Roste vám břicho? Je to jeden z příznaků nádoru

Autor: Isifa.cz

Rakovina vaječníků se dlouho projevuje nenápadně. Určitou ochranou je těhotenství a kojení, strava bohatá na zeleninu a také antikoncepce. Naopak riziko přinášejí léky proti neplodnosti.

Pro každou ženu platí celoživotní riziko (1–2 %), že by mohla onemocnět nádorem vaječníků. Nádory se v některých rodinách mohou vyskytnout u více než jednoho člena rodiny. Mohou vzniknout díky náhodné změně, společným podmínkám životního prostředí nebo díky podobnému životnímu stylu v rodině.

Rakovina vaječníků neboli karcinom ovaria má nenápadné příznaky a proto je nemoc často diagnostikována až v pokročilém stadiu. Léčba pak musí být radikální.


Autor: Isifa.cz

Rakovina vaječníků se mimo jiné projeví i zvětšováním objemu břicha

Jen u asi 5 až 10 % případů se může jednat o dědičnou formu, kdy se nádory prsu a vaječníků vyskytují ve dvou i více generacích po sobě u blízkých příbuzných v nižším věku. To jsou případy vzácné a mohou být způsobené změnou v genu.

Nosiči mutací mají zvýšené riziko u různých nádorů

Změna v genu se předává z generace na generaci a může vytvářet u jedince náchylnost k nádorovému onemocnění určitého typu. Pro nádorové onemocnění prsou a vaječníků jsou dnes známy dva geny, BRCA1 a BRCA2, které mohou být příčinou dědičného výskytu nádorů prsu a vaječníků v rodině. Pomocí genetického testování je možné zjistit, zda má žena vyšší riziko onemocnění nádorem prsu nebo vaječníků v budoucnu.

K tématu: Dědičné dispozice k nádoru prsu určí analýza DNA

Ne všechny ženy s poruchou genu BRCA1 nebo BRCA2 onemocní během svého života nádorem prsu nebo vaječníků. Ženy s poruchou genu BRCA1 mají asi 65–85% riziko onemocnění nádorem prsu a 39–65% riziko onemocnění nádorem vaječníků. Ženy s poruchou genu BRCA2 mají asi 45–85% riziko onemocnění nádorem prsu a 11–37% riziko onemocnění nádorem vaječníků.

U nosičů a nosiček mutací mohou být zvýšená rizika i jiných nádorů. Je možné provést vyšetření těchto genů z krve nejdříve u pacientky s nádorovým onemocněním. Pokud se najde nějaká změna v genu u pacientky, je možné stejnou změnu hledat i u příbuzných v riziku a zjistit, zda i oni zdědili tuto změnu či nikoli, je-li tedy jejich riziko vzniku nádorového onemocnění během života vysoké, nebo stejné nebo jen mírně zvýšené než u ostatní populace. V případě vysokého rizika je vhodné intenzivní preventivní sledování.

Rodiny s poškozeným BRCA1 nebo BRCA2 genem mají tyto rysy rodinné anamnézy:

  • nádory prsu se objevují u žen v mladém věku
  • vyskytují se zde nádory vaječníků
  • u někoho v rodině se mohou vyskytnout dva i více nezávislých nádorů
  • mohou se vyskytnout i nádory střeva, slinivky a u mužů prostaty i prsu

Preventivní prohlídky jsou základ

V současné době neexistuje žádný screeningový program ke stanovení individuálního rizika karcinomu vaječníků. Nádorový marker CA 125, který bývá zvýšen u nádorů vaječníku, není zcela specifický a bývá zvýšen i u některých nenádorových stavů (např. myomy, endometrióza nebo ovariální cysty apod.).

Je dokázáno, že užívání hormonální perorální antikoncepce po dobu minimálně tří let snižuje riziko rakoviny vaječníků o 30–50 %. Obecně můžeme konstatovat, že částečnou ochranu zaručuje těhotenství a dostatečně dlouhé kojení (minimálně po dobu jednoho roku). Studie prokázaly, že ochranné účinky má i strava bohatá na zeleninu.

Naprosto nejdůležitější jsou pravidelné kontroly u gynekologa s vyšetřením vaječníků ultrazvukem vaginální sondou. Každá perzistující cysta nebo solidní útvar na vaječníku by měl být kontrolován a eventuálně biopticky ověřen k vyloučení karcinomu vaječníku.

Léčba karcinomu vaječníků spočívá v radikální operaci (odstranění vaječníků a vejcovodů, dělohy, předstěry břišní a lymfatických uzlin) a následné chemoterapii. Cílem je odstranění nádoru v co největším rozsahu. Je prokázáno, že při dosažení tzv. nulového rezidua nádoru je významně prodloužena celková doba přežití.

Rizikové faktory

  • Zatížená rodinná anamnéza
  • Osobní anamnéza (např. prodělaný karcinom prsu)
  • Věk (s přibývajícím věkem roste riziko karcinomu vaječníků)
  • Vyšší riziko je u žen, které začaly menstruovat před dvanáctým rokem života, nebo žen procházejících menopauzou již v padesáti letech
  • Velké riziko s sebou přinášejí i léky proti neplodnosti (zejména, pokud se ženě nepodařilo otěhotnět)
  • Kouření a alkohol

Symptomy nemoci jsou dlouho skryté nebo si jich nevšímáme

Růst tumoru ve volné dutině břišní ve většině případů probíhá bez jakékoli symptomatologie a z těchto důvodů je nemoc ve vysokém procentu diagnostikována v pokročilém stadiu. Obtíže pacientek jsou víceméně nespecifické: obtíže s přijímáním potravy, pocity plnosti, bolesti v oblasti dutiny břišní nebo pánevní, nárůst obvodu břicha.

V dalším stadiu přistupuje výraznější zvětšování objemu břicha při rychlém nárůstu ascitu (chorobné nahromadění tekutiny v břišní dutině), pocity tlaku v dutině břišní, nauzea (pocit nevolnosti, nutkání ke zvracení) a zvracení, dýchací obtíže, příznaky obstrukce močových cest, tlak na močový měchýř, časté nucení na močení, hluboká trombóza bez zjevné příčiny, kachexie (patologické zhubnutí a silná celková sešlost).

Umělé klimakterium částečně snižuje riziko, ale není vhodné vždy a pro všechny

Tzv. profylaktická adnexektomie je zákrok, který u nosiček mutací genů BRCA1 a BRCA2 snižuje riziko vzniku karcinomu vaječníků o 97 % a riziko karcinomu prsu o 50 %. Nesnižuje riziko tzv. primárního peritoneálního karcinomu, který má stejné biologické vlastnosti jako serózní ovariální karcinom. Doporučený věk k provedení tohoto zákroku je mezi 35. a 40. rokem věku, kdy riziko nádorového onemocnění strmě stoupá. Do tohoto věku by žena měla dokončit také svůj reprodukční plán. Po adnexektomii je možné krátkodobě podávat hormonální substituci bez vzestupu rizika karcinomu prsu.

Vzhledem k tomu, že se jedná o umělé klimakterium, může mít žena všechny nežádoucí průvodní projevy, kterými ženy v přechodu trpí.

K tématu: Klimakterium: důležité je to, na co se ženy neptají

Indikaci k výkonu provádí genetik na základě zátěže v rodinné či osobní anamnéze nebo pozitivního výsledku mutační analýzy.

Pro některé ženy je preventivní operace nejlepším řešením, pro některé ženy nikoliv. Jedná se o osobní rozhodnutí na základě diskuse s uvedenými odborníky. Jako u každé operace je nutno počítat s určitým rizikem a zvážit i dlouhodobé důsledky operace.