Hlavní navigace

Psychickou zátěží jsou tragédie, ale i úspěchy

29. 11. 2012

Sdílet

 Autor: Photl.com
Mezi nejvýznamnější situace, které nás stresují, patří smrt, rozvod, důchod, finanční situace, vězení, ale také svatba. Pozor, pak jsou tu ještě malé stresory, které se navíc sčítají.

Na počátku druhé poloviny 20. století si úředníci britských pojišťoven všimli souvislosti mezi smrtelným úrazem horníka a následným zdravotním stavem jeho manželky. Ta posléze umírá dříve než stejně stará žena vdaná za žijícího horníka. Všimli si i řetězení různých nepříjemností. Negativní události v lidském životě jako by přitahovaly jiné nepříjemnosti.

Zátěží jsou i úspěchy

Data podrobili odborné analýze T. H. Holmes a R. H. Rahe. Na tomto základě vytvořili tabulku stresových životních událostí. Ke každé z nich přiřadili počet bodů odpovídající s tím spojené zátěži. Zdůraznili: „Zátěží nejsou jen tragédie a nepříjemnosti. Negativní dopad na člověka mají i úspěchy, ba i záležitosti považované za ryze kladné i vytoužené.“

Součet bodů za poslední dva roky:
150 – 200 bodů – skupina mírně ohrožená stresovými vlivy
200 – 300 bodů – skupina ohrožená stresovými vlivy
nad 300 bodů – výrazně riziková skupina


Spolu s mimořádnou pozorností vyvolala škála kritiku. Neodráží např. velký rozdíl mezi úmrtím blízkého člověka tzv. sešlostí věkem a úmrtím rodiče, jehož malé děti osiří. Stejně tak je např. rozdíl mezi dopadem nástupu trestu u protřelého recidivisty a u intelektuála zvyklého na vysoký životní standard a kulturní podněty. Další kritika se zaměřuje na preferenci „viditelného a prokazatelného“ u událostí oproti skrytým stresům např. morálního selhání. Nepřihlíží se tu k pocitům viny, špatného svědomí. Je také rozdíl mezi prožitky stejné události v mládí a ve stáří.

Drobné stresy se sčítají

Obecně je přijímán fakt sčítání se drobných stresů. Ty se mohou v některých případech zvýšené citlivosti i násobit.

Modernější je De Meusova škála z poloviny osmdesátých let 20. století.:

Hodnocení součtu bodů je obdobné jako u Holmese a Raheho.

Čtěte také: Svatba - noční můra nejkrásnějšího dne

M. Dores a E. Siegal výzkum závažných životních událostí zaměřili na silné stresory. Tj. takové, které mohou stabilitu psychického stavu osobnosti podstatně rozkolísat. Eventuální následné stresy pak působí na tomto pozadí. V souhrnu nastává zvlášť závažný dopad. Sem patří:

  • smrt partnera
  • rozvod
  • smrt blízkého člena rodiny
  • svatba – pozitivní stres
  • odchod do důchodu
  • změna finanční situace
  • vězení

Na základě praxe v manželské poradně bych v současnosti na prvních místech obsáhlejší tabulky ponechal „velké“ stresory dle M. Dorese a E. Siegala. To s výjimkou svatby.

Kupodivu v žádné z uvedených škál není diferencováno mezi vytouženým sňatkem a tím, kdy se snoubenci „musí“ vdávat a ženit bez hlubšího vztahu. Dále není diferencováno mezi zátěží z tzv. velké a malé svatby.

Nad úrovní odchodu do důchodu je vhodné zařadit ztrátu práce i dlouhodobé obavy z podobného stavu. Žebříček stresů by bylo vhodné doplnit i o stav po odhalené nevěře. U řady osob patří mezi těžké stresy „ztráta“ dětí po rozvodu. Za pozornost by stál i gender rozdíl mezi dopadem střídavé péče o děti na otce a na matku.

Přečtěte si: Střídavá péče není žádná idyla, ale každodenní dřina

Dítě žije rodiči. Nezapomeňte na to

Bez větších výhrad je přijímáno následující „Bodové hodnocení stresových situací školáků“ podle M. Stoppardové:

Výsledky
Méně než 150 bodů v posledním roce – průměr, zdaleka ne vždy optimální
151–300 bodů v roce – nadprůměrná zátěž. Zvýšená pravděpodobnost stresových poruch chování i spánku.
Nad 300 bodů – míra poruch chování bude zřejmě natolik intenzivní, že vyžádá odbornou péči.


Pozoruhodné je, jak dítě „žije rodiči“. Z 12 nejzávažnějších stresorů jich jedenáct bezprostředně souvisí s otcem, matkou nebo oběma. I zde by bylo zajímavé, jak na dítě dopadá fakt střídavé péče.

Jisté je, že předchozí životní události mají souvislost s aktuálním chováním jedince. Zátěží jsou nejen negativní, ale i kladné události. Jejich bodované žebříčky mají orientační hodnotu. Ze zjištěných výsledků vyplývá nutnost lékařské či psychologické pomoci. A to i tam, kde bychom to nepředpokládali.

Čtěte dále: První pomoc při duševní krizi

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

PhDr. Tomáš Novák – poradenský psycholog, autor řady článků a knižních publikací.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).