Šest „O“: Jednoduchá pravidla, díky nimž se vyhnete průjmům na dovolené

Autor: Pixabay.com / ErinLiu, podle licence: Public domain

Nemytá zelenina, lákavé pouliční občerstvení, pár „loků“ vody z hotelového bazénu, neumyté ruce… I tak může začínat letní průjem při pobytu v zahraničí. Jak si cestování užít a neprotrpět, poradí lékař.

Když cestujeme o prázdninách do zahraničí, většinou nás více než cokoliv jiného děsí riziko střevních potíží. Přicházejí obvykle již během pobytu v cizině, ti „šťastnější“ si dovolenou užijí bez problémů, potíže ale nastávají během prvních sedmi až deseti dnů po návratu. Průjem postihne třicet až osmdesát procent osob cestujících do rozvojových zemí oblastí teplého klimatu s nedostatečnou úrovní hygieny. Nejrizikovější oblasti jsou přitom Střední Východ, Jižní a jihovýchodní Asie, Afrika, Jižní a Střední Amerika. Zde je pravděpodobnost onemocnění vyčíslena dokonce na sedmdesát procent.

V teple se snáze množí bakterie ve vodě i v potravinách

Svoji roli zde sehrávají teplé podnebí i stres z cestování. V teple se snáze množí bakterie, a to nejen v potravinách, ale i ve vodě. Na dovolené si zároveň dopřáváme úlev z obvyklého režimu. Nedodržujeme zaběhlé stravovací návyky a podobně.

„Průjmové onemocnění postihuje drtivou většinu cestovatelů, většinou jej způsobují infekční původci, jakými jsou bakterie, viry nebo paraziti. Může se objevit při každé razantnější změně prostředí, kontaktem s novými bakteriemi a s tím související změnou naší mikroflóry,“ říká Peter Mikolášek, lékař kliniky dětských infekčních nemocí Fakultní nemocnice Brno, a dodává, že spouštěčem může být rovněž intoxikace, potravinová alergie či intolerance a zároveň i zvýšená psychická zátěž.

 

Šest „O“: obchod, originál, otevřít, oloupat, omýt, ovařit

I stres sehrává svoji roli, dovolená se paradoxně řadí k významným stresovým faktorům. Lékař proto radí, abychom si uvědomili, že si dovolenou jedeme především užít, ne protrpět. Faktorů vyvolávajících stres je přitom na dovolené hned několik. Krom příprav a balení zavazadel je komplikací i únava, která souvisí zejména s cestováním do vzdálenějších končin nebo s cestováním přes noc. Strach z neznámého, ať už se jedná o případné nemoci, které se v cílové destinaci objevují, nebo i o jídlo, na které nejsme zvyklí, rovněž nepodceňujme.

MUDr. Mikolášek proto radí: „Co se nákupu a konzumace jídla a pití týče, stačí se řídit pravidly „šesti O“: obchod, originál, otevřít, oloupat, omýt, ovařit. Jednou z možností, jak připravit trávicí trakt na cestu, je preventivní podávání probiotik, která osídlí střevo a posílí imunitu.“ Probiotika pomohou i během cesty, když se případný průjem rozvine. Zmírní a zkrátí jeho průběh a pomohou obnovení střevní mikroflóry. Pozitivní efekt byl potvrzen zejména u bakterií Lactobacillus rhamnosus a Saccharomyces boulardii.

Pravidla prevence pro každého cestovatele dle odborníka

1. Výběr destinace přizpůsobit věku a zdravotnímu stavu cestovatele.

Zde je třeba zohlednit zejména to, zda cestujete s malými dětmi. Dospělý člověk si spíše dá pozor na to, že je třeba každý kousek ovoce před konzumací omýt. U dítěte stačí několik okamžiků nepozornosti rodiče a problém může být na světě.

2. Potraviny s vysokým rizikem nákazy úplně vyloučit z diety.

Klasickými strašáky jsou nemytá syrová zelenina a ovoce, připravované zeleninové saláty, plody moře, nesvařené mléko, tatarský biftek, majonézy, pouliční fast foody, apod. Bezpečnější jsou rozhodně jídla, která jsou servírovaná teplá – při vnitřní teplotě vyšší než 60 stupňů.

3. Ovoce omývat pouze v balené vodě.

Zkrátka nikdy bychom neměli konzumovat nic, co bylo omyto kohoutkovou vodou. Tu bychom neměli využívat ani při čištění zubů.

4. Pít nápoje pouze v originálních obalech.

Rozhodně nelze doporučit ani pití nápojů s ledem, který se rovněž připravuje z kohoutkové vody.

5. Dodržovat zásady osobní, komunální a kolektivní hygieny.
6. Vyhýbat se neznámým povrchovým vodám (mytí, koupání, omývání končetin).

Zde je velké riziko zejména u dětí – neplavců, které si při vodních hrách a učení se plavat kolikrát vody „loknou“. Bezpečné nejsou ani hotelové bazény – voda v nich rozhodně není nezávadná.

7. Koupat se v moři v dostatečné vzdálenosti od vyústění kanalizace.
8. Nechodit bos po pláži a nelehat si na holý písek.
9. Vyvarovat se kontaktu s volně se pohybujícími zvířaty.
10. Nezapomenout na očkování proti choleře před odjezdem do rizikových oblastí.

Lékárnička cestovatele

Ale protože dovolená není o stresu, nelze na ni pohlížet pouze jako na balík nejrůznějších rizik a hrozeb. Přeci jen jsme na ni nejeli kvůli tomu, abychom celých deset dní strávili s rouškou na obličeji a strachovali se nad každým jídlem. Se vším se dá bojovat, a to i s letním průjmem. Zeptala jsem se proto Petera Mikoláška, jak by měla vypadat ideálně vybavená lékárnička cestovatele, který se obává při svých cestách střevních potíží. Přípravků vhodných proti průjmu je celá řada. Lékař doporučuje následující: „Zejména léky na nevolnost, například Kinedryl, živočišné uhlí, Smectu, dále probiotika, ideálně Biopron forte, prášek pro přípravu rehydratačního roztoku určeného k dietnímu postupu při průjmových onemocněních a zvracení.“

Odborná spolupráce:

MUDr. Peter Mikolášek

Klinika dětských infekčních nemocí, Fakultní nemocnice Brno

Věnuje se terapii dětí od narození do devatenácti let s infekčním onemocněním na klinice dětských infekčních nemocí. Pracuje na jednotce intenzivní péče a provozuje poradnu pro lymeskou borreliózu.

Použité zdroje: Zácpa a průjem na cestách, MUDr. Michaela Fraňková, Očkování a cestovní medicína, poliklinika RAVAK, Příbram, www.medicinapropraxi.cz