Smrkat není důležité

Záněty dutin patří k podzimu a zimě a není moc opatření, která by jim v tom zabránila. Šála jim v mrazu prospěje, ale pozor – uvnitř v dutinách potřebujeme mít průvan.

Zánět dutin je choroba velice častá, někdy o ní zpočátku ani nemusíme vědět. Z banální rýmy se může vyklubat až do nepěkného zánětu, v horším případě chronické povahy. Je to nemoc, která za prvé obtěžuje, za druhé prodlužuje nemocnost a v extrémním případě může dokonce člověka i zahubit.

Nachlazení není nemoc

Máme-li kašel, rýmu, bolí nás dutiny, je nám prostě mizerně, pak často házíme vše do jednoho pytle a říkáme: Mám chřipku, mám angínu, je to nachlazení… Pro správnou léčbu je ale třeba tyto termíny rozlišovat. „Nachlazení vlastně není choroba, ale je to proces. Organismus prochladne, sníží se prokrvení, imunitní bariéra se oslabí a dojde k nějaké chorobě, třeba té viróze,“ vysvětluje praktický lékař Cyril Mucha z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Co je co: Viróza, nachlazení, chřipka, angína

  • Nachlazení – proces vedoucí k onemocnění.
  • Viróza - je obecně choroba způsobená nějakým virem.
  • Chřipka – je viróza způsobená specifickým chřipkovým virem, se specifickým průběhem.
  • Angína – patří sice k zánětům horních cest dýchacích, ale je to úplně jiná kategorie, jde vlastně o zánět nosohltanu, resp. mandlí, způsobený většinou specifickou bakterií, streptokokem.

Záněty horních cest dýchacích

  • rinitida - zánět nosní sliznice, prostě normální rýma
  • sinusitida – zánět dutin (jedné nebo více vedlejších nosních dutin)

„Oba termíny jsou trochu liché,“ říká ale lékař k názvům zánětů, „zánět nosní sliznice totiž většinou probíhá tak, že je to zároveň rýma a zároveň sinusitida. Proto rinosinusitida.“


Autor: Zentiva / Vitalia.cz

Dutiny jediné jsou v zimě neoblečené, prochladnutí je častá příčina vzniku zánětu dutin

Nejčastěji se zanítí čichové dutiny, proto jedním z příznaků sinusitidy je vždy ztráta čichu, většinou krátkodobá, při chronické nemoci může být i dlouhodobá až trvalá.

Důležité pro průběh sinusitidy je to, že všechny dutiny jsou poměrně velké, ale jsou spolu spojeny tenoučkými kanálky a vystlané sliznicí, takže stačí malý atak, a to jak alergický nebo infekční, sliznice otečou a doslova ucpou průduch, dutina přestane komunikovat s okolím a dochází ke vzniku zánětu, případně k množení bakterií.

Důvodem vzniku sinusitidy nemusí být nutně infekční zánět, často je to alergie, protože i v tom případě otečou sliznice, ucpou se průduchy a úplně se uzavře komunikace s vnějším světem. A jak lékař upozorňuje: „Když tam není průvan, tak je tam zánět.“

Kdy jít s rýmou k lékaři?

Znáte to: neléčená rýma trvá sedm dnů, léčená týden… Vždy záleží na tom, kdo tu rýmu má. Pokud je to těžký astmatik, člověk, který má další vážná onemocnění, měl by jít dřív. Zdravý člověk většinou rýmu může léčit sám, vhodnými opatřeními a volně prodejnými preparáty. Pokud mu to během onoho týdne nepomůže, měl by uvažovat, jestli by neměl lékař sáhnout po něčem účinnějším.

Záleží také na tom, jaká ta rýma je. „Ono se říká rýma, třeba ke klasické chřipce však vůbec rýma nepatří, jen otok nosních sliznic. Čili člověk nic nesmrká, ale huhňá. Má ucpaný nos, nemůže dýchat. To je také alarmující stav,“ říká lékař.

