První pomoc při duševní krizi

Autor: SXC

Téměř každý z nás se v průběhu života dostane do situací, kdy na tom není psychicky nejlépe. Příčiny potíží bývají rozličné, stejně jako jejich míra a možnosti řešení. Jaké jsou?

Do psychické nepohody se můžeme dostat z nejrůznějších důvodů, od hádek a neúspěchů, přes závažnější problémy ve vztazích, nemoci, úmrtí, až třeba i po projevy skutečných psychických chorob. V takovýchto chvílích bývá mnohdy prospěšné, či dokonce nezbytné, obrátit se pro radu k odborníkům v oblasti lidské psychiky. Jaké jsou možnosti v poskytování kvalitní specializované pé­če?

Projevy psychické krize

V období jakékoli psychické krize mohou být námi pociťované obtíže velmi variabilní. To je dáno jednak naší osobnostní strukturou, jakožto i vyvolávajícím faktorem oné tíživé situace.


Autor: SXC

Můžeme pociťovat depresi, úzkost, být plačtiví, cítit silný strach, nejistotu, absolutní beznaděj, pochyby, můžeme ztrácet smysl života, uvažovat o sebevraždě, cítit se osaměle a nepochopeně, či být nějak ohroženi.

Často se přidružují i tzv. psychosomatické projevy, kdy se psychické problémy manifestují na tělesné úrovni, např. bolestmi břicha, hlavy, nevolnostmi, zvracením, bušením srdce, sexuální dysfunkcí či mnoha jinými způsoby.

Otevřít dveře

V zásadě existuje několik různých metod práce s klientem v psychické krizi.

Psychoterapie – jedna z nejúčinnějších metod práce s psychikou, s nejtrvalejšími výsledky. Probíhá převážně formou rozhovoru. Využívá se velké množství různých psychoterapeu­tických technik, jejichž cílem je pomoci lidské duši potíže překonat a rozvinout se.

Na rozdíl od prostého poradenství jde psychoterapie více do hloubky a nesnaží se jen o vyřešení problému, ale právě i o významnější rozvoj osobnosti klienta. Některé psychoterapeutické směry se specializují spíše na analýzu příčin potíží, což v ideálním případě vede k pochopení smyslu celé tíživé situace, k proměně postoje k této události s prohloubením náhledu na sebe a konečně pak k duševnímu růstu se zmírněním či úplným vymizením všech obtíží.

Jiné směry se primárně zabývají projevy naší nepohody a snaží se je vhodnými metodami zmírňovat a tím vylepšovat kvalitu našeho života. Platí však, že opravdu moderní psychoterapeuti nelpí na jednom konkrétním stylu práce, ale snaží se o eklektický přístup, tj. ode všeho trochu podle potřeb klienta. Dále platí, že dobrý psychoterapeut vystupuje jako průvodce, který klientovi vytváří bezpečný prostor pro řešení potíží a pomáhá mu, aby našel z obtížné životní situace uspokojivé východisko.

Poradenství a konzultační činnost formou rozhovoru jsou klientovi nabízeny konkrétní rady, jak zvládnout obtížnou situaci a je i následně podporován v krocích vedoucích k odstranění obtíží. Na rozdíl od psychoterapie se poradenství nezabývá natolik do hloubky duševním prožíváním klienta a spíše než na celkovou osobnostní proměnu je zde kladen důraz na vyřešení daného problému.

Psychofarmako­terapie – léčba pomocí léků, které dokáží utlumit či úplně potlačit projevy depresí, úzkostí, stejně jako jejich tělesných doprovodných projevů. Dále pak umožňují i stabilizovat jedince ve vážnějším stavu, např. s psychózou (duševní onemocnění, projevující se přítomností halucinací, bludů).

Léky nám tedy díky relativně brzkému nástupu účinku mohou umožnit překlenout těžké chvíle a sebrat sílu k řešení potíží. Pokud se uchýlíme k psychofarmakům, ideální je pak kombinovat je s psychoterapií.

Jak kdysi totiž pravil jeden známý vídeňský psychiatr, psychofarmaka otevírají dveře k trpícímu člověku. Těmito dveřmi však podle něj musí někdo projít, jinak hrozí, že se zabouchnou nadlouho, ne-li navždy. 

Odborníci na lidskou duši

Dostaneme-li se do tíživé situace, máme možnost obrátit se na několik typů odborníků. Mezi ně patří psychiatr, klinický psycholog, psychoterapeut, či poradce.


