Půst není redukční dieta

Autor: Isifa.cz

Odborníci potvrzují blahodárné účinky půstu, současně ale vyzývají k opatrnosti a odbornému dohledu, zvláště při déletrvajícím vysazování potravy. Co ukázal test na myších?

Popeleční středa, která je v církevním roku začátkem postní doby, letos připadá na dnešek, 9. března. Současná postní praxe patří v naší největší církvi k těm nejmírnějším, a ačkoliv značná část křesťanů se prakticky vůbec nepostí, přece dnes spousta lidí nejen praktikuje půst jako součást duchovního rozvoje, ale v naší přejedené kultuře v něm navíc nachází i nepopíratelný přínos pro své zdraví.

Co je to půst?


Autor: SXC

Podle pilota a půstaře Pavla Máchy, který má dostatek zkušeností i s extrémně dlouhými půsty, bychom především neměli zaměňovat půst s dietou. Pro Pavla Máchu znamená půst přijímat pouze destilovanou vodu. „Přijímáte-li v průběhu "půstu“ minerálky nebo nějaké šťávy, je jedno jaké, držíte dietu, a ne půst! Rozdíl je v tom, že při půstu dochází ke zpomalení a pak k zastavení činnosti žaludku. Při dietě nikoliv!“ 

„Doby půstu jsou: 1, 3, 7, 15, 21, 40 dní. Tyto doby jsou stanoveny na základě znalostí zasvěcenců o proudění energie v energetických centrech lidského těla,“ uvádí na svém webu Pust.cz, z něhož pochází i několik následujících definic půstu.

Definice půstu:

  • Náboženské omezení vztahující se na požívání potravy vůbec nebo některých druhů pokrmů. Pokládán za jeden z nejúčinnějších prostředků očištění a obrody lidské duše; často součást pokání.
  • Půst nám dává tělesně pocítit naše nejhlubší určení, že jsme totiž na cestě k Bohu a že jen Bůh může ukojit náš nejvnitřnější neklid. V postu se člověk sklání svým tělem, jež je postem stravováno, před nekonečným Bohem, který jediný je s to utišit jeho nejhlubší (a nejvnitřnější) hlad. (z knihy Anselma Grüna Půst)
  • Léčebný půst je v podstatě vylučovací kůra, při níž se pročišťují veškeré tělesné tkáně a šťávy. Půstem jsou vylučovány škodlivé látky z těla. Jsou odbourávány přestárlé buňky a tím je povzbuzena tvorba mladistvých buněk. Půst má regenerující účinek na tělo. 

Zdravý, nebo nebezpečný? Jak kdy a pro koho

Výzkumy naznačují, že omezení v příjmu kalorií s sebou přináší významné pozitivní účinky na zdraví, k nimž patří snížení rizika rakoviny, kardiovaskulárních nemocí, cukrovky či poruch imunity. Obecně lze říct, že půst zpomaluje proces stárnutí a má potenciál prodloužit život. Dr. Eric Ravussin uvádí ve své studii: „Střídavý půst obden může být vůči dlouhodobé dietě alternativou k prodloužení délky života.“ (Wikipedia.org)

Na stránce Fasting.ws na výše zmíněnou otázku odpovídají, že vše má svá rizika, ale půst se šťávami je bezpečnější léčebnou metodou než užívání léků… „Většina lidí s nadváhou má ve svých tukových rezervách dostatek kalorií, aby bez jídla vydrželi celé měsíce, takže obavy z poškození v důsledku hladovění během pětidenního půstu se šťávami vyznívají nemístně.“

Podobnou odpověď lze nalézt i na stránce Fasting.com: „Vědecký půst je zcela bezpečný, třebaže každá uznávaná kniha o půstu doporučuje, abyste déletrvající půst zpočátku nikdy nedrželi bez zkušeného, profesionálního dohledu.“ 

V mnoha případech se ale půst nedoporučuje. Postit byste se neměli, pokud:

  • jste diabetici (týká se určitých typů cukrovky), těhotné nebo kojící ženy, mladší 18 let (tvoří se vám kosti a zuby)
  • trpíte pokročilým stadiem alkoholismu, nemocemi z podvýživy nebo nedostatečné výživy, nevyléčitelným chřadnutím apod.
  • trpíte vážnými srdečními nebo kardiovaskulárními nemocemi, cirhózou jater, krvácením žaludku a střev, určitými psychiatrickými chorobami, jste hypertyreoidní nebo máte pokročilou poruchu činnosti hormonů štítné žlázy

Nic pro nezkušené půstaře

Ještě varovnějším tónem se o půstu hovoří na stránkách Memorial Hospital: Půst může být nebezpečný pro vaše fyzické zdraví (zvláště pro diabetiky nebo lidi trpící nemocemi ledvin), ale také pro vaši duševní pohodu tím, že vám dává falešný pocit, že si svůj nezdravý jídelníček během týdne můžete vynahradit dnem či delším obdobím půstu. 


Autor: Isifa.cz

Vaše tělo potřebuje denní dávku kalorií, vitamínů a minerálů, které pocházejí z jídla a nápojů. Tím, že se tělu během půstu nedostávají kalorie, čerpá energii z určitých svalů. Každá ztráta svalů je pro člověka držícího dietu škodlivá, neboť svaly spalují kalorie. Půst rovněž může zpomalit metabolický proces, což vede k tomu, že tělo začne využívat méně kalorií. 