Při zánětu dutin bolí zuby, ale jinak

Vedle čichu ovlivní zánět i hlas nemocného. Dutiny jsou důležité pro jeho vznik, člověka se zánětem tedy poznáte lehce i podle řeči, podle nosového hlasu. „Zánět dutin obvykle poznám, než pacient přejde ty tři metry od dveří v ordinaci,“ říká Cyril Mucha. „V medicíně platí, že anamnéza je 50 % diagnózy. Pacient přichází s typickými příznaky - bolestmi hlavy, únavou, huhňáním, pocitem ucpaného nosu apod.“ Diagnózu upřesní zobrazovací metody: ultrazvuk, kterým je dnes vybaveno mnoho ordinací ORL, rentgen, případně tzv. diafanoskopie (prosvěcování vedlejších nosních dutin).

Příznaky zánětu dutin

  • ucpaný nos, výtok z nosu
  • ztráta čichu
  • bolest hlavy
  • únava
  • otok tváří
  • bolest a tlak nad dutinami
  • bolest zubů, uší, očí, tlak v lebce
  • potíže s dýcháním
  • někdy horečka

Člověk si nemoc nemusí zpočátku ani uvědomit. Postupně sílí tlak v obličeji, zhoršuje se čich a neprůchodnost dýchacích cest, která je velmi nepříjemná. V noci se může projevovat chrápáním. Typické jsou bolesti hlavy. „Skutečně nepříjemný zážitek je cesta letadlem se sinusitidou, při stoupání a klesání výrazně bolí jak nosní dutiny, tak uši,“ říká lékař.

K sinusitidě většinou patří i bolest chrupu, ale je jiná než běžné bolesti zubů. „Většinou vás bolí tenhle zub nebo tenhle zub, u sinusitidy však máte dojem, že vás nahoře bolí tak čtyři, pět zubů. Je to tlak, kdy jsou podrážděné nervy. Nedá se říct, že bolí jeden zub, ale třeba i celá půlka čelisti,“ popisuje Cyril Mucha. K tomu se přidávají další problémy, jako potíže s dýcháním, kašel – většinou suchý dráždivý, který dokonce může přejít do astmatu.

Čím víc nosních kapek, tím hůř

Jako u všech nemocí může být zánět dutin akutní (do třech týdnů) a chronický. Zejména pokud problémy trvají déle než tři měsíce, měl by vás stoprocentně vidět lékař a většinou i specialista. „Často totiž dochází ke vzniku tzv. polypů, tzn. že sliznice je tak drážděna, že z ní začnou vyrůstat výrůstky, které dutinu zacpou a dlouhodobě zhoršují stav pacienta,“ upozorňuje praktický lékař.

Nejčastějším původcem (cca v 80 % případů) sinusitidy je virus, tzn. že nemá význam ji léčit antibiotiky. Teprve v druhé fázi „nasedá“ někdy na virovou infekci bakterie, teprve potom má smysl dávat antibiotika. Lidé se jich však často dožadují již od počátku.

Pravděpodobnost onemocnění zvyšuje únava, stres, nevyspání, prochladnutí. Dutiny jediné jsou v zimě „neoblečené“, nejvíce se ochlazují, prochladnutí je běžná příčina vzniku onemocnění. Dále kouření, alergie, astma, nosní polypy a také nadužívání nosních kapek. „Existuje dokonce diagnóza – návyk na nosní kapky,“ říká Cyril Mucha. „Člověk, který má dlouhodobý zánět sliznice, kape kapky, ony mu pomůžou, přestane kapat, ono se to zhorší, tak zase kape a tak stále dokola, čím víc kape, tím víc se zánět zvětšuje. Je to doslova návyk, protože kapky stáhnou sliznici, sníží prokrvení, ale organismus se snaží to zpátky prokrvit, je to takový začarovaný kruh, čím víc se užívají kapky, tím hůř na to sliznice reagují.“ Platí proto zlaté pravidlo: kapky do nosu s látkami, které stahují sliznice, by se neměly užívat déle než týden.

