Harašení na VŠ: kafe se slizounem a sprosťárny na přednášce

Autor: Isifa.cz

Pokud profesor osahává studentku pod pohrůžkou vyhazovu od zkoušky, je celkem jasné, že ji sexuálně vydírá. Co když ji ale „jen“ pozve na kávu? Určit hranice obtěžování není lehké.

Budou na vysokých školách povinné semináře Co je to sexuální obtěžování a jak se mu bránit? Těžko. Mnozí vysokoškoláci by to ale možná uvítali.

Alespoň na jedné pražské vysoké škole se 67 procent studentek a studentů ve věku 19 až 29 let setkalo s nějakou formou sexuálního obtěžování (tedy přesněji řečeno s jednáním, které za sexuální obtěžování považují experti). Jen necelá tři procenta dotázaných ale svoji zkušenost sama vnímala jako sexuální obtěžování, protože pozvání na kafe od kantora každý vyhodnotí jinak. A celých 70 procent nevědělo, co má v takovém případě dělat. Vypovídají to výsledky průzkumu Národního kontaktního centra – ženy a věda Sociologického ústavu Akademie věd.

Hořká káva

Pokud by přednášející osahával sličnou studentku pod pohrůžkou vyhazovu od zkoušky, asi by nikdo nepochyboval o tom, že ji sexuálně obtěžoval a vydíral. Co když ji ale pozve jen na kávu? „Vytyčení hranice sexuálního obtěžování je složité a každý si ji vymezuje jinak. Obecně lze říct, že jde o nevítané, nevhodné a urážlivé chování, které jedinec vnímá jako nežádoucí,“ vysvětluje Marta Vohlídalová, jedna z autorek průzkumu.

„Ve chvíli, kdy vás učí pedagog dva tři roky a už se znáte blíž, tak si klidně můžete jít sednout někam na kafe a probírat školně-pedagogické záležitosti, což je vždycky příjemnější než v kanceláři,“ říká studentka Hana.


Autor: SXC

Pozvání na kávu však může být za jiných okolností pro jinou studentku nepříjemné. V jejích očích je učitel nesympatický nebo dokonce „odporný slizoun“, u něhož ale bude muset dělat docela těžkou zkoušku. Proto váhá, zda má pozvání odmítnout, nebo přijmout. Dana má konkrétní vzpomínku: „Byla jsem u jednoho profesora na zkoušce a on tam měl ještě dva kolegy. Jeden z těch pánů od něho vyžebral můj e-mail a psal mi, že mě zve na kávu a podobně. Já jsem ho opakovaně odmítala. Bylo to takové mírnější odmítání, neřekla jsem striktně ne. Trošku jsem se bála, abych ho zbytečně nerozezlila. Příští semestr jsem ho mohla na něco dostat a mohl by mi dělat problémy…“

Se sexuálním obtěžováním, třebaže v daleko menší míře, se setkali i studenti. Jeden z nich to „řešil“ sexuálním stykem s pedagožkou. Právě mocenská nerovnováha ochromuje studenty a brání jim jednat. Zvláště jde-li o pedagogickou „kapacitu“.

Komu se svěřit?

Stejně nejednoznačné je i takzvané objektivní posuzování sexuálního obtěžování. Jeho právní definice je poměrně čerstvá, stala se součástí antidiskriminačního zákona z roku 2009 a charakterizuje je jako „chování, které má sexuální povahu a jehož záměrem nebo důsledkem je snížení důstojnosti osoby a vytvoření zastrašujícího, nepřátelského, ponižujícího, pokořujícího nebo urážlivého prostředí, nebo které může být oprávněně vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí ovlivňující výkon práv.“

Zkuste to ale dokázat… A hlavně na koho se obrátit? Říct to děkanovi, svěřit se na studijním oddělení? A právě tyhle rozpaky nasměrovaly před časem dvě studentky do sociologického ústavu a daly podnět k výzkumu.

Dopady sexuálního obtěžování

Osobní zkušenost s obtěžujícím chováním může vést například k následujícím stavům či situacím:

  • úzkost
  • snížené sebevědomí
  • strach z kontaktu s vyučujícími
  • vyhýbání se vyučujícím
  • konflikty se spolužáky/ačkami
  • opuštění semináře, studijního oboru
  • předčasné ukončení studia
  • přenos nepříjemné zkušenosti do dalšího profesního i osobního života

Ženský zadek

I když výjimkou není ani vydírání, nežádoucí fyzický kontakt a v jednom případě i stalking, studentky se nejčastěji setkávají s takzvanými měkkými formami obtěžování, mezi něž patří okukování, lechtivé vtipy, sexistické poznámky, flirtování či nevhodné komentáře o „prosté duši dívčí, která na technických oborech nemá v podstatě co pohledávat“.


Autor: Isifa.cz

A právě k nim je naše společnost tolerantní a vnímá je jako běžnou součást vysokoškolského studia, příhody, na které budou jednou studentky rády a s úsměvem vzpomínat. „Odmítáme je brát jako problém, pokud studentku netraumatizují, nebere prášky a nenavštěvuje psychoterapeuta,“ podotýká Marta Vohlídalová. „Je normální, abych musela vůbec zvažovat, zda jít s vyučujícím na kávu? Nebo se při powerpointové prezentaci dívat na nahý ženský zadek, který tvoří pozadí jednoho slajdu přednášejícího?“ dodává.

Mnoho povyku pro nic?

Vedle sociologického ústavu se problematikou sexuálního obtěžování vysokoškoláků v letech 2008 a 2009 zabýval i tým pedagogů pod vedením Petra Pavlíka z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Oslovil studenty z více vysokých škol. A k jakým došel závěrům? Výsledky jsou téměř totožné. Výzkum ukázal, že tři procenta studujících se setkala s chováním, které sama označují termínem sexuální obtěžování. Osmdesát jedna procent studentů zná někoho, kdo sexuální obtěžování zažil.

Experti si dovolili i trochu spekulací. Za předpokladu, že podobná míra zkušeností existuje v celé studentské populaci, jednalo by se o enormní množství obtěžovaných. V akademickém roce 2008/2009 studovalo na vysokých školách 370 000 osob, což by znamenalo, že sexuálně obtěžováno mohlo být až 11 000 studentek a studentů. Z tohoto hlediska je jasné, že jakékoliv zlehčování problematiky sexuálního obtěžování není tak docela na místě.

Setkali jste se někdy vy nebo vaši blízcí se sexuálním obtěžováním? Jaké chování byste takto označili?

26 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 11. 3. 2014 14:10