Prvním povoleným GMO živočichem k jídlu je losos

Američané schválili GMO lososa coby pro člověka neškodnou potravinu. Namísto obvyklých tří let roste jen rok a půl. Označování těchto lososů jako GMO je pouze dobrovolné.

Je-li něco z celosvětového pohledu hodno regulace průmyslového vytěžování produktů přírody, pak je to bezpochyby mořský rybolov. To se také postupně děje, také proto, že populace mnohých darů moře lidstvo rybolovem natolik zdecimovalo, že se řada druhů drží na hranici přežití.

To ale při zvyšujícím se počtu lidí na Zemi v praxi znamená, že lov mořských ryb a dalších živočichů přestává stačit zvyšující se poptávce. „Mořské potvory“ jsou navíc symbolem zdravé stravy, především díky vysokému obsahu omega tři mastných kyselin, které mají nezastupitelný pozitivní účinek na organismus člověka.

Američané schválili GMO lososa

Nejkonzumovanější mořskou rybou na světě je přitom losos. A je to také právě losos, který v USA prorazil bariéru zákazů cíleně, za pomoci biotechnologií (GMO) produkovaných potravin živočišného původu určených k lidské spotřebě. Stalo se tak na základě verdiktu amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), který uznal v listopadu letošního roku GMO lososy jako potravinu, která je pro člověka neškodná.

I když je zřejmé, že američtí lososi se na trzích EU jistě, respektive s vysokou pravděpodobností, ještě řadu let neobjeví, protože EU nepochybně jejich dovoz na své území nepovolí, není třeba se (třeba při návštěvě USA) konzumace GMO lososů bát.

Jediný rozdíl oproti klasickým lososům spočívá v jejich modifikované verzi v tom, že GMO lososi díky vloženému genu rychleji rostou a lépe využijí látky ze své potravy, aniž by se měnilo složení jejich masa včetně obsahu pro tělo pozitivních omega tři mastných (a dalších) kyselin. Ze srovnávacích testů s masem normálních lososů dokonce vyšli modifikovaní lososi lépe, takže problém není ani v senzorických vlastnostech rychle rostoucích lososů.

Místo tří let roste jen rok a půl

I když to odpůrci GMO patrně nepřiznají, je rychle rostoucí losos přínosem i pro životní prostředí. Díky optimálnímu využití látek ve stravě není nutné GMO lososy krmit tak dlouho, jak je to nutné při produkci v akvakulturních umělých chovech; přičemž je nutné připomenout, že losos je dravec a krmivo pro něj musí obsahovat látky obsažené v masu ryb, které normálně loví. Nižší náročnost na objem krmení znamená tedy nižší lov jiných ryb, jejichž maso se k výrobě krmiv pro lososy využívá.

Na modifikovaných lososech ale nejvíc vydělá spotřebitel – nižší spotřeba krmiva a kratší doba růstu (místo obvyklých tří let jen rok a půl) logicky znamenají nižší náklady a ve finále nižší cenu pro konzumenty lososího masa. Nejen ale modifikovaných lososů, ale také běžných lososů, jejichž producenti budou muset reagovat na levnější konkurenci. To by mělo v konečném důsledku vést k částečnému zpřístupnění lososího masa širšímu okruhu spotřebitelů, tedy třeba i u nás. Přestože se totiž kilogram čerstvých lososů od producentů prodává do velkoobchodů za ceny mezi 150 až 170 Kč, maloobchodní ceny za kilogram této ryby se pohybují pod hranicí tří set korun a v případě filetů nad čtyřmi stovkami za kilogram. Což jsou ceny, které si našinec většinou nemůže dovolit.

GM losos nemusí být označen jako GM potravina

Rychle rostoucí lososi nazývané „AquAdvantage“ produkuje společnost AquaBounty Technologies ve státu Massachusetts a podle FDA nemusí být v obchodech v USA označováni jako GM potravina. Úřad sice doporučuje výrobci, aby jej takto označoval na základě dobrovolnosti, je ale otázkou, zdali se tak skutečně stane.

Velmi teoreticky se tak můžeme časem s takovými produkty i u nás setkat, pokud někdo obejde zákazy EU ohledně dovozů GMO na evropský trh. Pokud by se tak ale přece jen stalo, spotřebitel pravděpodobně nic nepozná, což je svým způsobem – dobře.

V porovnání s rybími produkty, které se k nám dovážejí ze zahraničí a u nichž v minulosti zjistily i naše dozorové orgány přítomnost nežádoucích látek (pangas a spol.), by totiž byla konzumace rychle rostoucích lososů produkovaných v umělých odchovech nutričně lepším řešením. Ono totiž dnes již není ani moře tím, čím bývalo, neboť v něm končí nemalé množství odpadů, které lidstvo vyprodukuje, a navíc se sem tam stane havárie při těžbě ropy. Důsledkem je stoupající kontaminace moří a zákazy rybolovů nejen kvůli ochraně ryb, ale i kvůli nadměrnému znečištění…