Prvorození, smůla, nejste o nic chytřejší než vaši sourozenci

Masivní studie vyvrací tvrzení předchozích menších testů. Pořadí narození nemá žádný významný vliv na osobnost nebo IQ.

V mnoha společnostech mělo prvorozenectví obrovský význam, když např. nejstarší šlechtický synek dědil prakticky veškerý majetek a na ostatní čekal leda tak klášter nebo kariéry nájemných rytířů. Ale co dnes?

Standardně se předpokládá, že starší a mladší sourozenci se od sebe statisticky nějak liší. První vysvětlení je čistě biologické, čím dál je dítě v pořadí, tím starší rodiče, druhé těhotenství i druhý porod budou asi jiné než první atd.

Další výklady pracují spíše s evolučními principy: První dítě obsazuje „normální“ niku, na druhé zbývá jiná role, výsledkem mohou být třeba extrémní sporty – asi jako kdyby rodiče i u svých genů postupovali podobně jako investoři při doporučované diverzifikaci portfolia. Důležité v této souvislosti ovšem je, že tak či onak věrohodných výkladů si lze vymyslet spoustu a vysvětlit dokáže určitý fakt stejně jako jeho opak; druhé děti mohou být třeba více rozmazlovány, rodiče si je mohou pořizovat už lépe ekonomicky zajištění atd.

Kdo má v ruce lepší karty?

Každopádně, než budeme něco vysvětlovat, stojí za to ověřit, že to tak opravdu je. Samozřejmě s výhradou, že výsledky mohou stejně platit jen v určité společnosti, mohou se lišit pro jednotlivá pohlaví atd. Potřebujeme ale především data. Na University of Illinois v Urbana-Champaign nyní proto provedli rozsáhlý výzkum (se 377 000 studentů středních škol, viz www.sciencedaily.com), jehož výsledky jsou celkem smíšené. Určité rozdíly mezi prvními a dalšími dětmi byly potvrzeny – jsou statisticky významné, nicméně samy o sobě tak malé, že pro jednotlivce nemají zvláštní význam (pokud ovšem toto tvrzení není jen politicky korektní úlitba, aby výzkumníky třeba někdo nemohl obvinit z hlásání determinismu).

Konkrétně: Mezi prvním a druhým dítětem je rozdíl v IQ v průměru asi jeden bod. Liší se poněkud i osobnostní rysy, prvorozenci jsou extrovertnější, svědomitější, jsou hodnoceni jako příjemnější a trpí méně úzkostnými poruchami – ve všech ohledech mají tedy v rukou lepší karty, ale opět, rozdíly jsou velmi malé.

Navíc je třeba si uvědomit, že třeba dobře situovaní lidé mají méně dětí (tj. relativně více pouze prvorozených jedináčků). Tím se zvýší naměřené IQ u prvorozenců, ať kvůli lepším podmínkám, nebo proto, že i IQ je dědičné a dobře situovaní nejsou takovými náhodou. Každopádně: rozdíly mezi sourozenci v rámci jedné rodiny proto mohou být ještě nižší, než by vyplynulo ze studie.

Také je třeba si uvědomit, že u osobnostních rysů se výsledky často získávají formou dotazníků, jsou tedy „měkké“ a zdaleka ne tak přesvědčivé, jako kdybychom měřili třeba krevní tlak. Nicméně nová studie se na rozdíl od předešlých pokusů může pochlubit minimálně velikostí analyzovaného vzorku. Také bylo cílem sledovat děti po delší dobu jejich vývoje a porovnávat je ve stejném věku – jinak by samozřejmě asi vyšlo, že starší děti jsou zodpovědnější nebo dosáhnou vyššího IQ – prostě proto, že jsou starší. Speciálně, což je ve výzkumech tohoto typu novinka, se pak výzkumníci zaměřili na rodiny se třemi dětmi a zkoumali, zda se nějak liší druhé a třetí. Nějaký rozdíl opět nalezli (třetí je ještě více posunuté příslušným směrem), nicméně i zde byl velmi malý.

Není důvod „kompenzovat“ druhorozené

Výsledky průzkumu byly publikovány v Journal of Research in Personality. Autory studie byli Brent Roberts a Rodica Damianová. Závěr má být v zásadě takový, že na pořadí narození samo o sobě se nikdo nemá co vymlouvat. A z druhé strany rada pro rodiče: protože rozdíly samy o sobě jsou tak malé, není ani třeba přistupovat k dětem různě, snažit se třeba mladší děti speciálně rozmazlovat a nějak „kompenzovat“ jejich nevýhody.

Téma je to celkem vděčné a existuje i celá řada dalších statistik popisující rozdíly mezi sourozenci – takže například s pořadím narození podle všeho nějak souvisí i pravděpodobnost mužské homosexuality. Rozbor vede ovšem ke kurióznímu závěru, že nejpravděpodobnější je homosexualita u mužů, kteří mají staršího bratra nebo bratry; pro mladší bratry nebo sestry už ale taková korelace neexistuje. A pro ženy to zase funguje úplně jinak.

Zajímavá je také otázka, zda, pokud prvorozené dítě obsahuje „normální“ niku, by třeba u vrcholových sportovců nebo manažerů platilo, že budou častěji patřit až k dalším sourozencům v řadě (riskantnější životní strategie, velké vyvinuté úsilí „na doraz“ může vést i k většímu úspěchu apod.). Data jsou zde smíšená, američtí prezidenti třeba častěji patřili k prvorozeným; k analýze se nabízejí nositelé Nobelových cen nebo členové různých spolků pro lidi s vysokým IQ. Výše uvedený průzkum je ale výjimečný tím, kolik lidí zahrnul – a také právě tím, že šlo o lidi „typické“, ne speciální skupiny.

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 6. 8. 2015 13:15