K tématu: Pozor: na nosních kapkách vzniká těžká závislost!

Smrkání není nutné

Jak se bránit před zánětem dutin? Neprochladnout, nekouřit, dobře jíst, dobře spát. „Ale něco specifického, co by nás ochránilo před sinusitidami, není. V dětství nám říkali: Smrkej, smrkej, nebo ti budou píchat uši nebo dělat punkce,“ připomíná lékař. „Zajímavé je, že v Japonsku je smrkání vyloženě společensky nepřípustné, smrkají mnohem míň nebo vůbec, ale že by tam byl vyšší výskyt sinusitidy, se říct nedá. Takže se smrkáním to mít spojitost mít nebude.“

I má osobní zkušenost je taková, že ze tří sourozenců dva smrkali jak o život a třetímu to roky nešlo, ale průběh rýmy a zánětů dutin měli stejný. Dokonce smrkající na rozdíl od nesmrkajícího museli občas na píchání uší (což samozřejmě může být ovlivněno i jinými faktory).

Přečtěte si: Uši prý už píchají jen sadisti

Při onemocnění je důležité hlavně uvolnění nosní sliznice, snížení otoku a to, aby sliznice znovu začaly komunikovat s vnějším prostorem. Opět: „Kde je průvan, tam je zdraví, a platí to i o dutinách,“ opakuje Cyril Mucha. Dalším krokem je potlačení bolestí; mohou být úporné, zejména pokud přejdou na zuby. Nemocný člověk pak nemůže spát, což opět jen zhoršuje jeho stav. A pokud dojde k bakteriálnímu zánětu, usilují lékaři o potlačení infekce, většinou se nasazují antibiotika.

Je v zájmu pacienta, aby nemoc nepřešla do chronické fáze, která se léčí mnohem hůř.

Co je třeba při zánětu dutin

  • uvolnění nosní sliznice, snížení otoku a obnovení komunikace sliznic
  • potlačení bolestí
  • v případě bakteriálního zánětu potlačení infekce
  • zabránit přechodu do chronické fáze

Léky, kapky, spreje, patlámo matlámo

Při nekomplikovaných zánětech se k léčbě užívají tzv. dekongestanty, tedy látky, které snižují otoky a odstraňují zduření. Lokální účinek mají nosní spreje nebo již zmíněné kapky, dlouhodobější účinek mají celkové dekongestanty ve formě tablet. Každý druh má své výhody a nevýhody. Tablety se většinou mohou podávat déle než týden, ale pak by o tom měl vždy vědět lékař. Kapky mají pouze přechodný účinek, při opakovaném a dlouhodobém užívání hrozí závislost a navíc je podle lékaře mnoho lidí nemá rádo, nechtějí je používat.

Lidé často dělají tu chybu, že si nakoupí nejrůznější léčiva a kombinují je dohromady podle hesla „čím víc, tím líp“. To tady ale neplatí. Je třeba vědět, jaká je účinná látka přípravku a nemíchat léky, které mají stejné nebo podobné účinné látky a podobný efekt. Například novinka Ibalgin Grip, speciálně zaměřená na záněty dutin, má sice dvojí pozitivní efekt: díky účinné látce fenylefrinu uvolňuje ucpaný nos a snižuje otok v nosní dutině a tím zmírňuje i tlak, který může způsobovat bolest hlavy; druhou účinnou látkou je ibuprofen, který je účinný proti zánětu, bolesti a otoku. Ale např. fenylefrin v Ibalginu není vhodné ještě kombinovat s nosními kapkami s touto látkou. „Účinek je pak nepředvídatelný a není to ani racionální terapie,“ vysvětluje lékař Miroslav Chmel ze Zentivy. Varuje také před neuváženými kombinacemi léků s odlišnými účinnými látkami, například Ibalginu s dalším populárním lékem Paralenem, jehož účinnou látkou je paracetamol. „Lidé často kombinují třeba léky s paracetamolem, myslí si, že když to má jinou značku, jiný název, mohou to užívat dohromady, že jim to lépe pomůže, ale ve skutečnosti tím hrozí riziko vedlejších účinků,“ říká k tomu Cyril Mucha. „Spíš radím lidem, vyzkoušejte nejprve jedno a pak druhé, u každého to účinkuje jinak, i v určité fázi choroby může být efekt odlišný.“