Během půstu tělo nedostává potřebné vitamíny a minerály, a to ani v případě, kdy si vezmete pilulku. Některé kliniky léčící pacienty s poruchami příjmu potravy užívají půstu, ale pouze jako doplňkové součásti svého programu. Hlavní důraz kladou na to, aby se pacienti naučili zdravému postoji k jídlu, jakmile znovu začnou jíst. Někteří jedinci, kteří podobný půst drželi bez dohledu, náhle umírali kvůli srdečním problémům. Půst není pro nezkušené,  vyžaduje medicínský dohled!

Pavel Mácha upozorňuje ještě na jedno nebezpečí, které číhá na nezkušené půstaře:

„S půstem je potřeba zacházet velmi opatrně, jelikož uvolňuje staré usazeniny koncentrovaných chemikálií v těle. Energii, kterou ušetří tělo na práci žaludku, použije ke zvýšené činnosti ledvin, jater, střev a dalších orgánů čistících tělo. V některé z těchto částí může být uložena hrudka chemikálie (z konzervovaného jídla, léků apod.), která se půstem uvolní, ledviny ji pak nezvládnou odfiltrovat a propustí ji do krve. Tím si pak můžete způsobit otravu celého organismu.“ 

Na jiném místě ale dodává: „…nejhorší překážkou v půstu jsou nejbližší lidé. Jakmile zjistí, že se postíte, hned vám začnou vyprávět, jak je to nebezpečné a jak si tím ublížíte. Ne nadarmo se říká, že postit se je potřeba v poušti, poustevně – v dnešní době třeba na chalupě nebo chatě v horách o samotě. Je to zlatá rada!

Postící se myši

Existuje přesvědčivý důkaz o prospěšnosti půstu? „Přečetl jsem spoustu knih o půstu,“ uvádí autor knih o seberozvoji Adam Khan v jednom článku (Youmeworks.com), „a téměř všechny zmiňovaly významný prospěch pro zdraví… Snažil jsem se najít studie, které by tato tvrzení podepřely, ale objevil jsem jich velmi málo.“

Adama Khana přesvědčil teprve výzkum na myších provedený Markem Mattsonem a jeho týmem v the National Institute on Aging. Mattson myším každý druhý den nedával nažrat. Ve zbývajících dnech mohly žrát, kolik chtěly, a také toho využívaly a cpaly se, seč mohly. Žraly téměř dvojnásobek toho, co myši s každodenním příjmem potravy. Přesto díky tomuto půstu obden žily mnohem déle a zdravěji. Výzkumníci tomu zpočátku nerozuměli. Mattson přichází s vysvětlením: „Myslíme, že zde dochází k tomu, že stav bez jídla vytváří mírný tlak na buňky, a buňky reagují tím, že zvyšují svou schopnost poradit si i s větším tlakem. Jedná se o určitou analogii k fyzickým účinkům cvičení na svalové buňky.“

Mattson sdělil, že již dřívější studie objevily, že myši, které se postily každý druhý den, si prodloužily délku života. Nový experiment došel k závěru, že myši rovněž prokazovaly lepší výsledky ve faktorech, které ovlivňují cukrovku a nervové poškození mozku podobné Alzheimerově chorobě.

Myši, které byly podrobeny každodenní dietě a spotřebovaly o 40 % méně jídla než normálně žeroucí myši, ztratily během experimentu téměř polovinu své tělesné váhy (49 %), zatímco postící se myši vážily jen o něco méně než normálně žeroucí myši. Na konci experimentu byl všem třem skupinám myší aplikován toxin, který poškozuje buňky v části mozku zvané hippocampus. U lidí dochází k buněčnému poškození mozku při Alzheimerově chorobě. Při pozdější analýze myších mozků vědci zjistili, že mozky postících se myší byly vůči poškození odolnější než mozky zbývajících dvou skupin.

Přejídání se je velkým problémem … Obzvláště je znepokojující, že spousta dětí trpí nadváhou. A přitom stále neznáme dobrý způsob, jak přimět lidi, aby jedli méně,“ naznačuje Mattson možné využití výsledků výzkumů, „jednou z možností je být obden bez jídla. Naše studie naznačuje, že vynechávání jídla pro nás vůbec není špatné.“

Více o výzkumu: Intelihealth.com

Půst je přirozený

Důvodem, proč občasný půst je zdravý, a naopak každodenní příjem většího množství potravy  zdravý není, mohou být naše zkušenosti, které jsme získali v průběhu věků, domnívá se Adam Khan. Člověk během svého vývoje nesčetněkrát čelil nedostatku potravy a jeho tělo se tomu muselo přizpůsobit. Naopak pravidelně přijímat potravu 3× nebo i vícekrát denně se z tohoto pohledu jeví jako něco nepřirozeného.

Začnete-li se postit, vrátíte se tak uvědoměle k něčemu, co bylo všední (a vlastně nijak žádoucí) zkušeností pro naše předky a s čím se i dnes musejí potýkat milióny lidí na celém světě. Půst se pro nás může stát i projevem solidarity se všemi hladovějícími, neboť nám umožní zakusit, jaký je to pocit zůstat byť jen jediný den bez jídla.

Máte zkušenosti s půstem? Napište nám do diskuse!

8 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 11. 12. 2014 9:33