Hloupý a chytrý nákup. Najdete 10 rozdílů?

Autor: Isifa.cz

Ve značení potravin není lehké se vyznat. Jako bychom tu hru hráli při každém nákupu. Najdete rozdíly mezi dvojicemi, které se tváří podobně? Vyzkoušejte (u nás to máte zadarmo).

Nabídka potravin v našich obchodech je poměrně pestrá. Každý hledá něco jiného, někomu jde o figuru, jinému o pěkně nacpané břicho, někdo má alergii, další kouká na cenu.

Ale hlavně si na jídle chceme pochutnat, a to jde u potravin nacpaných náhražkami těžko. Jednoduché základní pravidlo proto zní – čím víc základní suroviny, tím líp. Přece si buřty kupujeme kvůli masu a džem kvůli ovoci.

Jenže jak to poznat? Špatně – což je špatně, ale co naplat. Rozhodně se neřiďte podle obrázků, ty klamou tělem. Cena také není vždy spolehlivým vodítkem, i když platí, že pod určitou cenu nelze zachovat kvalitu. Někdy napoví název, jindy je třeba začíst se do složení. Značení je ale mnohdy značně komplikované a spotřebitel těžko bude studovat potřebnou legislativu. Proto se hodí pár základních jednoduchých pravidel.

Dále k tématu: Nejhorší potraviny roku 2012

Vybrali jsme při běžném nákupu potraviny, které na první pohled působí podobně. Ale zdaleka nejsou. Víte, kde hledat rozdíl? Podívejte se:

Označení uvedených potravin odpovídá legislativě. Dále najdete pár tipů, co při nákupu sledovat, abyste ve hře na rozdíly zvítězili vy.

UZENINY

Složení českých uzenin stanoví tzv. špekáčková vyhláška, definuje minimální obsah masa a maximální limit tuku a další složky u konkrétních druhů uzenin (nicméně dost benevolentně). Uzeniny zahraniční provenience mají vlastní pravidla.

  • ve složení hledejte podíl masa
  • vodítkem je také název, pro českou produkci vyhláška definuje na 40 druhů výrobků (např. složení pro vídeňský párek, šunkový salám atd.)
  • např. špekáček může být vyroben pouze z hovězího, vepřového nebo telecího masa, přičemž podíl masa musí dosahovat nejméně 40 %

Příklady: špekáčky (48 % masa) / čertovské špekáčky (81 % masa) – v galerii

OVOCNÝ JOGURT

Obaly jogurtů se hemží jahodami, meruňkami, borůvkami… kolik jich tam je doopravdy? Jak kdy, rozdíly jsou značné.

  • hledejte pouze výrobek s názvem jogurt, nikoli např. pochoutka, svačinka, mléčný dezert atp.
  • sledujte informace na obalu o podílu ovocné složky
  • a dále – pokud jsou uvedeny – informace o podílu ovoce v ovocné složce

Příklady: jahoda – jogurt (9 % ovoce) / jahoda extra – dezert (jahodová složka 35 %, z toho 28,6 % jahoda) – v galerii

SIRUP

Opět – hodně ovoce na obalu a málo uvnitř, a opět stejná rada:

  • sledujte název a složení výrobku
  • typické označení je „ovocný sirup“ a „s příchutí“, kdy první příklad obsahuje větší množství ovocné šťávy, druhý mnohdy žádnou, jen aroma

Příklady: koncentrát s příchutí pomeranč (pouze pomerančové aroma) / pomerančový sirup (ovocná šťáva min. 33 %) – v galerii

DŽUS

Obdobný případ jako ovocné koncentráty, vyhláška přesně udává požadavky na podíl ovoce u jednotlivých druhů (džus, nektar, ovocný nápoj…).

  • sledujte název a složení výrobku – podíl ovocné šťávy
  • pouze 100% ovocná šťáva smí být označena jako džus, juice, 100%, stoprocentní ap.

Příklady: 100% jablko (podíl ovocné šťávy 100 %) / téměř totožně vypadající jablečný nápoj (podíl šťávy 12 %) – v galerii

MÁSLO

Musí být vyrobeno pouze z mléčného tuku a jeho obsah v másle tvoří 80 – 90 %. Pozor na záměnu s napodobeninami s rostlinným tukem.

  • sledujte název výrobku – pouze máslo smí nést toto označení (alternativní výrobky se jmenují třeba Máslíčko nebo jen pomazánka, zato s obrázkem krávy a džberem mléka)
  • sledujte podíl mléčného tuku v produktu
  • s označením „čerstvé“ se smí prodávat jen máslo 20 dní od data výroby

Příklady: farmářské máslo (85 % mléčného tuku) / masielko – směsná pomazánka (60 % rostlinného tuku, 15 % mléčného tuku) – v galerii

KEČUP

Nejdražší a nejdůležitější složka kečupu je protlak. Čím větší obsah protlaku, tím kvalitnější kečup.

