Rozhovor s imunologem: Očkování je bezpečnější než prodělat chřipku

Autor: SXC

První podzimní měsíc začíná. A zřejmě brzy k nám dorazí i vlna tzv. prasečí chřipky. Vakcína proti ní má sice přijít už teď, ale bude pouze pro ty, kteří mají zajistit chod státu. Jak se tedy bránit proti chřipce, když vakcína nebude volně v prodeji? Na to odpovídá imunolog Jiří Beran z Centra očkovací medicíny v Hradci Králové.

Pane doktore, jak to je: děti do tří čtyř let se proti chřipce normálně neočkují, protože se jim ještě nevyvinul imunitní systém. A teď se najednou doporučuje, že coby částečná ochrana proti prasečí chřipce může zafungovat i očkování proti běžné sezónní chřipce, a to i u dětí…

Pravda je taková, že není problém nechat dítě očkovat. Důležité je vědět, zda dítě v tomto věku už chřipku prodělalo či ne. Pokud ano, stačí jedna dávka vakcíny, pokud ne, což se u dětí do tří let předpokládá spíš, že se s chřipkou ještě nesetkaly, tak je třeba jim aplikovat dvě dávky vakcíny. Možné je to od půl roku věku dítěte, to je nejnižší termín, kdy se může chřipková vakcína aplikovat.

Jiří Beran

A je to bezpečné? Nehrozí alergické reakce nebo jiné problémy?

Nehrozí, kupodivu je chřipková vakcína tělem velmi dobře tolerovaná. U malých dětí se navíc vakcína obvykle rozdělí na polovinu, aplikuje se čtvrt mililitru vakcíny a za měsíc se aplikuje druhá dávka. A co se týče negativních vedlejších účinků, tak vám můžu říct, že jsem za celý svůj život naočkoval asi šedesát tisíc dávek vakcín. A setkal jsem se s alergickou reakcí jen dvakrát.

Já jsem ale slyšela o případech, kdy lidé měli problémy po očkování proti chřipce a onemocněli.

Není snad jiné očkování, o kterém by se tradovalo tolik mýtů, jako o očkování proti chřipce… Jednou jsem na to dělal test sledovací. A to u šesti tisíc lidí celkem. A ukázalo se, že lidé, kteří měli po očkování horečku, bylo daleko víc mezi těmi, jimž jsme píchli fyziologický roztok, tedy neúčinné placebo, než mezi těmi, kteří dostali skutečnou vakcínu. Taky jsem slyšel, že lidé onemocněli dokonce ještě týž den, co byli očkováni. Ale to není možné. Ta vakcína je mrtvá, a ona nemůže způsobit chřipku, to v žádném případě. Ano – dřív ty vakcíny nebyly třeba tak čištěné, jako dnes, takže před deseti patnácti lety bylo možné, že odpověď organismu mohla být problematičtější, například mohly člověka víc bolet svaly či mohl dostat horečky. Dnes může jít o zarudnutí okolo místa vpichu, ale jen vzácně.

Seriál Očkování: Kdy je povinné, kdy rozumné a kdy je to nesmysl?

Přesto: jak vypadá taková alergická reakce?

Rozvíjí se pomalu, začátek se datuje zhruba za půl hodiny po očkování. Většinou může jít o to, že člověk cítí brnění na jazyku, v konečcích prstů a hůře se mu dýchá. Nic z toho není nezvládnutelný problém. Není to rozhodně nic dramatického ani rychlého. Je potřeba si uvědomit, že chřipkové vakcíny se aplikují nejčastěji na světě a je s nimi tedy dlouhodobá zkušenost.

Týká se to samé i těhotných žen? Tedy že se mohou taky nechat bez obav naočkovat?

Tam je to trošku problém. Řada výrobců vakcínu na těhotných ženách netestovala. Ale obecně platí, že jakmile očkujete těhotnou ženu od prvního trimestru výše, tak jí nemůžete nijak uškodit. Spojené státy nyní dokonce doporučují těhotným v posledním trimestru, aby se určitě nechaly očkovat. Protože důsledky, které pro ně a pro dítě může mít prodělání chřipky, jsou vážné. Má to negativní vliv na dozrávání plodu, porodní hmotnost a další věci. A když jde o chřipku, kterou doposud organismus ženy nezná, jako je tomu v případě prasečí chřipky, tak tam to může mít ještě vážnější dopady, pokud žena nemoc dostane. Může dojít i k úmrtí jejímu či plodu nebo předčasnému porodu. Všeobecně jsou totiž těhotné ženy mnohem vnímavější vůči jakékoliv infekci. Třeba žloutenka typu E má u těhotných žen vysoké riziko úmrtí. Ve chvíli, kdy organismus ženy musí mít veškeré síly soustředěné na plod a musí jej chránit, tak je imunitní systém zranitelnější a mnohem hůř se vyrovnává s jakoukoliv infekcí.