Paralen oproti Ibalginu nepůsobí protizánětlivě, ale je vhodnější například pro osoby, které trápí žaludeční vředy, k nim je paracetamol citlivější. Speciálně Ibalgin Grip kombinuje dva účinky – proti zánětu a proti bolesti, ale není pro některé lidi vhodný kvůli účinné látce fenylefrinu, nedoporučuje se např. diabetikům, je třeba se poradit v lékárně či s lékařem. Nemocní obvykle nemohou užívat kombinované léky, ale prostředky jen s jednou účinnou látkou. Kontraindikace přípravků s jinými léky a chorobami jsou vždy uvedeny na příbalovém letáku.

Když jsou ve hře bakterie

Pokud dojde ke komplikacím, potíže přetrvávají, objeví se známky zánětu a bakteriální infekce, uvažuje se o antibiotické léčbě, která se ovšem musí nasazovat specificky podle toho, co se dá očekávat za infekty, o jakou jde bakterii. V úvahu připadá i ona nepříjemná punkce, s níž se straší děti. Příjemná věc to není. „Taky jsem si ji v dětství dvakrát prodělal a do dneška, když potkám kolegu s tím zrcátkem, tak mi není úplně dobře,“ vzpomíná Cyril Mucha. „Nicméně je to poměrně účinná věc, dneska už se dělá trochu méně, dělají se různá odsávání apod. Ale někdy se tomu nedá vyhnout a je to jako u bolesti zubů, tam taky nikdo nejde rád, ale když ho ten zub hodně bolí, je to nakonec vysvobození.“

U rizikových pacientů, kteří trpí dalšími chorobami, a to jak srdce, zubními, poruchami imunity ad., musí lékaři postupovat opatrně. „Zažil jsem případ, kdy zánět dutin přestoupil až do mozku a člověka opravdu zahubil. I takováto zdánlivě banální choroba může být nebezpečná,“ připomíná Cyril Mucha.

Zánět dutin: „Babské rady“ od lékaře

  • Ponořte lokty do lavoru s horkou vodou, co snesete nejvíc, vydržte 5 minut a na 2 hodiny vlezte do postele – zvýší se oběh a tělo začne lépe bojovat proti zánětu.
  • Držte dutiny v teple, noste čelenku, šálu i přes ústa a dutiny.
  • Pokud nemáme šanci ulehnout, pracujte alespoň co nejméně, doplňujte vitamíny, užívejte přípravky uvolňující dutiny. Když se stav do týdne nezlepší, je na čase skutečně zalézt do postele.
  • Napařování – ano, ale… Na počáteční virový zánět ano, ale pokud už hrozí bakteriální zánět, tak by prohřívání bylo proti smyslu, zánět by se jím zhoršoval.
  • Mytí rukou má smysl. Sice nebudou sterilní, ale výrazně se tak sníží infekční dávka, zjednodušeně místo miliardy virů jich budete mít na rukách jenom milion. Infekční dávka je důležitá, když se do organismu dostane jen málo patovirů, organismus se s nimi snáze vyrovná, pokud jich je moc, už to nezvládne.

Čtěte dále: Odřený nos je snad horší než vlastní rýma. Co s ním?

17 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 25. 12. 2014 18:14