Rakovina děložního čípku: Dokud spí s méďou, nechte ji být

Emotivní přesvědčování o nutnosti očkování proti rakovině děložního čípku zaznamenal snad každý rodič dospívajících dcer. Méně viditelné jsou námitky vůči této vakcíně.

Neuplyne snad den, aby nás televizní reklama nemasírovala radou dát dceru, ideálně ještě před započetím sexuálního života, očkovat proti rakovině děložního čípku. Jistě, existuje-li možná obrana proti nemoci, jejíž pouhé jméno nahání strach, sem s ní! Možná je v tom ale skryto dobro hlavně pro farmaceutické společnosti, které vakcínu vyrábějí. A rodiče, kteří chtějí udělat pro ochranu svých dětí vše, by si měli sehnat co nejvíc informací.

Některé méně populární nabízí ve své nové knize Varovné signály očkování a také při sérii veřejných přednášek profesorka Anna Strunecká, která je známá díky předchozí knize Doba jedová, již napsala s profesorem Jiřím Patočkou.

Dal lékař očkování i svému dítěti?


Autor: facebook.com/ockovanivcas

Očkování proti rakovině děložního čípku má i svou stránku na facebooku

U rozhodnutí, zda dát dítě očkovat (hlavně dceru – i když výrobce vakcínu doporučuje i pro chlapce), může velkou roli hrát přístup rodičů k očkování jako takovému. Někdo odmítá princip vakcinace zcela a má potíže s lékaři i úřady kvůli povinnému očkování, jiný neváhá utratit peníze i za očkování nehrazené z veřejného pojištění a dá svému dítěti aplikovat vše, co je k mání. Zvláště tito hyperopatrní rodiče dětí přicházejících do puberty by se ale měli k očkování proti rakovině děložního čípku postavit kritičtěji.

Ani informace od praktiků a pediatrů nemusí být relevantní a bohužel často závisí na tom, zda dotyčný lékař již byl zainteresován (třeba pobytem na lékařském kongresu v zahraničí apod.) dealerem dotyčné farmaceutické firmy. Více důvěry vzbudí rada od lékaře, o kterém víte, že toto očkování dal svým vlastním dětem. Každý ovšem nemá známého doktora, kterému věří, že mu záleží víc na zdraví dětí než na svém prospěchu. I proto jsou každé alespoň potenciálně nezávislé informace vítány. 

Seriál Očkování: Kdy je povinné, kdy rozumné a kdy je to nesmysl?

Vakcína obsahuje hliník

Profesorka Strunecká tvrdí, že nikdy nikdo neprokázal, že očkování proti rakovině děložního čípku je prevence, která funguje, protože vakcína šla na trh už po třech letech klinických zkoušek. Nikdo tak samozřejmě neví, co to udělá s vašimi dětmi třeba po patnácti letech, či zda to nemůže mít vliv na dívky, až budou chtít otěhotnět.

Její další námitky se dají shrnout v několika bodech:

  • Virů, které můžou způsobovat rakovinu děložního čípku, je přes 20, vakcína obsahuje pouze dva z nich.
  • Očkování není potřebné, protože po prvním pohlavním styku se dívkám začínají automaticky vytvářet látky proti rakovině děložního čípku.
  • Pravidelný screening má větší účinnost než očkování a je levnější, pravidelné vyšetření snižuje počet nemocných na 7 ze 100 000.
  • Očkování je to naprosto nesmyslné v momentě začátku pohlavního života.
  • V České republice neexistuje systém hlášení nežádoucích účinků po očkování jako v jiných zemích, tudíž oficiálně neexistují.
  • Po dvou letech po očkování klesá výskyt protilátek, tedy naočkuje-li se dívka v 16 letech, jak je doporučeno, v 18 nemá už skoro žádné protilátky.
  • Některé očkované ženy nebyly později schopné donosit plod.
  • Vakcína obsahuje hliník, jehož poločas rozpadu je 50 let a navíc má 100% vstřebatelnost do organismu, ve vakcíně je ho 53× více, než je bezpečná dávka.

Jak vidno, pochybností je na jednu vakcínu (u nás aktuálně Silgard a Cervarix) trochu mnoho. Byť Česká gynekologická a porodnická společnost bezpečnost vakcíny obhajuje. Podle jejího prezidenta Vladimíra Dvořáka jsou obě u nás dostupné varianty bezpečné. „Vyzkoušenější vakcíny než tyto dvě, co se týče bezpečnost, snad ani nejsou. Vyzkoušeny byly na desítkách tisíc žen a vakcinovány jsou jich už miliony,“ oponuje Anně Strunecké prezident společnosti.

Zřejmě nezbude, než se smířit s tím, že pojistit se můžeme proti požáru či havárii, ale proti nemoci ne. I když rakovina děložního čípku alespoň patří k těm nemocem, kde jako nejlepší prevence poslouží stará dobrá, třebaže málo populární, věrnost a zdrženlivost.