Růst cen potravin v roce 2013 je neodvratný

Autor: Isifa.cz

Bez ohledu na cokoli ceny potravin v ČR v novém roce porostou. Ne hned, ne pravidelně a ne moc, ale prakticky jistě. Mimo jiné i proto, že potraviny u nás patří k nejlevnějším v celé EU.

Katastrofické scénáře, podle kterých zdraží v novém roce díky zpřísněné legislativě EU vepřové maso a výrobky z něj o 20, nebo dokonce o 100 procent, jak si může našinec občas přečíst, s pravděpodobností hraničící s jistotou v roce 2013 nenastanou.


Autor: Isifa.cz

Ceny potravin v roce 2013 neporostou hned a pravidelně, ale porostou

Ani nárůst DPH o jeden procentní bod nebude zásadním impulsem k růstu cen potravin, jak předpokládají různé komentáře. Předpoklad zvýšení DPH v novém roce byl totiž již ve většině případů zabudován do cen potravin na konci minulého roku, v době jejich nejvyššího odbytu. 

Ceny potravin neporostou hned a pravidelně

Potraviny podle všeho také nepodraží hned od počátku roku. Stejně tak lze předpokládat, že růst cen nebude probíhat po celý rok, ale jen po jeho část, přičemž v současné době se jeví jako nepravděpodobnější období mírného nárůstu cen druhé čtvrtletí letošního roku. 

Jak bude vypadat situace v jeho druhé polovině, bude do značné míry dáno předpoklady globální úrody základních zemědělských komodit pro sklizeň 2013, mírou využití zemědělských plodin pro technické účely, tedy výrobu energií, a vývojem domácí spotřebitelské poptávky.

Mírný nárůst cen potravin je prakticky jistý

S mírným nárůstem cen potravin v ČR lze ale v roce 2013 počítat prakticky stoprocentně, mimo jiné proto, že pro takový vývoj se u nás po řadu let vytváří stále vyšší potenciál. Ač si to totiž řada lidí nepřizná, potraviny u nás patří k nejlevnějším v celé EU, ze sousedů je cenově pod námi pouze Polsko. To je ale na širší rozbor. 

Přečtěte si: Potraviny za stejné ceny jako u sousedů? Není to možné

Důležité jsou spíše důsledky takového stavu, které spotřebitel zatím nijak dramaticky nevnímá, pro zemědělce, výrobce potravin i jejich prodejce jsou ale fatální. Prakticky žádná z uvedených skupin nedokáže vytvářet dostatečné zdroje na investice, nové technologie, neřku-li na výzkum a vývoj. Rentabilita značné části zemědělských komodit je v ČR nulová až záporná, zisk v potravinářství se pohybuje kolem jednoho procenta, i méně, zisk maloobchodu (to nemá vůbec nic společného s marží, tedy rozdílem cen nakupovaného a prodávaného zboží) je pod jedním procentem. 

Ve všech článcích výroby potravin sice existují lokální rezervy v efektivitě, v řadě případů ale již není z čeho brát. Což v praxi znamená zvýšit ceny surovin, zpracovaných výrobků i ceny spotřebitelské. Je přitom úplně jedno, jestli na světě opět přibudou miliony lidí (jako že přibudou), zda bude globální neúroda (asi nebude), či jak se zvýší náklady na produkci a prodej čehokoli (samozřejmě se zvýší).

K tématu: Zdražování potravin: Bude se šetřit na surovinách?

Většina nakupuje potraviny podle ceny

Naše společnost má z předlistopadových dob, i z dob polistopadových v myslích zakořeněno povědomí, že potraviny mají být levné. Většina spotřebitelů navzdory průzkumům veřejného mínění také nakupuje podle cen. 

S tím asi nelze v krátké době nic udělat, byť podíl lidí nakupujících podle kvality pomaličku roste. Přesto ale nejde, podle střízlivých odhadů, o více než 10 procent populace. Na tom nelze stavět prosperitu ani našeho zemědělství, ani průmyslové výroby potravin, ani dlouhodobé působení nejkoncentrovanější sítě různých maloobchodních řetězců na našem trhu. Jinými slovy – pokud nezačnou ceny potravin postupně dohánět mnohaletý růst nákladů na jejich výrobu a prodej, můžeme očekávat krachy potravinářských podniků a odchod některých maloobchodních sítí z trhu. 

Tím se ovšem sníží celková konkurence, což by stejně vyústilo do růstu cen. Teoreticky jsou cestou dovozy levnějších potravin ze zahraničí, ale ani to není řešení. Výsledkem by totiž nutně byl pokles tvorby HDP v ČR, růst nezaměstnanosti a vyšší tlak na sociální výdaje státu.

Čtěte také: Češi volají po kvalitních potravinách, ale nekupují je

Jistou „výhodou“ pro výrobce a prodejce potravin v ČR budou v novém roce pokračující nadnárodní impulsy k růstu cen potravin, jako jsou již zmíněné bioenergie a růst světové populace. V uvozovkách je ono slovo proto, že z pohledu spotřebitele o žádnou výhodu samozřejmě nejde. Stejně jako v uplynulém roce, podraží navíc letos další nákladové položky, jako je cena vody, energií nebo s výjimkou Prahy nájmy. Na rozdíl od předchozích let již ale prakticky nezbývá prostor k rozpuštění uvedených vícenákladů do jednotlivých článků potravinářské produkce. Růst cen potravin je tedy neodvratný z objektivního hlediska, tuzemského i světového.

Spotřebitel rozhodne, o kolik se zdraží vepřové

Zpět ale k mediálně viditelnému vepřovému. Je skutečností, že stejně jako v případě nosnic loni zdraží nová legislativa EU letos náklady na produkci prasat. Řada zahraničních analýz také předpokládá pokles stavů prasat či omezení exportů vepřového z provozů, které včas podmínky EU nesplní. To může znamenat psychologický efekt dočasného a lokálního nedostatku vepřového masa a skutečně vést k jeho dočasnému razantnějšímu zdražení. 

Tohle má ale ve svých rukou spotřebitel. Pokud nebude panikařit a nakupovat do zásoby vepřové, jak to učinil v případě vajec loni před Velikonocemi (viz Nedostatek vajec nehrozí a jejich ceny postupně poklesnou), ceny vepřového se sice zvýší, avšak určitě ne o 20 a více procent. Pokud by se tak totiž stalo, spotřebitelé (budou-li moudří) omezí nákup vepřového a vrhnou se na i tak levnější drůbeží. Což by producentům vepřového zřejmě moc nevyhovovalo.

Kromě vepřového nelze podle současných tržních informací nějaké více než desetiprocentní zdražení potravin očekávat, snad s výjimkou velmi pohyblivých cen ovoce a zeleniny, a výrazného nárůstu cen raných brambor oproti zbytku konzumních brambor na konci dubna a v květnu. To je ale každoročně se opakující evergreen (k tématu: Vyznejte se v bramborách).

Důležité je také vědět, s jakým obdobím budeme ceny v průběhu roku srovnávat. Půjde-li o meziroční srovnání, dočkáme se nepochybně (vzhledem k růstu cen v uplynulém roce) v některých případech i poklesu při porovnání cen. V meziměsíčním srovnání ale ceny v některých obdobích roku porostou, zejména pak v období únor, březen, duben a možná květen. Téměř jistě pak neporostou ceny většiny potravin v lednu, budeme-li je porovnávat s prosincem loňského roku.

Čtěte dále: Nejlevnější nákup: stojí nám to za to? Porovnejte v GALERII

8 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 11. 2. 2013 18:20