Shopaholismus je nemoc moderní blahobytné společnosti

Psycholožka Magdalena Dostálová se ve své praxi setkává s pacienty, kteří jsou závislí na nakupování, tzv. shopaholiky. Jsou schopni utratit vše, klidně za věci, které ani nerozbalí. Kvůli své vášni zanedbávají rodinu, přátele i zaměstnání.

V případě shopaholismu, nezdrženlivého nakupování, či ještě jinak oniománii, je někdy hranice mezi širší normou a patologií velmi křehká. Při jakých varovných signálech bychom měli zbystřit? „Záleží na míře nakupování, respektive na čase jím stráveným, na emocích vážících se na nakupování a na zachované míře schopnosti trávit volný čas také jiným způsobem,“ vysvětluje psycholožka Magdalena Dostálová.

„Shopaholik ztrácí kontrolu nad nakupováním,“ popisuje psycholožka Magdalena Dostálová

Co je to shopaholismus a kdo jsou shopaholici?

Shopaholik je člověk závislý na nakupování. Shopaholismem rozumíme nutkavou potřebu nakupovat. Shopaholismu mají větší tendenci podlehnout lidé se sklonem k patologickým závislostem jakéhokoliv druhu.

Jak se takoví lidé se sklonem k závislostem vyznačují? 

Sklon k závislostem můžeme zdědit i získat, ale spíše obecný sklon, neznamená to nutně, že rodič alkoholik musí mít automaticky dítko, které v dospělosti propadne alkoholismu. Společná je jistá křehkost psychiky, horší zvládání zátěžových situací se sklonem sáhnout po snadném, leč v důsledku poškozujícím řešení – návykové látce či činnosti (v případě shopaholismu).

Jak se shopaholici liší od běžných lidí, kteří třeba pouze rádi nakupují? Kde už je ta hranice „normy“? 

Když posuzujeme, zda jde o jednání v rámci normy či širší normy nebo zda již máme co do činění s patologií, bereme v potaz více faktorů. Záleží na míře nakupování, respektive na čase jím stráveným, na emocích vážících se na nakupování a na zachované míře schopnosti trávit volný čas také jiným způsobem. Převažují-li se jazýčky vah na stranu patologického nakupování jako jednoho z nejvýraznějších jevů v životě jedince, který zasahuje do více oblastí, hovoříme o nemoci.

Za vodítko rozlišující nemoc od normy můžeme považovat, zda je jedinec neschopen nebo téměř neschopen se této činnosti jakkoliv vyvarovat, zvláště pociťuje-li takzvané bažení (craving). Točí-li se jeho život převážně okolo nakupování, přemýšlení o něm a jeho uskutečňování a nakupuje-li věci, které ve skutečnosti nepotřebuje, následují-li na konci skličující pocity viny, pohybujeme se již mimo normu a máme co do činění s chorobnou závislostí na nakupování.

Jak shopaholismus vzniká a vyvíjí se? Co stojí na počátku tohoto onemocnění? 

Pro závislostní chování je typická porucha sebekontroly, která může pramenit z křehčí psychiky se sklonem k rozladám či rovnou k depresím. Jako bychom si náhradním (patologickým) způsobem uspokojovali potřebu mít nasyceny naše základní životní potřeby. Při nakupování tak shopaholik pociťuje vzrušení, libé pocity, ke kterým se chce stále vracet.

10 tipů, jak bojovat se sklonem k shopaholismu

Následujícími tipy by se měl – možná preventivně – řídit každý, kdo o sobě ví, že se občas neumí ovládnout a nakupuje i věci, které nepotřebuje nebo jich pořizuje zbytečně moc. Dvojnásob pak platí pro ty, kdo už se potýkali přímo s projevy chorobné závislosti na nakupování. Pro začátek je důležité si přiznat, že máme problém.

  • Pište si nákupní seznamy.
  • Nenoste s sebou bankovní kartu.
  • Nepořizujte si kreditní karty.
  • Nevěřte reklamám, výhodným balením a soutěžím.
  • Snažte se změnit téma, dělat něco jiného, jakmile pocítíte nutkání k nakupování.
  • Mluvte o svých pocitech.
  • Nechoďte na nákupy sami (ale ani v doprovodu podobně postižené kamarádky).
  • Pozor na internet a e-shopy.
  • Stanovte si, kolik utratíte.
  • Zařiďte si spoření, aby se z něj peníze nedaly tak snadno vybrat.

Podrobněji v článku Jsem závislá… na nakupování! 

Pokud vám problém přerůstá přes hlavu, neváhejte a poraďte se s odborníkem.

Jaké příznaky mohou upozornit na začátky onemocnění? Jak se shopaholismus konkrétně projevuje? Jaké jsou signály, které by nás měly varovat? 

V případě shopaholismu může být alarmem nekontrolované nutkání se k nakupování stále vracet, kdy shopaholik nebere v potaz dlouhodobé negativní důsledky takového chování (nedostatek financí na základní životní potřeby, devastace mezilidských vztahů, neschopnost jiného trávení volného času než nákupy). Mezinárodní klasifikace nemocí považuje za klíčové, když člověk dává přednost rizikovému chování (v tomto případě nakupování) před jiným chováním, které jej třeba oslovovalo dříve (za své berou mezilidské vztahy, koníčky, záliby a často i pracovní život).

