Průměrný spotřebitel tvrzením na potravinách nerozumí. Vyzkoušeli jsme to

Autor: Isifa.cz

EU stvořila nařízení pro potraviny a doplňky stravy, s nímž nebudou spokojení výrobci, prodejci, ani spotřebitel, jehož má chránit. Úřednický euroblábol, hodnotí jeden z „průměrných“.

EU to jako obvykle myslela dobře. A, abych nebyla nespravedlivá, jak se to tak někdy stává, dopadlo to jen tak napůl. Nebo ještě hůř?

Možná netušíte, co zdravotní, případně výživová tvrzení na potravinách jsou. Přitom je jistě dobře znáte. Není prakticky možné si jich nevšimnout.

Zdravotní a výživová tvrzení – co to je:

Jedná se o jakékoli sdělení nebo zobrazení (grafické, obrazové nebo symbolické), které uvádí, navrhuje nebo naznačuje, že potravina (patří sem i doplňky stravy) má určité vlastnosti.


Autor: Isifa.cz

Nařízení se dotkne například i označování výrobků s probiotiky a veškeré související reklamy

Jde o nápisy na obalu typu: pro zdravé srdce, napomáhá růstu vlasů, zdroj vápníku, pomocník proti únavě…, ale také obrázky, typicky všechny ty štíhlé ženy s metrem kolem pasu na krabicích s cereáliemi a podobně. A nejedná se jen o obaly potravin, spadají sem i sdělení na etiketách, příbalových letácích, prezentacích, v tištěné či televizní reklamě a jiných aktivitách za účelem prodeje, prostě jakákoli komerční komunikace.

Dosud v praxi panoval chaos, někteří nezodpovědní výrobci a jejich pr agentury s tvrzeními nakládaly mírně řečeno velmi volně a spotřebitel mohl být vystaven matoucím a zavádějícím, případně nepodloženým informacím. Od 14. prosince 2012 začíná v praxi platit nová legislativa EU, která to má změnit. Jenže…

Zdravotní a výživová tvrzení – nová pravidla:

Tvrzení budou povolena, jen pokud:

  • budou vědecky podložena
  • budou srozumitelná pro průměrného spotřebitele

Členské země měly možnost předložit ke schválení svá tvrzení, většina jich ale prověrkou neprošla. „Většina z 2700 podaných zdravotních tvrzení, která mohla být až do současnosti používána, získala negativní stanovisko a nebyla schválena. Pozitivní stanovisko získalo pouze 222 zdravotních tvrzení, vztahujících se především k vitaminům a minerálům a také k látkám, které byly již dříve důkladně zkoumány a které jsou léta používány,“ uvádí Česká asociace pro speciální potraviny (ČASP). 

K tématu: Většina ze zdravotních tvrzení na potravinách nebyla schválena

Průměrný spotřebitel v normálním stavu – to je kdo?

Martina Šímová z ČASP si na odborném semináři k problematice posteskla, že formulace řady tvrzení je pro „průměrného spotřebitele“ nesrozumitelná. Průměrného spotřebitele po ruce nemáme, stejně jako ho nemá EU. Rozhodli jsme se ho tedy alespoň přibližně vytvořit a otestovat na něm vzorek zdravotních tvrzení, tak, jak je EU schválila.

Už samotný obrat „průměrný spotřebitel“ je půvabný, stejně jako formulace „přispívá k normálnímu stavu něčeho – vlasů, nehtů, zubů, zraku, činnosti srdce ap.“, ve schválených tvrzeních hojně používaná. Jak se podobné pojmy kontrolují, ví bůh a snad SZPI, která to bude mít za úkol. Náš průměrný spotřebitel má 68 hlav, z nichž však většina předložená tvrzení nechápe.

Na znění zdravotních tvrzení z testu a výsledky se podívejte v galerii. Naši „průměrní spotřebitelé“ u každého tvrzení na otázku: „Víte, o co jde? Je tvrzení srozumitelné?“ vybírali jednu z možností: ano, zhruba, ne.

