Pulpamen: lokální delikatesa světových chutí

I když má vysokou školu a mohla by si sedět v teple kanceláře, zřídila v rodinném domě profesionální kuchyň a vyrábí v ní dobroty, kterým široko daleko rovno není. Jak Pavlína Havlíková vyrábí Pulpamen?

V Kosmonosích nedaleko Mladé Boleslavi se v kouzelném prostředí, přímo v profi kuchyni rodinného domu, rodí obsah skleniček s přelepkou Pulpamen. Našli jsme je v obchodech se sýry a na první dobrou nás ohromily, a to jak složením, tak chutí. Proto jsme se rozhodli vyrazit za jejich autorkou Pavlínou Havlíkovou, aby nám o historii své malé, ale o to sympatičtější firmy na dobroty, povyprávěla. Co vlastně vyrábí a z čeho?

Trocha vysvětlení na úvod, proč Pulpamen?

Dlouho jsem vymýšlela nějaký pěkný název, můj kamarád vymyslel třeba Pavčáda – trochu jako Pavlína a trochu jako čalamáda. To bylo docela fajn, ale pořád to nebylo ono. Tak jsem hledala různé vhodné názvy v cizojazyčných slovnících, až jsem narazila na Pulpamen, což latinsky znamená dobrota nebo delikatesa.

A jaké delikatesy a dobroty dokážete připravit?

Grilovací omáčky, čatný, hořčice, pesta a džemy, přičemž ty džemy jsou spíše okrajovým produktem. Více se soustředím na omáčky, které si můžete otevřít třeba na večírku s přáteli, k nim nakrájíte sýry, namáčíte a prostě si užíváte večer s dobrým jídlem.

Co vás k vlastní výrobě přivedlo, máte přeci vystudovanou vysokou školu v oboru podnikání a administrativa. To vás spíš předurčuje k práci v kanceláři, ne?

Já jsem právě do kanceláře moc jít nechtěla. Už během vysoké školy jsem ráda četla o vaření, zkoušela různé recepty a také jsem hodně koukala pod ruku kuchařům ze zahraničních pořadů o vaření. A během různých domácích grilovaček jsem pravidelně připravovala dipy a grilovací omáčky k masu, které všem moc chutnaly. Takže když jsem dostudovala, vrhla jsem se do podnikání s Pulpamen.

Jak dlouho už jste tedy na trhu?

Na trh jsem vstoupila vlastně už minulý rok v dubnu, i když jsem v té době měla jen hrstku produktů na výběr. V té době pro mě bylo totiž důležitější vybudovat si vlastní provozovnu, aby se pro mě celý proces výroby zjednodušil. Schválenou výrobnu mám teď přímo v domě, ve které s přítelem žiji. Což je prostě splněný sen.

Jak v kuchyni využijeme třeba čatný nebo omáčky, které vyrábíte?

Grilovací omáčky si lidé často spojí jen s grilováním masa, a pak jsou překvapení, že mají mnohem širší využití. Jsou skvělé třeba do sendvičů, čatný se dá namazat na bagetky, obložit sýrem a dát zapéct pod gril. Pesto klasicky použijete na těstoviny, nebo ho vmícháte do lučiny či pomazánkového másla a vytvoříte si z něj skvělou pomazánku. Dokonce jsem ho zkusila přidat i do bešamelu a vznikla z něj báječná omáčka na chřest. Ale někteří zákazníci mi píší, že jim nejvíc chutná, když si ho jen tak namažou na chleba nebo na topinku.

Tedy přímo na chléb? S čím se snoubí třeba taková jednohubka namazaná čatný s hruškou a cibulí?

Hodně oblíbená je kombinace s různými druhy sýrů. Já mám třeba ráda gorgonzolu, kterou ozdobím vlašským ořechem.

Tak jsme se namlsali, prozradíte nám, jak bychom mohli v domácích podmínkách nějaké čatný připravit?

