Pronajmu dělohu. Zn. Nabídněte cenu

Desítky žen se u nás každý rok stávají náhradními matkami. Za peníze jsou ochotny propůjčit svou dělohu cizímu dítěti. Oficiálně tuto praxi zákon zakazuje. Kdo je vlastně matkou dítěte? Ta, která si ho objednala, nebo ta, která ho prodala? A co ženy dovede k tomu, že pronajmou své tělo?

Česká legislativa termín náhradní mateřství nezná. Pronájem dělohy je u nás nelegální a dokonce se pronajímatelka vlastního těla vystavuje riziku trestního stíhání. Přesto se ale u nás každý rok narodí několik desítek dětí, které mají vlastně dvě matky. Jedna je porodí a druhá se o ně stará. Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová chce náhradní mateřství vyvést z ilegality a dát mu jasná pravidla.

Na internetu lze snadno najít inzeráty, ve kterých ženy nabízí své tělo. Motivací je nejčastěji obtížná finanční situace, ale svoji dělohu jsou ochotné pronajmout i ty, které by rády pomohly bezdětným párům.

Porodila dítě jiné a teď ho chce zpět

Beata Grzybowska (32) z polské Lodže pronajala dělohu neplodnému páru z Varšavy. Za to, že devět měsíců bude pod srdcem nosit cizí dítě, měla dostat 30 tisíc zlotých, tedy asi 200 tisíc korun. Necelé tři měsíce po porodu ale změnila názor a synka chce zpět. Tento případ hýbe sousedním Polskem.

matka, dítě,  rodičovství, těhotenství

U našich severních sousedů je náhradní mateřství stejně jako u nás nelegální, ale za tiché asistence lékařů probíhá. Potenciální pronajímatelka dělohy dá na internet inzerát s nabídkou nebo inzerát podá pár toužící po dítěti. Důvodem je to, že žena není schopná plod donosit, například ji chybí děloha. Proběhne několik neformálních schůzek a následuje samotný akt oplození. Lékaři vpraví ženě do dělohy oplodněné vajíčko s tím, že ona plod donosí, porodí a následně předá jeho rodičům. Biologickými rodiči je pár, nikoliv ona. Dítě má vlastně dvě matky, biologickou, která darovala vajíčko, a druhou, které ho porodila. Podle polského, ale i českého práva je ale matkou ta, která dítě porodila.

Anketa

Měl by stát legalizovat pronájem děloh?

Ze zoufalství cokoliv

Beata neměla v životě příliš štěstí. S prvním partnerem, otcem devítileté Patricie, nejstarší dcerky, se rozešli už dávno. S dalším mužem, otcem dvou dcer šestileté Gabriely a pětileté Marie, se rozešla před čtyřmi lety a tehdy začaly její problémy. Přestěhovala se do jednopokojového bytu bez toalety a s plísní na zdech.

Nejmladší dcera ale vážně onemocněla a její léčba stála Beatu v přepočtu 90 tisíc korun měsíčně. Holčička měla vadu srdce a další zdravotní problémy. „Lékaři mi sami poradili, abych ji dala k adopci. Mám ji stále v srdci, ale nemohla jsem dopustit, aby kvůli mé bídě zemřela,“ popsala Beata polskému deníku Fakta. V červnu 2008 holčičku adoptoval holandský pár.

Beata Grzybowska

Jenže Beatiny dluhy rostly. Neměla práci a musela se starat o zbývající dvě dcery. Tehdy se dozvěděla o možnosti stát se náhradní matkou a rozhodla se, že svoji dělohu pronajme. Movitý pár z Varšavy ji nabídl 30 tisíc zlotých, tedy asi 200 tisíc korun. „Měli všechno, peníze, postavení, prosperující firmu a ke štěstí jim chybělo dítě. Přemýšlela jsem, že když to vyjde, možná skončí naše problémy. Budu mít peníze na nájem i na jídlo. Navíc to nebude moje dítě,“ vypraví.

