Myslíte si, že je vaše uječená kolegyně hysterka?

Autor: Wikimedia

To jste nepoznali Bertu Pappenheimovou. Projevy hysterie téhle slečny přivedly k zájmu o psychoanalýzu Sigmunda Freuda; ovšem jejího předchozího psychiatra téměř stály manželství.

I přesto, že v dnešní době získala hysterie poněkud nadlehčený význam a označujeme jím každou ženu, která prostě „trochu vyvádí“, chová se afektovaně a „hraje divadlo“, v očích odborníků zůstává stále závažným psychologickým problémem. Jak by zřejmě odhadl každý laik, hysterie je stavem s výraznou a velice nestabilní emotivitou.

Co ji ale dělá tak nebezpečnou, jsou symptomy, které ji často doprovázejí. Mezi ně nepatří jen nepřiměřené reakce na každodenní situace, křik a zrychlené dýchání, ale také poruchy vědomí, náhlá obrna či slepota. Hysterie je převážně spojována s ženami, slovo je nakonec odvozeno od řeckého hystera, tedy děloha.

Krásná a hysterická - Berta Pappenheimová

Krásná a hysterická – Berta Pappenheimová

Jaká je historie této psychické poruchy a její léčby, na to se podíváme v první části miniseriálu Psychiatrické oříšky. V každém z dílů vám představíme jednu historickou osobnost, která pohnula dějinami psychiatrie. Bude se jednat o lidi, kteří kvůli vážné psychické poruše nedovedli naplno žít a odstrašovali své okolí, nebo se zcela dostali do konfliktu se společností a trestními zákony dané doby. Tito lidé prožili život v kazajce své nemocné mysli.

Přesto můžeme být za jejich životy, chyby a utrpení vděční. Jejich případy se staly předmětem vášnivých polemik odborníků, a tudíž i stavebním kamenem psychologie a psychiatrie, věd, po kterých moderní hektická doba přímo volá.

Freud a podivná hysterka

Sigmund Freud původně plánoval stát se „obyčejným“ chirurgem. Co změnilo jeho názor? Byla to Berta Pappenheimová, mladičká kráska, která se jednoho dne zbláznila.

Psal se rok 1882, Vídeň. Sigmundu Freudovi bylo 26 let a zrovna započal svou lékařskou praxi. O své prvotní dojmy se často chodíval dělit s blízkým přítelem, úspěšným lékařem a fyziologem Josefem Breuerem. Nad šálkem kávy sdíleli své zážitky a poznatky. Právě tehdy Freud poprvé uslyšel jméno Breuerovy pacientky Berty Pappenheimové, zhýčkané a velmi vzdělané jednadvacetileté Židovky. Její případ Freuda velice zaujal a často si o něm nechával podrobně vyprávět.

Berta Pappenheimová (v záznamech vedená jako Anna O.) velice lpěla na svém otci a když těžce onemocněl, zcela se oddala jeho ošetřování. Náhle ji ale postihly vážné hysterické symptomy, např. svalová ochablost, ztráta chuti a prudké záchvaty bolestivého kašle. Na čas také úplně ztratila cit v pravé paži. Když její otec po několika měsících zemřel, její stav se radikálně zhoršil. Trpěla halucinacemi o kostlivcích a černých hadech a projevila se u ní hydrofobie, tedy neschopnost pozřít tekutiny, a to i přes stavy velké žízně. Ztrácela schopnost mluvit rodnou němčinou, přestože dál plynule hovořila anglicky, francouzsky a italsky. Její záchvaty střídaly období „absence“, které sama nazývala „časem nepřítomnosti“.

Hypnóza aneb vymetání komínu

Právě tyto časy nepřítomnosti inspirovaly doktora Breuera k využití nové metody. Všiml si totiž, že když Berta upadne do tohoto stavu, často si pro sebe mumlá různá nesouvislá slova. Rozhodl se, že pokud ji pomocí lehké hypnózy trochu rozptýlí a nechá ji ty nahodilé myšlenky rozvíjet, uleví tak na čas její mysli. Samotná Berta této metodě říkala „léčba mluvením“ nebo „vymetání komínu“.