Autor: SXC

Psychiatr je lékař, má úplné medicínské vzdělání a atestaci z psychiatrie. Je vycvičen pro práci na poli jakýchkoli psychických obtíží a hledání jejich adekvátních řešení. Kromě poradenství je schopen nabídnout klientovi i celou řadu moderních psychofarmak. Často je zároveň i psychoterapeutem a pak využívá i metod psychoterapie, ať už samostatně, nebo v kombinaci s psychofarma­koterapií.

Klinický psycholog je absolvent filosofické fakulty, má atestaci z klinické psychologie a specializuje se na poradenství a práci s duševními obtížemi. Je kvalitně vycvičen v diagnostice potíží, stejně jako i k správně volbě následného postupu, který povede k jejich zmírnění či odstranění. Ke své práci však není oprávněn využít podpory psychofarmak, v takovém případě spolupracuje s psychiatrem. Má-li psychoterapeutický výcvik, provádí pak kromě diagnostiky a poradenství i psychoterapii.

Psychoterapeut je člověk, který absolvoval mnohaletý výcvik v některém z celé řady psychoterapeu­tických systémů a je oprávněn poskytovat psychoterapii.

Nejčastěji je psychoterapeut zároveň psychologem, psychiatrem či speciálním pedagogem, může to však v podstatě být zástupce libovolné profese. V současné době je ovšem situace taková, že se psychoterapeutem může de facto nazývat i člověk, který nemá žádný terapeutický výcvik, proto je potřeba být při výběru maximálně obezřetný a případně si zjistit, jaké vzdělání daný člověk má.

Můžeme se setkat i s řadou laiků, pracujících jako poradci - to je v podstatě kdokoli, kdo se rozhodne pomáhat lidem s jejich problémy a osobnostním růstem. Pro výkon tohoto povolání nemusí mít na rozdíl třeba od klinického psychologa či psychoterapeuta žádné odborné vzdělání. Forma vzdělávání pak zůstává v podstatě na svobodné vůli každého konkrétního poradce, i proto opět nabádám k opatrnosti. Nicméně jistě platí, že i kvalitní poradce může velmi pomoci.

Kam se obrátit pro pomoc? 

Máme několik možností. Pokud je náš problém akutní a nesnese odkladu, můžeme se bez jakéhokoli objednání obrátit na některé z tzv. „krizových center“, mnohdy 24 hodin denně. Tato centra sdružují pohromadě psychiatry, psychology, terapeuty a sociální pracovníky. Kromě okamžité podpory je často i možnost krátkodobé hospitalizace na lůžku k překlenutí tíživého období. V Praze se jedná například o Krizové centrum RIAPS či Centrum krizové intervence v Bohnicích. (více viz odkazy pod článkem)


Autor: SXC

Jsme-li výjimečně v tak špatném stavu, že jsme zcela paralyzováni krizovou situací, či třeba pomýšlíme akutně na sebevraždu, můžeme v takové situaci využít i služeb záchranné služby na lince 155 (bez SIM karty i na lince 112), kdy je člověk dopraven na psychiatrii či do krizového centra. Ale samozřejmě, záchranku přivoláváme, jen když není jiného zbytí, na druhou stranu, je-li situace velmi vypjatá, určitě je dobré nebát se a pomoc přivolat.

Dále máme možnost využít některé z telefonických linek důvěry, kde jsou odborníci, připravení nám po telefonu poradit a nasměrovat nás v dalším řešení obtíží.

Taktéž jsou k dispozici některá specializovaná centra – Bílý kruh bezpečí pro oběti trestné činnosti, ROSA pro oběti domácího násilí, dětská krizová centra, křesťanské diakonie.

Jsme-li ve stavu, že můžeme pár dnů až týdnů vydržet, máme následující možnosti:

