Nesmysly o pitném režimu aneb odborníci z posilovny

Autor: Isifa.cz

Samozvaní odborníci z posiloven doporučují nesmysly, lidé se pod vlivem reklamy nutí do pití litrů vody. Takže znova: Přísun tekutin do organismu neobstarávají jen nápoje.

Především v horkých letních dnech má člověk větší potřebu pít a dodržovat tak „pitný režim“, jak se obvykle nazývají zásady šířené většinou samozvanými výživovými a nutričními „odborníky“. Celá řada doporučení se samozřejmě vyrojila i před letošním létem. Bohužel, stejně jako v minulosti je třeba konstatovat, že „odborné rady“ jsou spíše dobrým PR výrobců balených a minerálních vod.

Právě ti podle mnohých analýz stojí za desítky let neustále omílanou tezí, podle které musí člověk vypít denně nejméně 2,5 litru, ale také tři nebo čtyři litry tekutin, jinak jim hrozí dehydratace. Ve skutečnosti je to ale zcela obráceně – příliš vysoký pravidelný příjem tekutin znamená v praxi vyplavování celé řady pro tělo potřebných látek, jako jsou minerály a soli, neboť organismus se musí přebytečné vody rychleji, než je potřebné, zbavovat. Jinak bychom pukli.

Odborníci z posilovny

Podle statistik přitom člověk denně ztratí zhruba 2,5 litru tekutin, naproti tomu ale získá přibližně 1,2 až 1,5 litru vody stravou a metabolickými procesy. Není tedy pravda ani náhodou, že zmiňované 2,5 litru tekutin musíme doplnit nápoji – snad jedině, kdybychom pojídali všechna jídla v prášku. Jestli tak činí kulturista v 278. dílu cyklu Fenomén na Stream.cz (www.stream.cz/fenomen/10002837-voda), který doporučuje denně konzumaci čtyř litrů vody, je to nepochybně jeho problém – však mu také již z toho pěkně nabíhají bicepsy.

Je ale trestuhodné, když svůj recept doporučuje na videu, které si prohlédnou statisíce lidí. Ještě štěstí, že v uvedeném pořadu je protiváhou tohoto odborníka z posilovny seriózní lékař, který jeho nesmyslné teze vyvrací. Otázkou ale je, jakou má proti fešnému kulturistovi argumentační šanci.

Zvláště, když ohledně „pitného režimu“ existuje opravdu velké množství mýtů.

Tekutiny – to nejsou jenom nápoje

Jeden z častých omylů se týká toho, co všechno se do „pitného režimu“ počítá. Samozřejmě že nápoje, tím ale výčet zdrojů vody pro organismus ani zdaleka nekončí. Významným zdrojem – a dokonce tím nejlepším, jsou také všechny druhy ovoce a zeleniny, které obsahují kolem 90 procent, ale i 95 procent vody. Stejně tak jsou zdrojem příjmů tekutin veškeré polévky a navzdory mýtům o dehydrataci organismu také káva – pakliže ji člověk konzumuje pravidelně, využije organismus z kávy asi 30 procent tekutiny.

10 mýtů o tloustnutí: Kofein způsobuje dehydrataci

Kromě toho je ale zdrojem tekutin pro tělo i prakticky veškerá pevná strava, neboť i ona obsahuje minimálně přes 50 procent vody, přičemž jedinou skupinou výrobků, pro kterou to neplatí, je pečivo a chléb – i chléb má ale v sobě přes 30 procent vody. Pokud bychom tedy konzumovali dostatečné množství ovoce, zeleniny a pravidelně jedli polévky, čistě matematicky bychom do organismu vodu jinými cestami ani dodávat nemuseli.

Obecná rada k pitnému režimu? Těžko

Ani zde, jako obvykle, však nic neplatí absolutně. Při pravidelné vyšší tělesné námaze a tedy vyšší ztrátě tekutin (třeba v posilovnách) je skutečně třeba dodat do těla více vody, v extrémních případech i klidně více než ony tři litry. Není to ale pravidlem ani měřítkem – a už vůbec ne pro běžnou populaci, která není ani vrcholovými sportovci, horníky nebo lidmi, kteří pracují v horkých provozech, jako jsou sklárny nebo hutě. K tomu ale snad jen poznámka, že nárazové nadstandardní zatěžování organismu právě v oblíbených posilovnách není pro tělo nic pozitivního, a chce-li někdo vydávat více energie třeba proto, že více jí (nebo pije), měl by organismus zatěžovat přirozeně a pravidelně, třeba pravidelnými procházkami nebo pravidelným rekreačním plaváním. Což je ale jiný a opět složitý okruh problémů.

Tak či tak by v případě, že pravidelně jíme, mělo k doplnění tekutin do organismu stačit denně vypít maximálně 1,5 litru vody, nebo i méně. Ani v tomto případě ale nejde o stoprocentní pravidlo – a nelze vystačit ani s doplňováním tekutin vycházejícím z tělesné hmotnosti (zhruba 0,3 ml na kilogram váhy) konzumenta. Podíl vody v lidském organismu se mění v průběhu života a klesá od zhruba 80 procent u dětí až k 65 procentům i méně v případě seniorů. Rozdíl je také v příjmu tekutin mezi ženami a muži – ženy mají menší podíl vody ve svalech, a proto musí o něco více vody přijímat z vnějšího prostředí – a mají také častěji pocit žízně.

Právě pocit žízně je podle většiny doporučení signál organismu k potřebě příjmu nějakých tekutin. Jenže ale ani to neplatí – zejména senioři s přibývajícím věkem pocit žízně téměř necítí.

Jedno je ale prakticky jisté: Pakliže člověk zrovna opakovaně neběhá maratony v tropických teplotách, není opravdu třeba denně vypít tři nebo čtyři litry vody, i kdyby to od rána do večera opakoval nějaký dealer zaručeně kvalitních balených vod…

24 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 24. 10. 2015 14:51