Jsou shopaholici při svých nákupech určitým způsobem zaměřeni (např. nakupují pouze elektroniku, oblečení atp.), nebo nakupují zkrátka vše, na co narazí? A co pak s těmi všemi věcmi dělají? 

Všechny varianty jsou možné a někdy je skutečně hranice mezi širší normou a patologií velmi křehká. Uvedu zde některé z výroků, které naznačují, že by se mohlo jednat o závažný problém. „Nenakupuji, protože bych všechny ty nesmysly doopravdy potřebovala, vlastně je kolikrát ani nevybalím z krabice. Přitahuje mne samotný proces nakupování. Touha vlastnit tu konkrétní věc je často neodklonitelná. Vlastní nákup vnímám euforicky a vzrušeně. Následuje pak vlna výčitek svědomí a pochybností. Často si pak před rodinou vymyslím, že věc stála méně, než skutečně stála, bojím se, že budu obviněna z velkého utrácení.“ Jestliže se v některém z těchto výroků poznáváte, zbystřete. V momentě, kdy si přiznám, že trpím shopaholismem, mám nakročeno směrem k úzdravě. Cesta však může být pěkně trnitá a nelehká, proto bývá vhodné, abychom na tenhle boj nebyli sami. Jedním z dalších kroků tedy může být vyhledání profesionální pomoci, psychologa či psychiatra.

Je shopaholismus závislostí nové doby? Přece jen dříve lidé neměli tolik možností.

Jistě hraje roli, v jakém prostředí jedinec žije. Shopaholismus je nemocí moderní blahobytné společnosti. Lidé žijící v zemích zmítaných válečným konfliktem, kteří musí řešit naplnění základních životních potřeb, či dokonce boj o holý život, hůře propadají závislosti na nakupování elektroniky.


Autor: Depositphotos.com

Shopaholismus: trýznivá rozkoš z nakupování

Zdá se, že tento druh závislosti nemá tak ničivé důsledky jako například alkohol, drogy atp. Jak moc je tedy tato závislost vážná? Jaké následky mívá shopaholismus v praktickém životě? 

Pro shopaholismus, nezdrženlivé nakupování (či ještě jinak oniománii) v Mezinárodní klasifikací nemocí (MKN-10) sice samostatnou diagnostickou kategorii nenalezneme, čímž se však závažnost této nemoci nikterak nesnižuje. Na rozdíl od patologické závislosti na psychoaktivních látkách se jedná o nelátkovou neboli behaviorální závislost. S jinými návykovými nemocemi má shopaholismus některé společné rysy, například zhoršené sebeovládání. Práce na posílení volních vlastností je však pouze jediným ze střípků komplexní léčby osoby trpící závislostí na nezdrženlivém nakupování.

Jsou si shopaholici své závislosti vědomi, snaží se ji skrýt a nakupovat potají, nebo si problém zkrátka nepřipouštějí?

Shopaholici, podobně jako pacienti trpící jinými druhy závislosti, mají často propracovaný systém zakrývání a lží. Ospravedlňují své nakupování, vznikají-li jim finanční obtíže, nepřiznají, že jsou způsobeny nadměrným nakupováním. Často mají propracovanou racionalizaci svého chování, která však jen ilustruje jejich ztrátu kontroly nad vlastním jednáním. Podobně jako alkoholik schovává láhve s pitím, může i shopaholik schovávat své úlovky před zbytkem rodiny. Kvůli často až nutkavému nakupování přestává závislý postupně zvládat běžné povinnosti, jako jsou práce, škola či rodina. Ve svém jednání pokračuje bez ohledu na finanční, sociální nebo existenční důsledky. Nemůže-li se věnovat nakupování, pociťuje stres, neklid, podrážděnost a obecně emocionální nepohodlí. Nemocné jednání je často spojeno s výčitkami svědomí, někdy se shopaholik načas uchýlí k jiným závislostem ve snaze se nadměrnému nakupování vyhnout. Jednání závislého se však často pohybuje ve spirále, kdy se destruktivita v čase zvyšuje.

Jak prakticky probíhá léčba této závislosti?

Je dobré zaměřit se na jiné oblasti života, ve kterých mohu nalézt zdroje potěšení, ať už se jedná o koníčky, sport, výlety do přírody, čas strávený s blízkými ideálně nějakou příjemnou činností. Dobrým začátkem je často přiznání si, že mám problém. Pomocníkem mohou být také antidepresiva předepsaná psychiatrem. Samotná medikace však shopaholismus nevyřeší. Může být účinným pomocníkem při zvládání patologické závislosti, dochází-li pacient zároveň na psychoterapii. Spolu s vhodnou psychoterapií dosáhneme zpravidla výrazně lepších výsledků, jakož i zmenšení rizika relapsu.

PhDr. Magdalena Dostálová

Psycholožka a psychoterapeutka Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Praha 12, vzdělání – jednooborová psychologie FF UK, anglistika PdF MU a specializační dlouhodobý sebezkušenostní psychoterapeutický výcvik SUR.

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 2. 3. 2017 14:47