet (Ori Hofmekler, 2007).

Ačkoliv tedy sója nemusí být tím největším strašákem našich jídelníčků, platí i zde, že všeho moc škodí. V situaci, kdy je náš organizmus, jak již bylo řečeno výše, bohatě zásobený „estrogenní“ stravou, není nutné to s dodávkami sójových fytoestrogenů z naší strany přehánět.

Ing. Ivan Mach, CSc.

Prezident Aliance výživových poradců ČR

Absolvoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. V Ústavu anorganické chemie ČSAV obhájil titul kandidáta chemických věd. Je autorem řady původních vědeckých prací na téma fotoasistované reakce molekulárního kyslíku a mechanismy oxidačních reakcí. Jako vedoucí vývojový pracovník působil ve výzkumných ústavech tukového a polygrafického průmyslu. Od sedmdesátých let se mj. věnuje odborné sportovní a dietologické publicistice. Je autorem příruček z oblasti posilování, aerobiku, zdravé výživy a suplementace. Lektoroval a přeložil řadu knižních publikací. Je lektorem řady kurzů, popularizátorem zdravé výživy, poradcem pro výživu a jako dietolog a manažer spolupracoval s řadou vrcholových sportovců. Autorsky i redakčně dlouhodobě spolupracuje s magazíny a časopisy, zaměřenými na zdraví, moderní životní styl a fitness. Je soudním znalcem v oboru. www.nutris.net

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Studentka Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni. Jako redaktorka pracovala pro portál Nazeleno.cz a TopSrovnani.cz. Zajímá ji zdravý životní styl, problematika zdraví a vyvážené stravy, fitness.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).