Šíří Show Jana Krause paniku? Jak je to s hormony ve vodě

Koncentrace antibiotik a hormonů ve vodě rostou – máme se začít bát?

Nadužívání antibiotik a hormonálních přípravků, před kterým trvale, ale často marně varují osvícení lékaři, se začíná postupně projevovat i ve vodách vypouštěných z čistíren odpadních vod (ČOV). Většina veřejnosti se přitom domnívá, že stávající technologie ČOV nedokáží tyto látky z vody odstranit. Reálným důsledkem pak mají být změny v chování ryb a obojživelníků, které prý zajdou tak daleko, že u některých jedinců dochází ke změně pohlaví.

Korunu všemu pak nasadila v talk show Jana Krause v uplynulém týdnu Tereza Tara. Dokumentaristka, podle níž se v ČOV při biologickém čištění odpadních vod hormonální přípravky aktivují, což lze chápat jako proces, který účinky zbytků uvedených látek ve vodě zvyšuje.

To je ovšem v praxi poplašná zpráva, která si, jak už to v těchto případech bývá, může žít dál svým vlastním životem a může být dále šířena a opisována. Na místě je proto konstatovat, jak to doopravdy je.

Odpadní vody nejsou genetický koktejl díky čištění

Zbytky antibiotik a hormonálních látek v odpadních vodách děsí už několik let hygieniky, genetiky i chemiky, a samozřejmě také laickou veřejnost. Jsou to ale právě ČOV vybavené moderními technologiemi, které je dokáží ve vodě zlikvidovat. Účinnost je v průměru devadesát procent, a pokud se ještě k dočištění vod využije práškové aktivní uhlí, pak se účinnost zvyšuje až na devadesát devět procent.

Jinými slovy, nebýt ČOV, představovaly by odpadní vody za nějaký čas zřejmě opravdu rizikový genetický koktejl. Také proto je na místě do nových ČOV cíleně investovat, je však iluzorní si i v budoucnosti představovat stoprocentní odbourávání veškerých pozůstatků z nepřeberné škály léků a přípravků, které do světa (a vody) chrlí farmaceutický průmysl. Technologie budou vždy o pověstný krok za chemií, protože na nová složení farmaceutik mohou reagovat až poté, co je jim toto složení známo. Stoprocentní odbourávání zbytků hormonálních přípravků se v současné době testuje pouze v Malmö, kdyby přitom mělo být uplatněno plošně, zřejmě bychom se nedoplatili při výdajích za stočné.

Každopádně, zatím je i díky ČOV u nás situace pod kontrolou, takže není třeba bát se při koupání v přírodě budoucí změny pohlaví – spíše je třeba bát se věrozvěstů, kteří ve jménu zvýšení vlastní popularity vypouštějí (na rozdíl od ČOV) do prostoru skutečně kontaminované informace.

Riziko existuje

To samozřejmě neznamená, že můžeme možné riziko postupně se koncentrujících chemických látek ve vodě zanedbávat. Problém přitom není ani tak v jednotlivých zbytcích farmaceutických přípravků, jako spíše v kombinaci pozůstatků antibiotik, hormonálních přípravků, ale i drog a zemědělské chemie, která končí po dešti díky vodní erozi ve vodních tocích a nádržích.

Monitoringem některých rizikových látek ve vodě, konkrétně drog, se v ČR již několik let zabývá Fakulta rybářství a ochrany vod (FROV) Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. A podle dosavadních zjištění nejsou zatím koncentrace psychoaktivních látek v našich vodách pro člověka nebezpečné, což lze adekvátně vztáhnout i na koncentrace pozůstatků antibiotik a hormonálních přípravků.

Na druhou stranu již výzkumníci z FROV prokázali účinky drog na chování ryb, které je obdobné chování lidí pod vlivem drog – především jde o ztrátu plachosti. Pokud se týká účinnosti odbourávání rizikových látek v ČOV, pak v tomto směru může zájemcům sloužit zahraniční studie z roku 2010, kterou lze dohledat pod následujícím zněním: Removal of Estrogens in Municipal Wastewater Treatment under Aerobic and Anaerobic Conditions:  Consequences for Plant Optimization, Adriano Joss et al. EAWAG, 2010.

Byla dříve voda čistější?

Na závěr snad jen poznámka. Totiž, že v odpadních vodách a vodách obecně končily pro člověka rizikové látky i v minulosti. Vzhledem k jedinečné schopnosti přírody tyto látky i samovolně odbourávat a také kvůli dřívějším technologiím, které nedokázaly stopové koncentrace vůbec detekovat, však o tom lidé neměli ani potuchy.

Pokud tedy dnes máme lepší technologie a díky jim můžeme dříve nezjistitelné látky zjistit, neznamená to automaticky, že dnes je vždy a všude voda horší než dříve. V řadě lokalit je dnes dokonce o hodně lepší, což se mimo jiné projevuje postupně rostoucím počtem míst s rostoucím spektrem ryb, obojživelníků a na vodě závislých organismů, které se do vod a jejího okolí vracejí. Jiná věc je, že vody začíná být v některých lokalitách méně – ale to je úplně jiná kapitola…

4 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 1. 6. 2016 15:24