Samozřejmě je možné, že se někdo domníval a zaškrtnul, že ví, co tvrzení znamená, ale ve skutečnosti si ho vykládá špatně. Stejně tak odpovídajícím chyběl kontext: „Kdybych věděl, na jakém výrobku tento text bude, dovedu si představit, že také lépe pochopím sdělení.“ Tvrzení jsou nicméně schválena na jednotlivé látky, ne na výrobky, a měla by být srozumitelná i takto.

Nařízení navíc umožňuje jinou formulaci při zachování významu, což opět otevírá prostor pro kreativitu výrobců a marketérů. Jasně se to ukázalo na zmíněném odborném semináři. Zatímco lékárníci či provozovatelé e-shopů se zajímali o věcnou stránku problematiky a byli rozhořčeni, že krátce před termínem nejsou jejich konkrétní dotazy konkrétně a jasně zodpovězeny, zástupci pr agentur koumali především nad tím, jak by nová pravidla šikovně obešli:

„Takže nemůžeme použít obrázek štíhlé ženy s metrem?“
„Pokud není schváleno tvrzení o efektu na hubnutí, tak samozřejmě ne.“

Chvíle hloubání, jak nařízení oběhnout a se spotřebitelem vyběhnout… „A samotnou štíhlou ženu použít můžeme?“
Ano, to mohou.

Komentáře „průměrných spotřebitelů“ ke vzorku zdravotních tvrzení

  • V mnoha případech jsem vůbec nevěděl, o čem je řeč. Navíc, že něco přispívá k „normálnímu“ stavu mi přijde nešťastné, jaká je definice normálu?
  • Odklikala jsem to „za blondýnu“.
  • Odpovězeno a odesláno, ale ne za průměrného spotřebitele, ale za dementa, alespoň po vyplnění.
  • Normální člověk nemá šanci.
  • Tohle má být na potravinách? To vymysleli v EU? Tak na ten článek si počkám a umřu při něm smíchy…
  • Asi jsem trotl, ale nerozuměla jsem téměř ničemu…
  • Připadala jsem si jako blbec, spíš mě napadaly vtipné komentáře. Už se těším, až na mikrovlnky taky začneme dávat cedulky, že do nich nemáme dávat živá zvířata…
  • Pokud bych měla odpovídat na otázku: „Je to srozumitelné?“ tak bych všude napsala, že ne, takže sem se držela toho, jestli vím, o co jde, a i tak je to většinou bída.
  • Vyplněno, ale musím říci, že mám značné mezery.
  • Totální lahůdky jsou č. 1., 3. a 4. Je dělení buněk dobře, nebo špatně? Co jsou to kruci makroživiny? A věta č. 4 je úřednický euroblábol.
  • Všude je ne, protože je to naprosto odstrašující a málokterý zákazník bude chodit po obchodě se slovníkem cizích slov.

Je jistě žádoucí, aby nám výrobci nepletli hlavu nesmysly, například ohledně snižování váhy („Za pět dní o jedno kilo! A bez diety!“). Na špek reklamní masáži doplňků stravy skáčou vedle hubnutí chtivých žen zejména senioři. Jim ovšem nová pravidla, zdá se, příliš nepomohou. Tvrzení sice budou odpovídat legislativě, ale jejich význam zůstane bez lexikonu přibaleného v nákupní tašce utajen. A tak se milý senior stejně obrátí pro radu k prodejci. Co mu asi odpoví, když bude chtít nějaký doplněk „pro zdravé a silné klouby?“ Že podle EU nic takového žádný doplněk nezaručuje?

Na druhou stranu se spotřebitel nedozví ani o některých užitečných účincích, jak již před časem na serveru Vitalia.cz vysvětloval v rozhovoru profesor Vilím Šimánek: Aby výrobci nemohli spotřebitele klamat, budou muset mlčet.

Problematice zdravotních tvrzení na potravinách se budeme věnovat i nadále. Následující materiál věnujeme užitečným bakteriím: Zapomeňte na probiotika, úředníci zakázali toto slovo používat.

Mimochodem – jak jste rozuměli vybraným zdravotním tvrzením?

16 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 13. 11. 2012 21:54