  • Pokud jsou naše problémy tak silné, že nám v podstatě neumožňují každodenní fungování (nekontrolovatelný třes, strach, úzkost, pocity na zvracení), je vhodné navštívit psychiatra. Na toho se můžeme obrátit buď přímo (nejsnáze ho najdeme na internetu či v telefonním seznamu), můžeme ovšem i požádat o doporučení našeho praktického lékaře. Psychiatr pak pomocí léků za velmi rychlou dobu potlačí projevy psychické nepohody a poskytne nám poradenství. Pokud je psychiatr zároveň i psychoterapeutem, můžeme k němu jít i tehdy, když naše potíže nejsou tak akutní a nehodláme je řešit léky, ale právě psychoterapií.
  • Stejně tak, k psychiatrovi je dobré jít i tehdy, nesou-li naše potíže známky opravdové duševní nemoci (vážné poruchy chování aj.), což si ovšem jedinec nemusí často vůbec uvědomovat.
  • Potřebujeme-li akutně zklidnit naše obtíže pomocí léků, ale zároveň stojíme o psychoterapii a náš psychiatr není psychoterapeutem, můžeme ho požádat o doporučení k návštěvě klinického psycho­loga, který bude ideálně i psychoterapeut, či si ho vyhledat sami.
  • Nechceme-li užívat žádné léky a máme zájem hlavně o vyslechnutí, zpětnou vazbu, podporu, radu, jak dál, nebo chceme-li zjistit něco o našich osobnostních nastaveních a vlohách, můžeme přímo navštívit klinického psychologa.
  • Chceme-li více do hloubky pracovat na svém duševním rozvoji, zbavit se tíhy starých traumat, pochopit jejich smysl, poučit se a proměnit své nitro k lepšímu, pak bývá ideální volbou návštěva psychoterapeuta, ať už je ten psychologem, psychiatrem či má úplně jiné vzdělání.
  • Různí poradci pak můžou být vhodní spíše u dlouhodobých a méně výrazných obtíží, např. tehdy, když postrádáme v životě nový impuls, chceme někam nasměrovat, chceme pro náš dobrý pocit zdokonalit některé dovednosti, ale zároveň nechceme podstupovat odbornou psychoterapii.

Je nutné si uvědomit, že to, co uvádím, je pouze hrubě orientační schéma, v praxi samozřejmě záleží na osobnostní kvalitě konkrétních odborníků a jejich schopnosti vést klienta správným směrem. A nezapomínejme, jakýkoli odborník je jen rádce a průvodce. Hlavní část práce je na nás. Ale stojí to za to.

Cena za služby

Řada psychiatrů a klinických psychologů má smlouvu se zdravotními pojišťovnami, jejich služby jsou pro nás v takovém případě fakticky bezplatné. K psychologům se smlouvou však často budeme potřebovat doporučení od psychiatra, jinak bychom museli platit v hotovosti.

Pokud jsou výše zmínění odborníci zároveň i psychoterapeuti, může nám pojišťovna hradit i dlouhodobou psychoterapii.

Dále je ale i mnoho psychiatrů a psychologů, kteří s pojišťovnou smlouvy vůbec nemají, stejně tak celá řada psychoterapeutů, v takovém případě je nutná přímá úhrada, která se v daném případě nejčastěji pohybuje v relaci od 500 Kč na hodinu a výše. Vždy je lépe informovat se předem a včas.

Hledejte osobnost

Domnívám se, že mnohdy není ani tak důležité, jakou profesi daný odborník vykonává, jako spíš to, jaké jsou jeho lidské a morální vlastnosti a jak je ochoten se ve svém volnu vzdělávat a pracovat na vlastním osobnostním růstu.

Protože platí, že čím je terapeut rozvinutější osobnost, tím lépe je schopen nás vést. Pro vhodný výběr můžeme využít osobní zkušenosti přátel, nebo nám daný odborník může být sympatický z článků, knih, internetových příspěvků a poraden atp. Vždy ale nakonec platí, že nejvíce poznáme až při osobním kontaktu, kde se musíme cítit bezpečně. A měli bychom mít pocit, že se postupem času náš stav zlepšuje, či alespoň stabilizuje. A nezapomínejme – rozhodnout se otevřeně řešit vlastní psychickou krizi není známkou slabosti, ale naopak velké osobní odvahy.

Kde nám konkrétně pomůžou

Pro zobrazení většiny dostupných zařízení s nabídkou pomoci při psychické krizi doporučuji následující odkaz: www.stopstigmap­sychiatrie.cz. Vyhledávání je prostřednictvím mapy s označením jednotlivých krajů.

Telefonické linky důvěry v ČR (některé i zdarma – s předvolbou 800 či přes Skype): www.linkyduve­ry.cz

Seznamy odborníků ve Zlatých stránkách: (seznamy nejsou úplné)

Seznam psychologů a psychologů-psychoterapeutů: www.zlatestran­ky.cz

Seznam psychiatrů a psychiatrů-psychoterapeutů: www.zlatestran­ky.cz

Seznam psychoterapeutů: www.zlatestran­ky.cz

7 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 30. 10. 2012 16:00