Já třeba jako základ často používám červenou cibuli, která čatný dodá skvělou chuť. Další důležitou složkou je čerstvé ovoce nebo zelenina a ocet. Buď vinný červený, nebo bílý, případně jablečný a cukr. Ten ale snadno můžete nahradit, ve vodě namočenými a následně rozmixovanými rozinkami, tak jako to dělám já, v jedné verzi čatný je zas červená cibule. Přidejte nové koření nebo špetku skořice a všechno svařte, aby se vypařilo větší množství vody. Když vám v hrnci zůstane čatný tužší konzistence, dejte ho do vyvařených sklenic a zavařte. Nebo jen zavíčkujte a dejte do lednice k rychlejší spotřebě.

Musím říct, že mě ohromily vaše hořčice, už jen podle názvu zní nesmírně lákavě: černé pivo, sušená rajčata, medová… Takovou nabídku chutí běžně v obchodě nenajdeme… Odkud máte receptury?

Já jsem původně hořčice nevyráběla, ale říkala jsem si, že se do mé řady krásně hodí, tak jsem to zkusila. A protože jsem nechtěla dělat klasiku, kterou dnes seženete v poměrně slušné kvalitě prakticky kdekoliv, zkusila jsem vyrábět gurmánskou řadu, která je velmi výrazná a stačí jí použít jen velmi málo.

Inspiraci k výrobě jsem hledala na zahraničních webech, kde jsem třeba narazila na hořčici s černým pivem, která je populární hlavně v Británii. Tam ji ale dělají z Guinesse. Já jsem zkusila Primátora, pivo typu stout, a musím říct, že ta chuť je srovnatelná. Jen je to samozřejmě cenově výhodnější.

Všimla jsem si, že nemáte celý rok stálou nabídku, ale pracujete hodně se sezonní a lokální zeleninou a ovocem…

To je právě mým cílem. I pro mě je lepší, když se domluvím s někým místním na dodávce určitého zboží v předem domluveném množství. Vlastně se s nimi mohu i domluvit, aby pro mě určitý druh zeleniny vypěstovali. Tahle podpora lokálních producentů je pro mě velmi důležitá a určitě ji chci i dále rozvíjet, protože třeba v zimě je dobré mít zásoby, neboť tehdy je nabídka surovin dost omezená.

Kam si pro vaše dobroty mohu zajít?

V Mladé Boleslavi má krámek můj kamarád, se kterým zkoušíme vymýšlet různé akce na propagaci Pulpamen, prodáváme i v Liberci, v České Lípě, spolupracuji s farmou Seletice, na které často probíhají různé grilovací akce, v sýrárně v Dlouhé v Praze, a nebo třeba na internetu.

To není moc možností…

Já jsem hodně cestovala, takže se mi o Pulpamen starali kamarádi, teď se v plné síle začínám plně soustředit na náš okres. Chci prodávat svoje produkty na mladoboleslavských trzích, kde mě mohou lidé potkat a říct mi, co jim chutná, co by vylepšovali, jak mají moje produkty nejraději… ten osobní kontakt je pro mě hodně důležitý.

My jsme vás zastihli těsně po návratu z Asie, kde jste jistě nasála mnoho vůní, chutí a inspirace… jak je hodláte zužitkovat ve své kuchyni?

Načerpala jsem tam hodně inspirace, protože jsme během téměř pěti měsíců objeli pět zemí. Určitě mě to přimělo k širšímu využívání chilli. Třeba v Indonésii připravují omáčku sambal s rajčaty, česnekem a chilli, která mi moc chutnala, a myslím, že by skvěle zapadla k letním jídlům u českých stolů. V jihovýchodní Asii jsem zas ochutnala dipy z manga a dalšího exotického ovoce, které bych ráda vyzkoušela, ale asi jen pro vlastní spotřebu. Využívání exotických plodin totiž zrovna nejde ruku v ruce s mou strategií zaměřovat se na lokální suroviny.

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 23. 7. 2015 11:16