A co pro děti do půl roku? Tam ochrana očkováním neexistuje vůbec?

Ano, tady to nikdo nezkouší. Ale ví se, že většina dětí je v této době kojena, takže potřebné protilátky jim dodává matka při kojení. Není navíc problém u kojících žen nechat se naočkovat proti chřipce, i takto se předají dítěti protilátky.

Dobře tedy, ale pomůže mi očkování proti běžné chřipce i v případě té prasečí?

Zjistilo se, že jeden z kmenů sezónní chřipky je podobný prasečímu chřipkovému viru. Dá se tedy předpokládat, že protilátky z vakcíny běžné chřipky by mohly účinkovat i při prasečí chřipce. Předpokládá se, že tak asi z deseti, patnácti procent. Což může usnadnit průběh nemoci, jak už ukázaly i laboratorní pokusy. Čili jakýsi stupeň ochrany tam skutečně je.

Je někdo, kdo by se naopak očkovat nechat neměl?

Určitě. Jsou to lidé, kteří užívají léky, které významně ovlivňují imunitní systém. Což jsou například kortikoidy. Užívají-li se po dobu déle než čtrnáct dnů ve vyšších dávkách, tak už se dá říct, že ti lidé mají ovlivněný imunitní systém. Jde o lidi po transplantacích orgánů například. A v případě léků jde nejčastěji o Prednizol. Neznamená to ovšem, že by tito lidé po dávce vakcíny zatřepali ručičkama, nožičkama a zemřeli. Jenom si jejich tělo v případě očkování proti chřipce nevytvoří žádnou imunitní odpověď, takže stručně řečeno, pro ně je očkování úplně zbytečné. Vakcína jim nic neudělá, ale je zbytečná. U takových lidí je ale naopak velmi důležité, aby se nechala naočkovat celá jejich rodina, aby se nákaza chřipkou k nemocnému nedostala. Nemocní se však nemusí bát, že budou bez ochrany proti chřipce. Lékaři jim v tomto případě předepisují antivirotické léky, které si nemocní nechají doma a přijde-li nemoc, pomůže lék.

Co se stane, když se teď nechám naočkovat vakcínou proti běžné chřipce a pak budu spadat do kategorie těch, které chce stát chránit a dá jim vakcínu proti prasečí chřipce: nehrozí, že by mi obě dávky vakcíny ublížily?

Je to úplně bez problémů. Jde o neživé vakcíny. Je však dobré mít mezi tím interval dva týdny kvůli tomu, aby se stihla dobře vytvořit imunitní reakce těla. A pak si také nechat vakcínu aplikovat do jiného místa. Když sezónní chřipku dostanete například do pravého ramene, druhá vakcína by měla jít do levého ramene.

Za jak dlouho vakcína účinkuje a chrání mě?

Během prvního týdne se vytváří imunitní reakce těla, čili jakási ochrana už je i v prvním týdnu po očkování, ale teprve během druhého týdne se vytvoří definitivní protilátky ve slezině. Takže po dvou týdnech je člověk plně chráněn. Vrchol ochrany je třetí týden. A během půl roku protilátky spadnou na polovinu. Nicméně v těle se dají najít až tři roky po očkování. Což z praktického hlediska znamená, že kdyby byl člověk očkovaný jednou za tři roky, tak jej to chrání, i když se virus chřipky mění. Takže v případě prasečí chřipky ti, co se nechají naočkovat nyní, budou chráněni i na jaře, až se bude vracet další vlna chřipky, byť bude virus zčásti pozměněný.

A není lepší nechat tělo chřipkou projít, zvlášť když má u nás tak mírný průběh, a získat si tak protilátky jaksi přirozenou cestou?

Je to sázka do loterie. Lidí, kteří nemají komplikace po prodělané chřipce, je samozřejmě podstatně víc, než těch druhých. Ale bál bych se toho, co je známo už dlouho a to je fakt, že virové infekce typu chřipky jsou často spouštěčem autoimunitních nemocí těla. Což je například cukrovka. Nebo revma. Každé to prodělání nemoci s sebou tedy nese toto riziko. Očkování je přeci jen bezpečnější.

A bude bezpečná i vakcína proti prasečí chřipce? Tam testy bezpečnosti na lidech teprve běží a skončit by měly během září…

Myslím, že bude bezpečná.

A když už nemoc skutečně dostanu?

Tak nesmíte podcenit rekonvalescenci. I když je člověk mladý a zdravý, nesmí třeba začít týden dva po chřipce sportovat. Organismus se infekcí sice zoceluje, ale přece jen mu musíme dát šanci se s virem porvat.

Autorka je redaktorkou Mf Dnes.