Ale jak dítě rostlo v břiše Beata pomalu měnila názor. Nejdříve se snažila rostoucí bříško nehladit a s dítětem nijak nekomunikovat. „Když poprvé ucítila, jak se hýbe, přišly pochybnosti. Najednou jsem si říkala, co dělám a proč. Nosím pod srdcem dítě a je mojí povinností se o něj postarat,“ dodává.

Páru z Varšavy řekla, že má pochybnosti o správnosti svého jednání. Ti byli značně znepokojeni a řekli jí, že si přece pronajali její břicho. Dokonce jí vyhrožovali. Chlapec se narodil 20. května 2009. Tři dny po porodu podle dojednané smlouvy putoval ke svým novým rodičům.

Kdo je matka?

Beata ale nyní chce „svého“ chlapce zpět. Pomoc ji zadarmo nabídla advokátka Maria Wenntland-Walkiewicz. „Paní Beata má šanci na získání dítěte do péče, protože podle polského práva je matka ta, která porodila. Soudní proces ale může být komplikovaný, je nutné brát v úvahu ekonomickou situaci paní Beaty,“ přiznává. Její slova potvrdil i polský ministr spravedlnosti Andrzej Czuma: „Je jasné, kdo je matka. Podle práva je to žena, která porodila,“ řekl.

Čtetě také Těhotenský speciál Vitalia.cz

V Česku zatím k podobnému případu nedošlo. Před soud žádná náhradní matka ani biologičtí rodiče dítěte nešli. Stát se to ovšem může, české právo totiž říká, že matkou je ta žena, které dítě porodila, i když by dárkyně vajíčka, tedy biologická matka, byla jiná. „Pokud by tuto službu, pronájem dělohy, provedla náhradní matka za úplatu, pak by se na ni vztahoval § 216a Trestního zákona, který se zabývá předáním dítěte za účelem adopce za úplatu,“ vysvětluje Jitka Zinke, tisková mluvčí ministerstva spravedlnosti.

Daniela Kovářová, ministryně spravedlnosti, se proto rozhodla situaci změnit a náhradnímu mateřství dát jasná pravidla. Zatím iniciovala ve spolupráci s ministryní zdravotnictví Danou Juráskovou kulatý stůl odborníků a chce otevřít veřejnou diskusi na toto téma. „V Česku dnes máme v této oblasti nevyjasněné právní prostředí, neexistuje judikatura, která by například reagovala na to, co se stane, když náhradní matka odmítne dítě vydat. Jednou z konfliktních otázek je také například forma odměny náhradní matce,“ upozorňuje mluvčí ministerstva.

Jasné podmínky pro pronájem dělohy

Podle představ ministryně spravedlnosti by budoucí právní úprava měla vycházet z britské předlohy. Objednatelský pár by měli být manželé s trvalým pobytem v České republice a matka objednatelka by splňovala zdravotní podmínky, pro které je možné zákrok povolit. 

Hledáte centrum pro léčbu neplodnosti? Podívejte se do databáze Vitalia.cz

„Ačkoli jednou z možností je samostatný zákon, je pravděpodobnější, že úpravy by probíhaly formou novelizací právních předpisů, jako jsou zákon o rodině, zákon sociálně právní ochraně dětí, zákon o zdraví lidu a další lékařské zákony. Zamýšlené právní úpravy ale vyžadují opravdu širokou společenskou debatu, bez níž není možné tak kontroverzní otázku pouze legislativně upravit,“ dodává mluvčí ministerstva.

Jednou z nejkontrover­znějších otázek je, jak pronájem dělohy finančně odměnit. Podle představ ministerstva by pronajímatelce měly být uhrazeny jen náklady spojené s těhotenstvím a porodem, aby objednavatelé nebyli vydíratelní. 

6 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 31. 7. 2013 22:22