Škodí open space zdraví? Každému svědčí něco jiného

V otevřených neboli open space kancelářích se už dnes pracuje v naprosté většině středních a velkých firem. Jsou levnější, zaměstnavatel má lepší přehled o svých zaměstnancích a jednodušší je i komunikace mezi kolegy. S jedním velkým ale, které potvrzuje i připravovaná mezinárodní studie, na níž spolupracuje česká agentura Commservis.

Začíná to špatným soustředěním, končí nemocí

Autor: SXC

Každý pátý člověk pracující v open space užívá léky na zklidnění

Z průzkumu vztahu pracovního prostředí a schopnosti koncentrace vyplývá, že 92 % zaměstnanců se právě v open space kanceláři hůře soustředí, a podávají tak i horší výkon. Přidávají se také psychické problémy. „Každý pátý člověk pracující v open space přiznal, že užívá léky na zklidnění, zatímco v oddělených kancelářích to bylo jen 7 % respondentů,“ uvedl ředitel Commservisu Tomáš Zdechovský.

Že nemusí zůstat jen u zhoršené koncentrace nebo pochroumané psychiky, dosvědčuje lékař Jan Hnízdil, otec termínu Syndrom Open Space. „Stěžují si na bolesti hlavy, závratě, hučení v uších, zažívací problémy, bušení srdce, dechovou tíseň, zvýšený krevní tlak, únavu, úzkosti, deprese…“ popisuje Jan Hnízdil psychosomatické potíže svých pacientů. Tuto skutečnost dokládá i Tomáš Zdechovský: „Psychosomatickými problémy trpí každý druhý člověk, a to hlavně problémy s koncentrací a migrénami.“ Za těmito potížemi stojí jak neustálý hluk v kanceláři a ztráta soukromí, tak i neustálý dohled šéfů, kteří mají někdy i přehnanou potřebu kontroly.

Open space není pro introverty, vyhovuje jim klid domova

Autor: Copyright © 123RF Stock Photos

Open space představuje problém hlavně pro introverty

Nelze ale tvrdit, že open space je jednoznačně špatný. Naopak jsou lidé, kterým docela vyhovuje a jsou i práce, které nevyžadují tolik soustředění. Patří sem třeba callcentra nebo servisní společnosti. Kdo však v takovém prostřední strádá především, jsou introvertně založení lidé, kteří pro svou práci potřebují více klidu než ostatní. „Někteří lidé se dokáží adaptovat. Řada z nich má ale trvale problémy se v takovém ruchu soustředit a raději si nosí práci domů, kde mají klid,“ říká psycholog a kouč Jan Benda.

Práce na dálku pomocí počítače připojeného k internetu je tak pro ně vhodnou možností. Tato pro firmy úsporná forma spolupráce ovšem také nese svá rizika a určitě se nehodí pro každého. Ocení ji zejména ti, kteří si umí zorganizovat svůj čas a oddělit dobře svou práci od osobního života, a pak také ti, kteří buď společnost nepotřebují anebo jinak zvládnou možné pocity osamělosti.

Klid na práci se projeví i na zdraví

Je asi iluzorní představa, že firma rozdá svým zaměstnancům notebooky a zruší všechny kanceláře. Protože cílem osvícených manažerů by mělo být najít pro své zaměstnance optimální prostředí v rámci možného, a to i ze zdravotního hlediska, cestou je flexibilita a možnost volby. „Jsou lidé, kterým vyhovuje práce z domova. Jsou i lidé, kterým vyhovuje rachot open space. Já za klíčové považuji, aby měli lidé svobodnou možnost vybrat si, kde a kdy budou pracovat,“ říká Tomáš Hajzler, zakladatel vzdělávací společnosti Peoplecomm, která propaguje ideu svobody v práci. A pro svobodné rozhodnutí potřebují zaměstnanci jak informace, tak i přímou zkušenost.

Open space i práce na dálku jsou tedy jak dva pracovní extrémy, tak zároveň i ty nejekonomičtější způsoby, jak provozovat firmu. Mohou ale dobře fungovat ve vzájemné koexistenci. I při částečném využití práce na dálku totiž mohou firmy svým zaměstnancům dopřát tolik potřebný klid na práci, který jim v open space kanceláři tak často chybí, což se negativně projeví na jejich výkonu i zdraví.