Půl roku léčení stálo dvacet tisíc, nepřibyl ani vlas

Člověk není nic než vyspělé zvíře. Z pradávných dob má zakódované automatické mechanizmy stresové reakce, které jej mají zachránit v život ohrožujících situacích. Jedním z nich je i ztráta srsti. Proto paní Hana ztratila vlasy.

Paní Haně začaly vlasy vypadávat před pěti lety. Nejprve po desítkách, pak po celých chomáčích, na hlavě se začaly rychle zvětšovat a splývat lysiny. Ještě jí není padesát, nikdy zdravotní potíže neměla, tak ji to vyděsilo. Bez váhání zašla na kožní.

Následovaly odběry krve, štítná žláza, vyšetření vypadaných vlasů pod mikroskopem, histologie, alergologie, imunologie. Nikde nic. Po několika týdnech zkoumání odcházela se zprávou, ze které se jí podlomila kolena: alopecia areata.

K tématu: Alopecia areata: Když ztratíte i poslední vlas a chlup

Na internetu si přečetla, že to znamená ohraničenou ztrátu vlasů. S tím ale k doktorovi šla, jen jí to potvrdil latinsky! Jaká je ale příčina? Jak se to dá léčit? „Svůj původ může mít alopecie kdekoliv, nejčastěji ji předcházejí virové infekce nebo záněty, může být i projevem jiného, většinou autoimunitního onemocnění. Průběh je různý, někdy má pacient jen několik ložisek, jindy ale onemocnění skončí trvalou či univerzální (celotělovou) alopecií,“ píše se v lékařské literatuře.

Samá mlha.

Co jsme ještě nezkusili…

Stejně jako medicína tápe v nalezení příčiny, bezradná je i v léčení. Hana vystřídala tři dermatologie. Kortikoidy brala v tabletách, mazala je v mastích, zkusila vitamín A, léky na zlepšení prokrvení kůže, tekutý dusík, Wobenzym, laser, desítky hodin strávila pod ultrafialovou lampou… všechno marné.

Pokud zlepšení, tak jen na pár týdnů.

V zoufalství se člověk stébla chytá. Při surfování na internetu narazila na článek o privátní dermatologii „autologní regenerativní medicíny“. Léčba sice není levná, prý ale mají výborné výsledky. Bez váhání tam vyrazila. V několika sezeních jí odebrali krev, tu nějakým utajovaným způsobem, podle švýcarské receptury, zpracovali a získanou plazmu vpichovali do kůže lysin. Růstové faktory z krevních destiček prý mají podpořit růst bujné kštice.

Půl roku léčení ji stálo přes dvacet tisíc, nepřibyl ani vlas.

Podstata autoimunitních onemocnění

Jestliže se nedaří najít příčinu nemoci v objektivních vyšetřeních, je potřeba ji hledat v pacientově životě. Podstata autoimunitních onemocnění spočívá v tom, že obranyschopnost – imunita, místo aby člověka chránila, obrátí se proti němu a začne mu škodit.

V souvislostech pacientova života to znamená, „že se trápí, že se stresuje, že žije sebezničujícím způsobem nebo ve zničujících podmínkách“. Člověk není nic než vyspělé zvíře. Z pradávných dob má zakódované automatické mechanizmy stresové reakce, které jej mají zachránit v život ohrožujících situacích.

Jedním z nich je i ztráta srsti, nejvíce patrná u činčily, jihoamerického hlodavce velikosti našeho králíka. Když je činčila v ohrožení, ztrácí srst postupně, když se hodně lekne, uvolní ji naráz. Dravci zůstane v pařátech jen chomáč, zvíře si zachrání „holý“ život.

Co nám říká tělo

Paní Hana pracuje jako vedoucí odboru státního úřadu. Jejím přímým nadřízeným je dosazený politik. Střídají se jak na běžícím pásu. Po nástupu provedou „personální očistu“, dosadí kumpány, dohodí zakázky spřáteleným firmám, udělají obrovskou paseku, a když jim začne být horko, beze stopy zmizí. Přitom nemají žádnou osobní nebo věcnou zodpovědnost. Názornou ukázkou je Opencard. Subalterní úředníci jsou vláčeni po soudech, bývalý primátor Bém se směje.

Paní Hana je slušná, citlivá, pracovitá, zodpovědná. Dění na úřadě hodně prožívá, každé ráno se stresuje, jaké překvapení na ni v práci zase čeká. Poslední nadřízený se obzvlášť vydařil. Bezohledný, bezcitný, arogantní manipulátor. V osobním rozhovoru dokáže být neuvěřitelně vulgární. Na veřejnosti si potrpí na krasomluvu. Učebnicový psychopat. Přesně jak o nich píše psychiatr Robert D. Hare v knize Bez svědomí.

Od prvního dne jde Haně po krku. Zadává jí nesmyslné úkoly, porady svolává v pátek odpoledne, šikanuje, uráží. Když Hanu nemůže skalpovat skutečně, rve ji vlasy alespoň symbolicky. To, co se děje v rovině symbolické, přenáší se do roviny imunitní a tělesné.

K tématu: Mobil stále u ucha je jeden z příznaků hypománie

Pět let Haně trvalo, než pochopila, jakou informaci ji tělo alopecií sděluje: takovým způsobem a v takových podmínkách už dál žít ani pracovat nemůže. Před půl rokem dala výpověď, léto strávila s manželem na chalupě, do úřadu se nikdy nevrátí, začala dělat účetnictví z domova. Odpočinula si, uklidnila se, hlavu si už neláme ani s alopecií. Na temeni se začínají objevovat první jemné vlásky. Po letech trápení malá, ale naděje…

4 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 25. 11. 2015 12:58
Zasílat nově přidané názory e-mailem