Breuer se však rozhodl zajít ještě dál. Usmyslel si, že pokud dovede pacientku hypnózou přivést do chvíle, kdy se daný konkrétní symptom poprvé objevil, mohl by zcela vymizet. Touto metodou odhalil třeba původ Bertiny hydrofobie a zamezil jejímu dalšímu pokračování. Berta si rozpomněla na okamžik, kdy spatřila psa, jak hltá vodu ze sklenice, což v ní vzbudilo odpor. Po ukončení hypnózy se jí strach z pití už nikdy nevrátil.

Díky této léčbě se pacientce také vrátil cit do pravé končetiny. Pod nátlakem hypnózy si vzpomněla na den, kdy ošetřovala svého otce a při čekání u jeho lůžka jí ruka přehozená přes židli znecitlivěla. Ve stejném okamžiku měla sen o černém hadu, který se k ní nebezpečně blížil, a ona jej ochablou rukou nedovedla odehnat. I tento symptom se už nikdy neobnovil.

„Teď se narodí dítě doktora B.“

Historické snímky žen léčených s hysterií
Autor: Wikimedia

Historické snímky žen léčených s hysterií

Postupně Breuer odboural všechny Bertiny symptomy. Jednoho dne večer jej přišel Freud navštívit. Rodinu Breuerových zastihl uprostřed balení. Chystali se na měsíc odjet, aby urovnali rodinnou situaci, která každodenními výjezdy k mladé a přitažlivé Bertě velmi ochladla. Toho dne večer se vydal Bertu zkontrolovat naposledy, čekalo ho však šokující překvapení. Zastihl ji v nepříčetném stavu, jak se na posteli svíjí v silných břišních křečích. Když se jí zeptal, co se stalo, klidně odpověděla: „Teď se narodí dítě doktora B.“ Berta zrovna prožívala hysterické těhotenství, které zřejmě pramenilo ze sexuálních fantazií o jejím doktorovi. Po této zkušenosti Breuer v touze zachránit své manželství nejenom odjel se ženou na dlouhou dovolenou, ale případ podivné hysterky vzdal.

Konečnou zprávu případu nakonec sepsal sám Freud, který po několika letech zjistil, že pouhá hypnoterapie pacienta nedovede zcela vyléčit, jen na čas potlačí dané symptomy. Freud rozpracoval teorii, podle níž je nutné jít více do hloubky – objevit skrytá nesplněná přání. Podle Freuda mají tyto touhy vždy sexuální ráz, tak jako tomu bylo i v případě Berty. Díky tomuto poznatku dovedl Freud rozpracovat učení, na němž dnes stojí celá, dnes již nezbytná, psychoanalýza.

Jen obyčejné ženské záchvaty?

O dalších osudech Berty Pappenheimové víme jen to, že po příhodě s hysterickým těhotenstvím strávila dlouhou dobu v sanatoriu, kde ji nakonec vyléčili. Svůj život věnovala dobročinné práci jako ředitelka ústavu pro svobodné matky a nezletilé prostitutky. Tato práce byla však jen kompenzací jejích nevyjasněných sexuálních problémů.

Ale zpátky z historie k vaší uječené kolegyni. Přestože byl pojem hysterie dost nešťastně laicky zprofanován a dnešní psychiatrie ho nahrazuje jinými termíny, měli bychom zůstat na pozoru. S hysterií není radno si zahrávat, pro zlepšení stavu je nutné vyhledat odbornou pomoc. V léčbě se pak nejčastěji využívá kombinace hypnózy, psychoterapie a farmakoterapie.

A co s hysterkou ve vašem okolí? „Jak zacházet s hysterií, to je jeden z největších oříšků psychoterapie i všedního života. Kdyby na to byl stručný návod, už byste ho dávno měli!“ napsal v jednom textu profesor Höschl.

Zdroje:
Morton Hunt: Dějiny psychologie. Portál, Praha 2000
Seminář společenských věd (PhDr. Roman Woff, 2010)
Wikipedie

3 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 4. 10. 2013 15:58