Rozbila se úsporka, utíkejte

Autor: Isifa.cz

Titulek by mohl končit „pro sáček“, nebo „vyvětrat“, ale to je tak všechno. Není důvod k panice, i když k opatrnosti ano. Úsporná zářivka přeci jen obsahuje rtuť.

Normální rozbitá žárovka patří do odpadkového koše, rozbitá úsporná žárovka do speciálních sběrných nádob, protože obsahuje těžké kovy. Znamená to, že když se nám doma taková žárovka rozbije, je to podobně nebezpečné, jako když se rozbije rtuťový teploměr? Ten, který nedávno EU zakázala, zatímco žárovky s rtutí podpořila?


Autor: Isifa.cz

„Prasknutí úsporné zářivky je jako miniaturní jaderná katastrofa uvnitř vlastního domova,“ běželo internetem

Před pár dny jsem se připletla k debatě několika mých známých o úsporných žárovkách a nestačila jsem se divit. Několik z nich se přiznalo, že když se jim doma „úsporka“ rozbije, dělají kvůli tomu úplné manévry a někteří z nich je dokonce po tom, co si o nich načetli více, přestali používat.

Uklízení jako branné cvičení

„Nedávno se nám jedna rozbila v dětském pokoji – urychleně jsme začali větrat, protože rozhoduje prvních deset minut, pak jsme si s mužem nasadili rukavice, střepy pečlivě posbírali, vše vytřeli, sami se důkladně vysprchovali a samozřejmě jsme vyhodili oblečení, v němž jsme tu spoušť uklízeli,“ popsala jedna z mých přítelkyň. Obsažené rtuti se bojí, a proto se rozhodla od používání úsporných zářivek, pokud to jde, ustoupit a kupuje raději dražší LED žárovky. Přiznala zároveň, že než by zbytky úsporné žárovky, které skončily v malé bedničce, dala do auta a zamořila si i to, hodila všechno do nejbližší popelnice.

Zatímco pár dalších debatujících jí dávalo za pravdu a někteří dávali do běžné popelnice i „úsporky“, které prostě jen přestaly svítit, aby se jim doma jejich skladováním neuvolňovala rtuť, mně to přišlo poněkud přehnané.

Pětsetkrát méně než v teploměru

Dosud jsem si navíc myslela, že úsporné žárovky jsou nebezpečné zejména tehdy, pokud se ocitnou v běžném odpadu, odkud se z nich mohou obsažené látky nekontrolovaně uvolňovat do okolí. Zeptala jsem se proto u společnosti  Ekolamp, která provozuje příslušné sběrné boxy, jak to tedy se zamořováním domácností od rozbitých úsporných žárovek je.

„Nerozbitá zářivka nepředstavuje žádné riziko, nic z ní neuniká, je to stejný výrobek, jako když jste si ho koupili. Pokud je prasklá, což se může stát, musí se odvézt na sběrný dvůr,“ vysvětlil mi Radoslav Chmela z Ekolampu. Jinými slovy, nesvítící nerozbitou žárovku můžete mít doma, jak dlouho chcete, rozbitou raději zavezte rovnou do sběrného dvora. Úsporné zářivky se mohou odevzdávat i ve sběrných boxech na úřadech nebo v obchodech, ale tam by raději měly přijít jen ty nerozbité (seznam sběrných míst v ČR: www.ekolamp.cz/seznam-sbernych-mist). Cesta autem podle Radoslava Chmely ovšem nepředstavuje žádné riziko. „Provádíme opakované měření bezpečnosti provozu sběrných nádob. Ani při převrácení této nádoby a rozbití velkého množství zářivek nedošlo k překročení hygienických norem na koncentraci rtuti v ovzduší,“ dodává.

V jedné žárovce je rtuti dva až pět miligramů, což je zhruba pětsetkrát méně než v jediném teploměru. Nebezpečná je proto jejich vysoká koncentrace například na skládkách. Pokud se však na skládkách sejde žárovek více, hrozí například zamoření spodních vod a podobně.

Čtěte také: Úspornými žárovkami k nespavosti a rakovině

Varování trochu přehání aneb domácí jaderná katastrofa? 

Podobné vysvětlení člověka docela uklidní. Tím spíš mě zajímalo, odkud se vzaly informace o tom, že rozbitá žárovka může zamořit celý byt a že i výrobce doporučuje, aby lidé případné zbytky likvidovali v oblečení jako při nějakém chemickém útoku. A našla jsem zprávu, která před těmito žárovkami poprvé varovala někdy v roce 2012, jak se dá dohledat na webu www.hoax.cz, což je server zaměřující se na upozorňování na poplašné zprávy. 

Anonymní autor téhle zprávy, která zřejmě prošla mnoha mailovými schránkami, se odvolává na jakýsi nejmenovaný vědecký časopis, podle nějž se prasknutí úsporné zářivky  dá přirovnat k miniaturní jaderné katastrofě uvnitř vlastního domova. A následují rady, které někteří mí známí z výše uvedené debaty citovali téměř doslova. „Po rozbití zářivky se po celém domě rozptýlí rtuť – vysoce jedovatý těžký kov poškozuje nervový systém, způsobí otravu těžkými kovy… takže EU děkujeme,“ končí zpráva narážkou na to, že kvůli úspoře elektrické energie mají podle nařízení EU postupně úsporné žárovky všude nahradit ty klasické.

„Prasknutí nebo rozbití jedné kompaktní zářivky nepředstavuje takovou katastrofu, jaká je v článku popisována. Množství rtuti uvolněné do ovzduší je natolik malé, že poškození zdraví způsobit nemůže. Zejména déle používané zářivky mají velkou část rtuti imobilizovanou na vrstvě luminoforu. Možnost významnější kontaminace by mohla nastat za zvláštních okolností, kdy by došlo k současnému rozbití většího počtu kompaktních zářivek – například při požáru objektu,“ komentoval na webu hoax.cz zprávu Petr Lebenhart z oddělení hygieny práce hygienické stanice hlavního města Prahy.

Na druhou stranu, i on potvrdil, že z prasklé zářivky nebo úsporné žárovky se může rtuť postupně odpařovat a že je zbytečné takto zvyšovat zátěž organismu. „Lidé, zejména ve městech jsou vystaveni určité pozaďové koncentraci rtuti v ovzduší, která se pohybuje řádově v desítkách nanogramů v metru krychlovém,“ upřesnil Petr Lebenhart. Podle něj je proto na místě, pokud se takováto žárovka rozbije, zbytky co nejdříve odstranit, opatrně sesbírat do silnějšího plastového sáčku (lépe dvojitého), ten dobře uzavřít a odevzdat do sběrného dvora nebo elektroprodejny. Podlaha by se skutečně měla setřít na vlhko a nic namítat se nedá ani proti vyvětrání místnosti či použití rukavic, smysl podle něj může mít umytí podrážek bot, naopak se nedoporučuje použití vysavače. Neznamená to však, že výsledkem je zamořený byt.

Čtěte dále: Bojíte se mikrovlnky?

21 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 4. 1. 2014 21:16