  • sledujte složení, značení je ale značně matoucí, ideální je porovnat více výrobků a vzít ten s nejvyšším podílem rajčat
  • u nás se nejčastěji uvádí množství použitých rajčat, např. 160 g rajčat na 100 g kečupu; opět platí – čím víc rajčat, tím líp
  • kečupy označené Prima, Extra nebo Speciál mají větší podíl rajčat
  • pokud se výrobek nejmenuje kečup, ale třeba kečupová omáčka nebo kečap ap., může (ale nemusí) to znamenat, že obsahuje menší než předepsané množství rajčatového podílu

Příklady: kečup (55 g rajčat na 100 g kečupu) / ketchup natur (210 g rajčat na 100 g kečupu) – v galerii

OVOCNÝ ČAJ

ovocném čaji má být podíl ovoce vyšší než 50 %. Jenže se už neříká, jakého ovoce. Takže nevěřte ovoci na obrázku, většinou ho je v čaji nepatrně a základ tvoří jablka.

  • název napoví – výrobci si hrají se slovy – čaj s příchutí, ovočaj ap. není to samé, co ovocný čaj, a „citron“ není citronový čaj
  • pátrejte ve složení, i ovocný čaj může klamat – obrázek a název naznačují ledacos, ale ve skutečnosti jsou hlavní složkou obvykle jablka, šípek nebo ibiškový květ

Příklady: čaj ovocný (55 % jablek, 35 % ibišku a 1 % jahod) / „hruška s citronem“ (z názvu jen hrušková vláknina, citronové oplodí a vanilka po 1 %, hlavní složkou je jablečná drť) – v galerii

DŽEM

Na obalu musí být uvedeno množství ovocné složky a podíl cukru ve výrobku. Kromě toho sledujte použité přídatné látky, někdy je jich víc než ovoce.

  • název džem nebo marmeláda smí nést jenom produkty s předepsaným množstvím ovoce
  • hledejte označení „výběrové“ nebo „extra“ – garantují vyšší podíl ovoce
  • čtěte složení, porovnejte několik výrobků a podíl ovocné složky
  • ovocná složka může obsahovat převážně jiné ovoce, než naznačuje název

Příklady: jahůdka (40 g ovoce na 100 g výrobku, jahodová dřeň 20 %, jablečná dřeň 20 %) / jahodová pomazánka premium (70 g ovoce na 100 g výrobku, jahody 70 %) – v galerii

ČOKOLÁDA

U nákupu čokolády nebo výrobků z čokolády se někdy ani o čokoládu nejedná. Jak to poznat dřív než při ochutnání? (Na chuti to pak poznáte stoprocentně.)

  • cena mnohé napoví – za pár korun kvalitní čokoládu nekoupíte
  • kvalitní čokolády se kvalitou rády pochlubí, naopak náhražky o svém složení taktně mlčí
  • sledujte název a označení – pod slovem čokoláda se smí prodávat pouze výrobky, které splňují legislativní požadavky, proto pozor na různé „čoko pochoutky“, výrobky „s kakaovou příchutí“ nebo „z kakaové hmoty“
  • vyšší jakost může být na obalu označena například slovy „extra“, „vysoká jakost“ ap.
  • ve složení je důležitý zejména podíl (nebo vůbec sama přítomnost) kakaové sušiny a kakaového másla, předepsaný podíl je různý pro různé druhy; čím víc, tím kvalitnější čokoláda

Příklady: mléčná čokoláda / na vaření – kakaová pochoutka / cukrovinka s mlékem a kakaem – v galerii

První pomoc při nákupu potravin

  • Sledujte název
    Označení typu kečup, ovocný čaj, džus ap. mohou používat jen produkty splňující předepsané podmínky.
  • Čtěte složení
    Hledejte podíl základní složky dané potraviny, tedy např. podíl masa u uzenin. Složení je uváděno sestupně, na prvním místě je nejvíce zastoupená složka.
  • Neřiďte se podle obrázků
    Na konkrétních příkladech v galerii je patrné, jak velký rozdíl může být mezi dvěma podobně vypadajícími produkty.
  • Porovnejte více výrobků
    Málokdo si pamatuje předepsané složení, porovnejte více produktů v nabídce a vyberte nejlepší složení.
  • Věnujte pozornost ceně
    Co je dražší, to je lepší – nutně neplatí, ale pozor na podezřele nízké ceny, pod určitou hranici nelze zachovat kvalitu.
  • Samochvála nesmrdí
    Kvalitní výrobek se svým složením rád pochlubí. Nekvalitní cudně mlčí. Nebo mlží, co to jen jde.
  • Hledejte označení speciál, extra, prima
    U některých druhů potravin (kečup, džem, čokoláda) je zákonem stanovený vyšší podíl základní složky u obdobně označených výrobků.

Pokud namítnete, že výrobce může na obalu uvádět nepravdivé údaje, máte bohužel pravdu. Může, ale není to tak časté a podobné chování je předmětem kontrol příslušných orgánů. I díky jejich úsilí se situace postupně zlepšuje, hodnotí Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). „Celkový obraz je horší než skutečnost,“ uvedl pro server Vitalia.cz před časem Petr Cuhra, ředitel pražského inspektorátu. „Jde se po těch horších věcech. Nálezy nepředstavují procento všech potravin na trhu, ale těch kontrolovaných. A protože již máme zmapovanou situaci, naše kontroly jsou spíše cílené.“

Více v článku: Ve falšování potravin se objevují stále nové a nové triky

A asi nejjistějším způsobem, jak se vyhnout špatným potravinám, je vyzkoušet a najít si svou značku, svého výrobce nebo dobrého obchodníka. Co se osvědčilo vám?

11 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 27. 2. 2013 11:39