Školní obědy jsou přesolené a porce malé

Nekompromisní jsou závěry ze studie o obsahu nutrientů v pokrmech ze školního stravování, kterou zpracovali odborníci na Státním zdravotním ústavu. V loňském školním roce zjistili, čeho mají děti v dětských obědech málo a čeho až moc.

Se začátkem školního roku 2015/16 byla na pokyn hlavního hygienika ČR, ve spolupráci SZÚ, hygieniků a dalších odborníků spuštěna na českých školách Studie obsahu nutrientů v pokrmech ze školního stravování. Od loňského roku se k nám postupně dostávají zpracované a vyhodnocené údaje, které by nám mohly odpovědět na otázku, zda je spotřební koš, podle kterého kuchařky připravují jídlo pro naše ratolesti, skutečně tak zastaralý, jak se už nějaký ten pátek proslýchá.

To, že někomu oběd nechutná, studie neřešila

Studie neřešila chuť jídla, ani obědovou porci, kterou jednotliví žáci skutečně snědli, neřešily se ani receptury, ba ani jakost použitých surovin, hlavním cílem bylo hodnocení nutriční adekvátnosti. Posuzovala se shoda nutričního složení mezi předepsaným, (standardním) a skutečně vydaným obědem pro danou věkovou kategorii. Stručně řečeno, zdali oběd odpovídá očekávanému podílu 35 % z celkové denní výživové dávky dítěte a zda obsahuje dostatek živin.

  • Hodnoceny byly obědy žáků 1.st. ZŠ (7–10 r.)
  • Šlo vždy o čtyři chody – polévka, hlavní chod, dezert, nápoj
  • Hodnotily se školní obědy podávané ve školních jídelnách ve čtrnácti krajích České republiky

Výsledky studie:

Celková energie obědů byla ve srovnání s doporučením poměrně nízká – doporučené průměrné celkové energie pro nízkou pohybovou aktivitu dětí. Téměř polovina jídelen vydávala obědy, které nedosáhly na hranici doporučení pro dívky ve věku sedm roků s minimální pohybovou aktivitou. Možná i snaha o zdravé stravování vede občas k přílišnému snížení obsahu tuku v pokrmech. Tuk je ale nezastupitelný nosič řady biologicky významných látek, včetně vitaminů, a jeho obsah v obědech by proto měl odpovídat alespoň minimu doporučení z hlediska podílu energie a samozřejmě i z hlediska zastoupení skupin mastných kyselin.

Obsah jednotlivých složek v obědech dětí:

  • Chrom – dostatek
  • Měď – dostatek, zejména pro mladší děvčata
  • Hořčík – nedostatek hořčíku
  • Mangan – dostatek
  • Molybden – dostatek
  • Selen – dostatek
  • Zinek – dostatek
  • Přívod sodíku – kuchyňské soli – všechny obědy obsahovaly vyšší než tolerovatelné množství sodíku
  • Jod – dostatek, v některých případech i více, než by bylo potřeba
  • Draslík – nedostatek
  • Vápník – přes 90 % obědů obsahovalo malé množství vápníku
  • Fosfor – obědy obsahovaly dostatečné množství fosforu, ale v nadbytku vůči vápníku
  • Železo – dostatek. Obědy ve většině jídelen obsahovaly dostatek železa (Nedostatek železa v některých obědech může být spojen s malou porcí. Pokud by byla porce oběda větší, byla by vyšší i energie a přívod železa by se dostal do optima.)

Zdroj: Studie SZU (pdf), První výsledky studie (pdf)